středa 14. května 2014

Lefkada panoramatická

Během letošního prvomájového rána jsem dost spěchal, protože jsem se měl sejít v Praze se svými francouzskými přáteli. Abych mohl volně chodit po městě, chtěl jsem si vzít batůžek a rozhodl jsem se pro jeden starší a menší, který už jsem dlouho nepoužil. Jaké bylo moje překvapení, když jsem v několik let neotevřeném batohu našel asi třicet starých a už skoro zapomenutých negativů z doby, kdy jsem ještě fotil výhradně na film. Pořádně jsem si prohlédl jednotlivé filmy a zjistil jsem, že mezi nimi je i několik kousků z mého oblíbeného řeckého ostrova Lefkada, kteří místní štamgasti už dobře znají ze zdejší speciální rubriky Črty z Lefkady. Část negativů jsem proto nechal přeskenovat do digitální podoby a první tři obrázky - tři panoramatické fotografie z mořské zátoky u městečka Vassiliki - vám tu dnes představím.

Zatímco celé léto až na zřídkakdy přicházející bouřky je skoro nepřetržitě krásné počasí s azurovou oblohou, následující fotografie vznikaly až ve druhé polovině října. To už bývá obloha zatažená mnohem častěji, přicházejí deště a příroda vyprahlá po horkém létě znenadání rozkvete tisíci květy. Vládnou ale pořád velmi příjemné teploty a moře je ještě dostatečně vyhřáté. Na zdejších nádherných plážích už ale potkáte jen jednotlivce, většinou místní, a docela často je celá prázdná pláž k dispozici jen vám samotným. Na první fotce je vidět záliv ve Vassiliki, navazující rovina, kde se nacházejí úrodné zahrady, a prudce stoupající centrální horské pásmo dosahující výšky téměř 1200 m.


Pohled opačným směrem - k volnému moři. Postupně je vidět vyplazený jazýček mysu Castri a navazuje malý neobydlený ostrůvek Arkoudi patřící už oficiálně k Ithace a soukromý ostrov Atokos.


Poslední fotografie ukazuje druhý břeh zátoky Vassiliki (ze kterého byly focené předchozí dva záběry). Pásmo vrchů se postupně snižuje z původní výšky kolem 700 m, každý další vrcholek je níž a níž a pevnina se postupně zanořuje do moře. Tomuto místu se také někdy říká "brána do Hádovy říše" a dráp pevniny končí mysem Doukato, na jehož úplném konci, poslední výspě nad mořem, stojí maják. Ten si zase ukážeme v nějakém dalším článku. V překvapivém "fotopokladu ze starého batohu" jsou jeho fotky také.


Na fotkách, které jsem našel, jsou také četné záběry místních kostelů, klášterů a zvoniček. Ty si ovšem prozíravě ponechám jako materiál do dalších kol soutěže o nejhezčí sakrální stavbu na blogu Vendy W. :-).

Pozn.: Další články o řeckém ostrově Lefkada najdete ve speciální rubrice Črty z Lefkady.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.