středa 25. února 2009

O boxerské demokracii


Za jedním malým městem je les a k němu vede polní cesta lemovaná alejí krásných zdravých lipek. Nejsou ani extra velké ani extra staré, natož snad památné, alespoň zatím ne, ale stromořadí je velmi malebné, v létě poskytuje chladivý stín a příjemně zelená barva lipového listí dává spočinout unavenému oku poutníkovu. Touto cestou chodili dlouhá léta na procházky tři přátelé - Umělec, Vědec a Boxer, obdivovali krásné ženské tvary lip a nechali se jimi inspirovat.

Jednou v zimě se z aleje ozval zvuk motorové pily. Všechny větve, které zasahovaly do cesty nebo nad ni, byly zlikvidovány kompletně, větve na druhé straně od cesty byly uřezány výběrově. Zpracovány byly dokonce i lipky, které stojí stranou cesty a větvemi do ní v nejbližších dvou stech letech nemohou zasáhnout. Každá lípa přišla alespoň o dvě velké větve, snad proto, aby stromy nebyly zbytečně souměrnou oázou v našem nesouměrném světě, ale spíš proto, aby odborná firma mohla všechny stromy započítat do výkazu "Potvrzení vykázání odvětvení". Umělec, Vědec i Boxer byli velmi smutní z toho, co se v "jejich" aleji stalo a rozhodli se, že tentokrát nebudou k domnělým nepravostem mlčet.

Jako první zkusil štěstí Umělec, který byl zcela zdrcen ztrátou všeho, co považoval za ztělesnění Božího řádu. "Protestuji, zcela vážně a zásadně protestuji proti tomuto nevratnému kroku, který je namířen proti všemu, co ještě v přírodě zůstalo krásné. Jak jen můžete dopustit zničení takové symetrie a krásy?!" Úředník se pousmál nad Umělcovou dětinskostí a vysvětlil mu, že z krásy se ještě nikdo nenajedl, že napohled krásné větve byly skrznaskrz prolezlé hnilobou a hmyzem, což - pochopitelně - Umělec nemůže vědět, protože Umělci jsou vždy povýšeni nad pozemský hmyz. Kromě toho strom potřebuje občas zmladit, protože jinak by si rostl, jak by se mu zachtělo, což Úředník jako orgán nemůže dopustit, protože to by byla vzpoura.

Jako druhý přišel na Úřad Vědec. Přinesl kousky větví, aby dokázal, že dřevo bylo zcela zdravé. Na papíře spočítal, že peníze, které bylo třeba zaplatit za tuto akci, musí být nemalé a přesto prakticky bez užitku. A ještě podotkl, že si Úřad jako vlastník pozemků dokonce nechal rozkrást i to odřezané dřevo, protože je okamžitě roznesli do svých domovů shánčliví spoluobčané. "Protestuji, zcela vážně a zásadně protestuji proti tomu, aby bylo takto nehospodárně nakládáno s prostředky nás všech. Jak jen můžete dopustit takové rozhazování?!" Úředník se pousmál nad Vědcovou naivitou a vysvětlil mu, že čísla jsou od toho, aby se dala skládat a chápat z různých stran. No a kdyby to přesto z žádné strany nevycházelo, ještě pořád je tu volič, který (na rozdíl od několika věčných nespokojenců, kteří záměrně narušují klid v obci) spokojeně mlčí a na nějaké aleji mu nezáleží, protože stejně jezdí do lesa na procházku autem.

Jako třetí šel na Úřad Boxer a na rozdíl od svých přátel proti ničemu neprotestoval, protože byl zvyklý jít bez okolků přímo k věci. Po krátkém intenzivním jednání svolal Úředník se zasmušilým Boxerem po boku krátkou regionální tiskovku, kde se zbytky úst zavázal, že osobně zasadí na volných prostranstvích rovnou stovku nových stromků. Na své náklady pak zajistí, že chybějící větve se budou na stromy promítat videotechnikou, aby kolemjdoucí nedošli estetické újmy. Na místě činu pak bude odhalena pamětní deska Kráse a Symetrii.

"Je to týmové vítězství naší demokracie", prohlásil Boxer: "Umělec stvořil vizi, vědec připojil nutná fakta a já už jsem pouze doplnil své know-how. Ve spojení s vstřícností a mimořádnou chápavostí Úředníka to nemohlo dopadnout jinak než dobře."
Takže to vlastně skončilo happy-endem pro všechny: Umělec s Vědcem se mohou dát kochat zbytky souměrné krásy a vést inspirující hovory. Úředník může sloužit dál oddaně zájmům občanů, protože k tomu zuby bezpodmínečně nepotřebuje. No a Boxer se stal jedním z nejvytíženějších osob v městečku, do kterého využívání jeho know-how přineslo zlaté časy. Po nějaké době mladí lidé už ani nevěděli, že kdysi býval Boxerem, protože ho odjakživa znali jen jako Poradce.

Prostě happy-end pro naši demokracii boxerského typu!

2 komentáře:

  1. Ať žije demokracie! Kéž by všechny demokratické události vzaly dobrý konec.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Potíž je, že ti nejschopnější z Boxerů většinou brzy přejdou na druhou stranu barikády :-).

      Vymazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.