čtvrtek 22. července 2021

Poslední prodloužená zrychlená jízda

Když bývala u babičky ve Staňkově pouť, jako dítě jsem se jí nemohl dočkat a byl to pro mě vždy jeden z vrcholů prázdnin, a teď - jako mírně přezrálého dospělého - mě spíš obtěžuje a vyhýbám se jí. Ale na tenhle způsob pouťové reklamy si dobře pamatuji: Aby se podařilo nalákat dostatek zákazníků na dýchavičné atrakce, už od časného odpoledne se ohlašovala "opravdu poslední prodloužená zrychlená jízda". Ta až na zřídkavé případy bývala stejně krátká a pomalá jako všechny ostatní jízdy (někdy kratší) a zdaleka nebyla (tedy až na jedinou výjimku denně) poslední, protože po ní zpravidla následovala celá řada dalších "posledních" jízd. Nějakou dobu se mi to zdálo jako podvod, ale pak jsem pochopil, že to prostě k pouťovému prostředí patří, všichni vědí, o co jde, a jaká jsou pravidla této hry - asi jako když posloucháme předvolební sliby politiků, o kterých předem dobře víme, že se nenaplní (tedy ty sliby, nikoli politici - ti se naopak často naplní až po okraj). Aktéři podvádějí, je jim jasné, že to lidé dobře vědí, a většina zákazníků se jen naoko tváří, že jim to baští.

Když mě moji přátelé z Divadla Kámen v lednu oslovili, jestli si nechci v kavárně jejich divadla vystavit pár svých fotek a občas k nim dělat pro pár zájemců komorní komentované prohlídky, věděli, že na to kývnu: Mám rád publikum svých výstav, rád jsem s ním v kontaktu, nejradši bych každého návštěvníka osobně provedl, seznámil se s ním a rozebral s ním podrobně všechno kolem fotek a focení, což je pozoruhodný kontrast k mému běžnému fungování, kdy se ve společnosti držím spíš stranou a notnou chvíli mi trvá, než se před dosud neznámými lidmi aspoň trochu uvolním. Výsledkem bylo prozatím třináct moc příjemných setkání se zajímavými a zvídavými lidmi, většina z nich v době, kdy se žádné kulturní akce pořádat nedaly, vždy jen pro několik lidí, ale zato často v celovečerní verzi, protože člověk, zdá se, je tvor společenštější, než je ochotna většina epidemiologů připustit.

Fotky už v divadle visí skoro půl roku, nastal tedy čas poohlédnout se po dalším vystavujícím, který přebere štafetu (což rád ponechávám na pořadatelích a paní kurátorce), a zároveň se otevírá možnost se nějak rozumně se sympatickým prostorem postupně rozloučit, nejlépe formou "poslední prodloužené zrychlené jízdy", která - přesně jako na pouti - asi nebude prodloužená (protože dnes už se smí zaplaťpánbůh o dost víc věcí než březnu, takže je na všechno méně času), asi nebude zrychlená (aby si hosté nestěžovali, že jsem je ošidil), no a zatím ani nevíme jistě, jestli bude opravdu poslední (to záleží na tom, zda výměna expozic stihne proběhnout ještě o prázdninách).

Považte, poprvé za celou dobu výstavy jsem se dostal i do oficiálního programu divadla. Samozřejmě o výstavě se bylo možné na webových stránkách divadla dozvědět (stále ještě na nich visí např. malý rozhovor, který se mnou udělala kurátorka výstavy, kunsthistorička Lucie Váchová), ale konkrétní prohlídka jako oficiální akce s pevným časem, má v divadelním programu opravdu premiéru, i proto, že na většinu předchozích prohlídek nebylo možné z pochopitelných důvodů zvát veřejnost, všechna pozvání tak byla víceméně individuální. Nebude to na rozdíl od místních skutečných divadelních představení žádná minimalistická avantgarda, ale prý se to dá vydržet, i když o pouhých devíti fotkách povídám skoro hodinu a když chytnu slinu, i déle. Budiž za to hostům útěchou, že se dozvědí nejen příběhy vystavených fotek, ale nakouknou i pod pokličky některých hrnců v mé fotokuchyni :-).

Kdo se tedy právě neráchá v moři, nezdolává vrcholy světových velehor, nesjíždí dravou vodu v hlubokých kaňonech ani se nenechá jako turista vynášet na okraj nekonečného vesmíru (hezký protimluv, že?), může se tedy se mnou a s mými fotkami potkat přesně podle programu, tj. v pondělí 26.7. od 18 hodin; i když jde o řádnou položku programu, vstup je zdarma a nebudu "na lístky" (jak říkával s oblibou Miroslav Horníček: "I když byl lístkovej systém, tak dršky byly vždycky volný!")

Zdá se, že všechno do sebe pěkně zapadá: Tento víkend strávím právě ve Staňkově a právě v tento čas tam bude opět po roce tradiční pouť, na jejíž "prodloužené jízdy" (hlavně ty sobotní, noční) jsem se jako dítě tolik těšíval. Asi prubnu, jestli něco z té dávné pouťové atmosféry zbylo až do dnešních časů, a budu doufat, že kolotočářům nestrhnu vahou své osobnosti vyhlídkovou labuť.

A kdyby náhodou sobotní poslední "prodloužená zrychlená jízda" nezabrala, v pondělí si, doufám, spravím chuť :-).

Doplněno po uzávěrce: Těsně po dopsání článku jsem se dozvěděl, že instalace nové výstavy byla čerstvě domluvena až na polovinu října. Do té doby zůstanou moje fotky na zdi divadelní kavárny a je tedy pravděpodobné, že v září uspořádáme ještě další "poslední prodlouženou zrychlenou jízdu". Pokud se tedy najde ještě někdo, kdo bude ochotný mě na téhle speciální fotografické pouti poslouchat, a pokud pouťová vyhlídková labuť do té doby  neodletí do ještě teplejších krajin :-). 


Pozn.: A co vám můj blog - pokud ho ještě neznáte - může nabídnout? Kromě pravidelných týdenních glos politického a společenského dění najdete na blogu např. cestopisné reportáže z Japonska, z Řecka, a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetonypovídkybásněhrátky s češtinouhaikuvzpomínková vyprávěnípovídání o knížkáchfilmech či pražských zákoutích a také celá řada fotografií doprovázejících četné fotočlánkyPokud vás na mých stránkách něco zaujme, neváhejte a dejte o mém blogu vědět i dalším lidem, které by mohly moje články potěšit. Děkuji, opatrujte se a těším se s vámi zase brzy na shledanou.

20 komentářů:

  1. Bez toho závěrečného dodatku by to rozhodně nebyla ta pravá poslední prodloužená jízda :-) Tak ať to hlavně nedopadne jako u Šimka s Grossmanem: "Řekl jsem, že kdybych věděl, že je opravdu poslední, přišel bych i s transparentem." :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Návštěvníci s transparenty jsou obzvlášť vítáni :-).

      Závěr z jednání o následující výstavě mi přišel přes messenger opravdu asi dvě minuty poté, co jsem dočistil tenhle text a zálibně jsem si ho po sobě přečetl. Představa, že bych musel psát celý článek znovu v nových souvislostech, se mi vůbec nelíbila, tak jsem si řekl, že naopak takhle je to přesně v duchu původního záměru a přidal jsem jen pouzávěrkovou doušku :-).

      Vymazat
  2. Být v programu je sen každého programátora😎

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jen aby nedošlo na cyklení :-).

      Vymazat
    2. To je zase sen každého (moto)cyklisty...

      Vymazat
    3. Nic není, nic není
      nad pořádný cyklení.

      Snad mě autoři Šíleně smutné princezny nebudou žalovat :-).

      Vymazat
  3. Divadlo Kámen - jak teď zesnul František Nedvěd, vybavila se mně jedna píseň z jeho repertoáru s bratrem Janem, a sice Na kameni kámen. To se k těm horolezcům docela hodí :).
    Tentokrát ale na tvou výstavu pomyslím z Budapešti.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Z Budapešti? To je jen co by Imro Bugár kamenem dohodil. Pomyslím tedy na tebe zpět a budu se těšit na nějakou pěknou reportáž :-).

      Vymazat
  4. Mne se zas vybavil Premek a kolo stesti se stale toci:) V zari dojdu:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Výborně, děkuji, až budu vědět možný zářijový termín, dám zase vědět a domluvíme se. Budu se těšit :-).

      Vymazat
  5. Milovala jsem jako dítě hody - pouť. A prodloužené jízdy k nim patřily, hlavně na řetízkáči...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jako dítě jsem se na pouť taky vždycky těšil, ale to mě docela brzy opustilo a už jsem to nějak nenahodil :-).

      Vymazat
  6. Jízdy na kolotoči jsem měla ráda, dokonce i s dětmi jsem na kolotoč šla, pokud byla sedačka dost široká na mé pozadí. Asi proto, že jako dítě jsem si jich moc neužila. Ale na nějakou prodlouženou jízdu si nepamatuji. Ať vám ta výstava vyjde, snad budou opět ukázky, ráda se na ně dívám.♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To já si prodloužené jízdy pamatuji, dokonce i jízdy pozadu :-).
      Děkuji, asi nějakou část toho, co normálně při prohlídce říkám, přeměním v článek.

      Vymazat
  7. Někdy si říkám, že bych já nebo někdo měl začít fotit komposty. Není malých fotek.

    OdpovědětVymazat
  8. Zdá se mi to milé a velmi potěšující, že se výstava stala součástí divadelního programu. :)

    OdpovědětVymazat
  9. Docela bych taky zašla na nějaký divadlo nebo výstavu. Holt teď ale není nějak moc času. Každopádně tohle vypadá moc super :) Já chodím docela ráda na kulturní akce, když dostanu nějaký kupon na slevu, ale není to podmínka. Ale třeba takové ty velké výstavy jako The Body nebo Tutanchámon podobné akce mají, tak je fajn na tom trochu ušetřit. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Slevový kupón na výstavu, která je zdarma? Nu, zkusím nad touto originální myšlenkou zapřemýšlet :-). Propříště prosím bez reklamních odkazů, jinak i příznivý komentář budu muset vymazat, protože nemám rád, když se tu něco takového objevuje bez mého svolení a navíc od anonymního uživatele (byť se sympatickým nickem). Nemám v úmyslu dělat zadarmo věšák na tvou reklamu!

      Vymazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.