Na mlýny zšeřelé
svítím si světlem tmářů
a s vírou Quijotů
minulost beru ztečí,
bez kopí,
věštbami z tarotu.
Vzpomínky slisované
vkládá do herbářů
čas bez hlavy a paty,
co bez zbytečných řečí
od věčných mlýnů vane,
z kamene dělá prach,
ze soků přátele
a ze lvů surikaty.
V zrcadle
prázdné dračí sluje,
kolem níž tuhne
kdysi snad žhavá láva,
i dnes
obraz lva přetrvává,
jen před mlynářem
trochu víc panáčkuje.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.