O chytrých Vánocích

Každou chvíli mne znovu a znovu překvapí, co všechno dnes může být tzv. chytré, a tedy vyšperkováné moderním slovem SMART. V rukou, ve kterých naši praprapředci žmoulali tak maximálně čepici, když o něco pokorně prosili u své vrchnosti, my sebevědomě žmouláme multifunkcemi nabité "smartfouny", přes které můžeme být spojeni s celým světem. Spolu s chytrými telefony jezdíme chytrými automobily, které nás sice zatím ještě ze soucitu nechávají řídit, ale povytahují nad našimi předpotopními postupy a zoufalou reakční dobou svá pomyslná kovová obočí. Posedáváme na různých chytrých židlích, které jsou schopné nás v sedu namasírovat, stisknout správnou individuální kombinaci akupresurních bodů a bokem nám ještě změřit tlak a cholesterol. Z práce můžeme dát mobilem pokyn svým smart ledničkám, aby vyhodnotily, co je třeba dokoupit, a objednaly to na internetu, aby bylo večer co vložit do smart mikrovlnky. Stejně tak načasujeme smart vysavač, který pak o samotě vycídí naši sice chytrou ale zaprášenou domácnost mnohem efektivněji, než kdybychom se mu pletli pod jeho senzory. A nakonec si v konvici tak rychlovarné, že si její smart vlastnosti ani nestihneme pořádně užít, připravíme vodu na čaj a pustíme si smart televizi, což logicky vyústí v to, že se - ukolébáni jejím adrenalinovým programem z hlubokého televizního archivu - nakonec odebereme na chytré lůžko vyhodnocující celou noc aktuální fáze našeho spánku, abychom se ráno probudili v tom nejpříznivějším okamžiku, a byli tak nejlépe naladěni na další melodický den.

 

Když si tak po sobě čtu, co jsem právě napsal, a rozhlížím se od psacího stolu po bytě, zjišťuji ovšem, že moje domácnost se opravdu nedá s čistým svědomím označit jako chytrá (smart). Ba co víc, je téměř opakem; vlastně jde spíš o hloupou (stupid) domácnost. Mám třeba úplně hloupou konvici, která se musí ručně zapnout (někdy víckrát, protože ten čuflík moc nedrží), moje televize nebrouzdá znuděně po internetu, ale nezřídka mi za jediný koncesionářský poplatek dopřává hned několik obrazů najednou, moje hloupá lednička nejenže samostatně nekomunikuje s potravinovými e-shopy, ale jsem rád, když ve svém pokročilém věku zrovna chladí a nehřeje. Hloupé žárovky si vůbec nic nedělají z pokynů mého hlasu, ale praskají samy od sebe, mikrovlnka mi nehraje melodie přizpůsobené mé aktuální náladě podle úrovně aktivace mých mozkových laloků, ale tvoří mlčenlivý a jinak nepoužívaný podstavec na květináč s pahýlem jakési bývalé rostliny. Když vytírám obývák, nemačkám zběsile knoflíky dálkového ovládání úklidového robota, ale sám předpotopně pohybuji hloupým mopem, který namáčím ve zcela hloupém kbelíku bez indikace teploty použité vody a přesného složení jejích příměsí. Moje židle nemají žádné ovládací panely ani certifikáty z masérských kurzů a funkci myčky hloupě nahrazují mé nepříliš šikovné ruce vybavené zcela nehalucinogenními houbičkami. A když je dobrý den a podaří se mi všechny nástrahy své stupid domácnosti bez újmy přežít, strávím pak noc na sice pohodlném, ale z pohledu potřeb 21. století zcela hloupém futonu, kterému je koulení mých zavřených očí podle spánkových fází dočista fuk.

Kdoví, i Vánoce třeba mohou být kategorie "smart". Místo vánočního stromku si o takových Vánocích bude možné do rohu místnosti ekologicky promítnout nazdobený hologram, jehož světla se na naši počest poskládají do písmen našeho jména. V nějakém šikovném storu si půjde stáhnout za pár šupů ten nejvhodnější designový typ zlatého prasátka pro ty, kteří se budou na Štědrý den až do večeře postit, a pro ty, kteří se postit nebudou, půjde prasátko odblokovat koupením prasátkového odpustku. Místo týrání a následného neodborného rozkuchání vánoční ryby se bude možné připojit na platformu "I-kapr", kde s nasazenými "4D brýlemi" virtuálně připravíte křupavounké rybí řízečky podle preferovaného receptu. Na odlévání virtuálního olova bude ke stažení speciální aplikace s automaticky generovanou věštbou, jejíž naplňování bude v dalších měsících hlídat a vyhodnocovat umělá inteligence. No a to ani nemluvím o tom, že když si zamaneme, speciálními proměnnými smart okny bytu uvidíme výhled do ladovsky romanticky zasněženého okolí, jehož záběry si samozřejmě na konkrétní čas předem objednáme ve videobance.

Přiznávám, že mi podobná představa Vánoc moc neladí. Nad mou oblíbenou podobou vánočních svátků by si totiž moderní technologie jen znechuceně odplivly. Včera jsem si už vybral a přinesl domů překrásnou voňavou huňatou jedličku, která má tak husté větve, že se ozdoby mezi nimi budou skoro ztrácet. Ano, opravdový dřevěný stromeček uříznutý kdesi v lese, což možná nevyhlíží - viděno přísnýma a občas, myslím, nesprávným směrem šilhajícíma ekoaktivistickýma očima - úplně košer, ale nic jiného pro mne nemá to správné vánoční kouzlo. Stromeček, který na Štědrý den natěšeně opatřím zapalovatelnými "stupid" svíčkami se schopností vykouzlit nádhernou atmosféru, i když ježíšek někde venku v tom vánočním frmolu potrhá elektrické dráty a celému městu pak kvůli tomu vypnou proud. To vše, věřím, bez rizika, že mě kvůli tomu nějaký smart protipožární systém v náhlém poryvu sebeobrany spláchne. Téma zlatého prasátka v tuto chvíli raději nějak nenápadně přejdu, ale večerní odlití olova si jistě ujít nenechám, jen příslušnou věštbu pro své blízké i pro sebe ponechám jen na fantazii a ne na inteligentním systému, do kterého by se musely tvary výsledných artefaktů nejdřív naskenovat.

Nevím, jak jste na tom vy, ale mně mé starosvětsky jednoduché Vánoce zatím docela vyhovují, byť uznávám, že nejsou opravdu hodny 21. století, prvního opravdového chytrého století lidské historie. Aspoň tedy z našeho dnešního zábavně domýšlivého pohledu :-).

Přeji vám všem krásné těsně předvánoční dny.