sobota 13. února 2010

O výhodách pesimismu

Pozn.: Znám několik lidí, jejichž schopnosti předpovědět nebo odhadnout další události (dobré i méně dobré) jsou mimořádné a jichž si nesmírně vážím pro jejich poctivý a odpovědný přístup. Rád bych pro jistotu poznamenal, že v následujícím článku nepíšu o nich, ale to oni jistě dobře poznají.

Čas od času jsme v médiích konfrontováni s proroky neštěstí. Tu někdo předpoví ničivé zemětřesení, tam zase nečekaný pád vlády a postupně vycházejí na světlo ekonomičtí šamani, kteří se nenechali oblafnout léty spokojeného růstu a již před mnoha lety předpověděli nastávající krizi. Najednou na ústech těchto vizionářů visí zástupy lidí ochotných poslechnout každé jejich příští slovo. Ale upřímně řečeno, znám nemálo lidí, kteří by mohli fungovat podobně a stačí jim k tomu jediné: Dostatečně vytrvale opakovat negativní předpovědi. Je celkem jisté, že aspoň párkrát za život budou mít pravdu a budou si tak moci vychutnat svoji chvíli slávy.
 
Žijete-li například v seismicky aktivní oblasti, neprohloupíte, vyjdete-li každé ráno před dům a před svědky utrousíte: Dnes se určitě zatřese země! Budete-li tak činit několik desítek let, určitě přijde den, kdy budete konečně úspěšní, protože vaše věštba se naplní.

Jste-li český hokejový fanoušek, můžete před každým reprezentačním turnajem s výrazem zasněného experta prorokovat strašný výsledkový propad. Když k němu nedojde, bude váš výhrůžný hlas v nastalé euforii okamžitě zapomenut, ale vyjde-li vám to (a ono to jednou vyjde, nebojte se), budou vám kolegové uznale klepat na rameno a vaše pověst a autorita poroste. Já jsem kdysi dokonce své typické negativní hokejové předpovědi doplnil i vytrvalými sázkami proti našim hráčům. Taky mi to nakonec po nějaké době vyšlo, ale v mezidobí jsem tímto způsobem dotlačil naši reprezentaci k olympijskému vítězství a ke třem titulům mistrů světa za sebou.

Je rovněž dobré nebýt úplně konkrétní. Stačí opakovat nejasné proroctví: "Dneska cítím v kostech, že se něco semele!" Budete-li dostatečně pozorní, zjistíte, že něco se semele vždycky:
"Vidíte, hurikán v Karibiku, já to tušil!" Nebo: "Další teroristický útok na Bali, ale to se přece dalo čekat!" Anebo: "Tajuplná šelma pronásledovala v Beskydech ovci, vidíte, moje kosti nikdy nelžou!" No a protože každý prorok tohoto typu si většinou najde svůj okruh posluchačů, máte velkou šanci, že vaše sibylská aureola bude vzkvétat.

Jedna známá dáma mne kdysi přesvědčovala, že je nebezpečné jezdit na dovolenou ke Středozemnímu moři, protože se tam může snadno stát něco strašného. Asi po deseti letech od proroctví ztroskotala v tomto moři jakási loď. Když jsem dámu nedávno znovu potkal, naznačila mi, že bych neměl její schopnosti brát na lehkou váhu, protože ona tuto katastrofu předpověděla již před mnoha lety, načež vyslovila další nepěkné předpovědi na další desetiletí pro oblast Jihočínského moře a pro centrální Himálaj.

Lidé jsou kupodivu vždycky náchylnější uvěřit negativnímu proroctví než proroctví pozitivnímu. O různých koncích světa se mluví se ztišeným hlasem skoro každé dva měsíce, zatímco tomu, že by nás jednou mohli zachránit blaničtí rytíři, se smějí už i jinak důvěřivé děti školního věku. Oni si také to, že bude špatně, lidé umějí představit snáz, než že bude dobře. Aby totiž člověk připustil, že je vlastně dobře, to už mu tedy musí být setsakramentsky dobře, zatímco na to, aby se mu zdálo, že už je špatně, stačí být velmi málo špatně anebo dokonce jenom o něco méně dobře.

Ostatně - už jste slyšeli, že se má letos sníh i v nížinách udržet až do července? A věřte mi, to je teprve začátek!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.