Kdyby zeměkouli navštívili mimozemšťani a
nějakým nedopatřením se na pocity a novinky ze života nezeptali lidí,
ale třeba zajíců, srnek nebo divokých včel, dozvěděli by se nejspíš, že
se neděje nic zvláštního, dost sucho, pravda, ale to může 40 dní
soustředěného deště spravit, jako už se to před lety jednou stalo. Že by
kvůli tomu měly zrovnat končit čtvrtohory a nastat zcela nová
budoucnost, tomu zatím nic nenasvědčuje. Jaro přineslo celkem normální
teploty, v několika dnech i celkem normální déšť, stromy obrazily
čerstvými světle zelenými listy, slunce pokojně svítí jako už miliardy
let, ptáci švitoří, květiny kvetou. A kdyby informacíchtiví mimozemšťani
kápli na kůrovce, možná by jim dokonce řekl, že takhle dobře už na
světě dlouho nebylo. To jen našima lidskýma očima zesílenýma zprávami z
domova i ze světa to vypadá skoro jako kdyby si svět prohodil polární
čepičky a vše, co nás potkalo v předjaří před pouhými dvěma měsíci, se
zdá být velmi dávno, kdysi, "před válkou".
Zajíci,
srnky, divoké včely i kůrovec mají oproti lidem několik výhod: Neumějí
číst a vše nasvědčuje tomu, že ani netouží koupit si v e-shopu televizi,
aby ti boží tvorové mohli s hrůzou v očích sledovat nepřetržitý tok
špatných zpráv z celého světa, ať už v americkém nebo staročeském
designu. A že se takových zpráv do tak velkého světa vejde! Doufám tedy,
že mimozemšťani nechodí pro informace na můj blog (stejně by se
dozvěděli většinou jen to, co už každý inteligentnější mimozemšťan dávno
ví, totiž že jedna z komponent nepracuje správně), ale raději si je
berou ze spolehlivějších lesních zdrojů. Těch, co nevidí svět po
formálním ukončení nouzového stavu jen jako "krajinu po bitvě".
Pozn.: Co myslíte, budou dva odstavce a jedna dodatečná poznámka na odstínění reklamního bloku od veršů stačit? :-)
Krajina po bitvě
Krajina po bitvě
na jaře zapadaná květy,
v závěji blýskají se
stržené epolety
Krajina po bitvě,
ticho, co zbylo z hromu,
nejistým krokem
zajatci vycházejí z domů
Krajina po bitvě
svým strachem zneuctěná
a mezi lidmi
neviditelná stěna
Přemítám v duchu,
co vše nám nedovolí
krajina po bitvě
se svými minovými poli,
krajina opatrných duchů.
To už není jen vítězství, zde řádil strýček Pyrrhos!
OdpovědětVymazatJe zajímavé, že se ke strýčkovi vždycky najde dostatek pyrržat.
Vymazat