Šábes v Praze

Mám rád, když fotka je o něco víc než jen pouhé zaznamenání skutečnosti, když obsahuje i nějaký jiný vklad fotografa než pouhé triviální zmáčknutí spouště. V optimálním případě krásu, pohyb a aspoň náznak příběhu, který se může spustit v mysli toho, kdo se na fotku dívá. Ale co si budeme povídat, něco takového se nepodaří zdaleka vždycky a v takovém případě občas vezmeme zavděk i fotkou bez dynamiky, nápadité kompozice a zvláštních výtvarných kvalit. Pak je ovšem otázkou, proč taková fotografie vůbec vznikla a jaký je její smysl, což je věc, na kterou se nad každou pořízenou fotkou snažím sám sebe ptát. Když si nedokážu odpovědět, můžu většinou fotku s klidem vyhodit.

Dnešní fotka vznikla při nedávné sobotní procházce pražským Starým Městem. Procházel jsem se místy, kam zas tak často nechodím a mrzí mě to. Tep těch míst určují většinou proudy turistů a to je na mě za normálních okolností příliš rušná diskotéka, je ale pravda, že v lednu to bývá z tohoto pohledu o něco lepší. Ulice Haštalská, U Obecního dvora, Kozí, Dušní, U staré školy ... všude kolem je k vidění spoustu zajímavostí, pokud jdete pomalu a máte čas na rozhlížení, ne když prcháte před davy a spěcháte na schůzku, kde jste měli být už před půlhodinou. A najednou se objeví nepříliš rozsáhlé ale velmi malebné a historií prodchnuté zbytky Židovského města. Španělská synagoga, Staronová synagoga, Starý židovský hřbitov - i zde je sice rušno, ale přece jen méně a hlavně JINAK než obvykle. A pak vám dojde, že je to vlastně logické, protože je právě sobota a všechno kolem je zavřené; obchody, stánky, muzea...

"Darling, to je tedy děsné, takový krásný den a ono tu nic nefunguje, Praha je fakt divný město," povídá jeden z turistů svému kožešinovému protějšku dotčeně, protože zítra už musí být v Budapešti nebo v Berlíně a oni tu musí jako naschvál mít zavřeno právě dnes! Ano, je přece šábes a já začínám hledat záběr, na kterém by ta skutečnost byla nejlíp vidět. Ten zalígrovaný vchod do obchodu mě upoutal hned a ještě víc v kombinaci s nápisem nade dveřmi. Je snad takový tradiční staročeský "košer trdelník" k vidění jinde než v pravlasti všech trdelníků, v magické a místy i absurdní Praze Franze Kafky?

Ještě asi čtvrthodinku jsem čekal na někoho, kdo by vstoupil do prostoru před obchodem, oživil ho a dodal obrázku ještě další rozměr, ale s nikým v dohledu to nebylo ono, i když se na tomhle improvizovaném jevišti vystřídalo hodně kolemjdoucích. Všichni, kteří by dokázali statický záběr opravdu obohatit, však byli nejspíš právě doma; žádný div, je přece šábes! A tak fotka zůstala bez pohybu i bez valné krásy, snad jen s tím na začátku zmíněným náznakem příběhu vtěleným do improvizovaného názvu: Šábes v Praze.

P.S.: Jako obyčejně jsem pro svůj fotoweb udělal sezónní" výběr 27 obrázků: TOP podzim 2019. I když nejspíš řadu z těch fotek už z blogu znáte, jste samozřejmě srdečně zváni k prohlédnutí této příležitostné kolekce; stačí jediné kliknutí! Mimochodem, pětice fotek z této sestavy se dostala do finálního výběru pro mou první letošní výstavu v Divadle Horní Počernice, která se rozjede 6.května a bude k vidění až do začátku divadelních prázdnin, ale to berte jen jako předběžné upozornění, informační materiály mám zatím v podobě návrhů a budou k dispozici někdy v únoru a pak je tu taky vyvěsím.