Kolik různých tváří dokáže mít první máj! A kolika tradicím dokáže být věrný! Například věren dobrým socialistickým tradicím je první máj jistě možné považovat za tradiční svátek průvodů. Pravda, dnes již prvomájové průvody nejsou úplně v módě, ale ruku na srdce - ve kterém z pamětníků aspoň trochu nezatrne, když procitne do prvomájového rána a obecní rozhlas ho do nového dne přivítá ryčnou dechovkou a výstražnými slovy: "Pozor, pozor!!!" A já si jen ve světle nedávné protivládní demonstrace říkám, kolik z dřívějších pochodníků a průvodníků by asi dokázalo z popudu náhlého Pavlovova reflexu vypátrat a povytahovat z přítmí závětrných koutů rodinných almar prošlá a vypelichaná mávátka a znovu vkročit do vyčichlého proudu? A kolik nepamětníků by se bylo ochotno přidat? Prý že se nevstoupí dvakrát do téže řeky. Hmmm, abychom se jednou nedivili!
Věren pro změnu dobrým křesťanským tradicím nastavuje první máj i svou druhou tvář: Svátek práce! Taky dobré: Práce, která nabývá postupem času čím dál bizarnějších podob, aby nebylo nutné přiznat, že práce v podobách dřívějších, tedy víceméně fyzických, není zrovna v módě. Práce, kterou je paradoxně nejlepší oslavit dnem volna a v nejhorším případě plamenným proslovem některého z těch, jimž se právě plamenné proslovy staly prací. Ale vlastně je to celé zvláštní: Co práce může člověk stihnout během svátku práce, nemusí-li do práce! Kdy jindy už by se to mělo lépe ukázat než právě o prvním máji? To jsou mi paradoxy, Ferdinande Vaňku!
Věren do třetice i dobrým pohanským tradicím je první máj také uctívaným svátkem lásky. Jako kdyby láska mohla mít svátek, když ona sama je svátkem; neobyčejným, nepochopitelným a často veškeré logice se vzpírajícím, někdy trvajícím věky, jindy jen pár okamžiků tipliččího reje! Jak ale správně oslavit svátek lásky? Kdybychom použili stejnou logiku jako v případě práce, měli bychom snad lásku oslavit tím, že si od ní dáme oraz?
Tradice (ani nevím, která z těch zmíněných) nám napovídá, že bychom o prvním máji měli najít náležitě rozkvetlý strom, libo jestli jabloň, sakuru či frňákovník, a políbit se s jakýmsi protějškem, který bude - veden tentokrát zvykovou tradicí jako tažní ptáci zemským magnetismem - usilovat o totéž. A já se dívám z okna na sluncem dožhava rozpálené chodníky a silnice, které bych musel přejít, abych mohl na nějaký rozkvetlý strom narazit. Nemohu se zbavit dojmu, že mám dávné společné předky s hlemýžděm, nejen kvůli rychlosti některých svých rozhodnutí, ale i pokud jde o chuť vycházet z příjemně temperovaného stinného zákoutí do volného prostoru, který může v očích Pankráce, Serváce a Bonifáce snadno připomínat peklo. Neříkejte mi, že dnes už dávno neexistují "indoor" pěstírny, kde v klimatizovaném prostoru, pod lampami a s přesně definovanou zálivkou rostou a přesně na prvního máje i kvetou indoor jabloně s minimálně pětinásobným obsahem účinných látek a bez rozptylujícího bzučivého doprovodu; ne jako v tom našem středočeském Death Valley kolem horkem dýmající Berounky.
Rozhlížím se po bytě, zda některá z rostlin přežívajících v tomto svérázném biotopu nemůže vytvářet aspoň vzdálený dojem rozkvetlého stromu, abych měl o důvod víc nikam nechodit a zůstat na dotek chladivé dlažby a rozverného osvěžujícího průvanu. Snad jen moje malá vytrvalá orchidej, pod kterou se ovšem nevejdu ani já, natož kdybych k sobě měl ještě někoho - třebas jen na omezenou dobu jednoho polibku - přibrat. Ale nevadí, pro dobrou věc je občas nutno obětovat vlastní pohodlí, to je víc než zřejmé.
A tak ze stísněných prostor pod bílou orchidejí, kde se mi údy navzájem proplétají skoro jako kdysi bájnému Ctiradovi při jeho posledním tažení, posílám všem čtenářům (tedy - lépe řečeno čtenářkám, i když připouštím, že to může být považováno za diskriminující) aspoň na dálku imaginární polibek (čím věrnější jste čtenářky, tím je pochopitelně imaginární polibek vroucnější), polibek, který by vás podle posledních výzkumů měl naprosto bezpečně ochránit před všemi formami imaginárního uschnutí. Ale věren těm nejlepším tradicím preventivní opatrnosti stejně doporučuji se na výzkumy nespoléhat a mít raději vždy do ruce dostatek zcela neimaginárních tekutin. Rovněž se nedá spoléhat na to, že byste získali trvalou imunitu: Jednak je skoro jisté, že Senát by vaši doživotní imunitu zase neschválil a vrátil by ji k dalšímu projednání, jednak by to byla z pohledu všech budoucích prvních májů docela škoda, ne?
Napadá mě, jak asi k prvnímu máji přistupují lidé, kteří mají práci jako svou lásku, případně dokonce lásku jako svou práci. Každopádně aspoň věřím, že na podporu svého zvažování, jakou sváteční tvář prvomájového chameleona využít jako hlavní, neuspořádají tito lidé žádný speciální prvomájový průvod. I když - kampak jsem to mávátko jenom kdysi schoval?...
Imaginární polibek vyslaný zpod domácí orchideje prokazatelně snižuje až o 42% pravděpodobnost uschnutí v proudu suchého humoru.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.