Pozn.: Je pravda, že jsem si v posledních pěti týdnech užil v Japonsku velmi pestré počasí. Přece jen ale musím přiznat, že návrat do Čech mi přivodil drobný teplotní šok. Ze slunečných pětatřicítek, na kterých jsem končil v Ósace, přišly české přízemní mrazíky a studené deště. Těžko být ale nespokojený; přece kdyby byly všechny dny slunečné, třeba bychom si jich pak méně vážili a méně se na ně těšili. Říkám si proto: Chvála přeháňkám, dešťům a sibériím, kdyby pro nic jiného, tak proto, že nás učí těšit se na okamžik, kdy zase vyjde sluníčko. No a právě taková přeháňka si dnes ode mne vysloužila malou rýmovačku. Rýma, rýmování,... To budou asi ty studené deště :-).
Vítr rozvířil
vlhké seno,
na čele máš teď
zamračeno
blesků a deště
plné oči
a kapky rosy
na obočí
postupně sílí
můj strach hloupý,
že každou chvíli
přijdou kroupy
a jinovatka
bytem na rtu
pak dá mi druhou
žlutou kartu
studená mlha
mléčně hustá
skrývá tvé křivky
mého gusta.
A přesto záříš
v dešti tuze.
Až po uši jsem
ve tvé duze :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.