O oblíbených filmech

Vyplňte si svůj Uživatelský profil, nabízí mi blog, seznámíme vás s lidmi, kteří mají stejné zájmy jako vy. Skvělý nápad! Odhlédněme od toho, zda bych se opravdu chtěl seznámit právě s někým, kdo má stejné zájmy jako já. Spíš mně šlo o to zjistit, koho mi tahle blogová seznamka dohodí. Jenže - podle čeho? Podle oblíbeného jídla? Jak romantické, když se tímto způsobem dají dohromady lidé, kteří pak mohou jít společně na šneky nebo na naklíčenou pšenici a oběma bude chutnat. Podle bydliště? Hrůzná představa, že bych poslal mail a adresát by na mne zahlaholil odpověď z okna odnaproti. Oblíbené místo? Co to je? Dovolenková destinace, oblíbená krčma nebo stačí napsat ZAPECÍ. Ne, ne, chce to něco jednoznačného, porovnatelného bez nafukovacích definic a výkladů: U mne vyhrály kategorie Oblíbený film a Oblíbený spisovatel. Jo, to by mohlo trochu vypovídat o tom, koho bych chtěl na webu potkat nebo možná líp - koho bych potkat nechtěl.

Napřed jsem se pokusil být stručný a výstižný. Jako film Faunovo příliš pozdní odpoledne a jako spisovatel Homér - trochu lehčí film ale naproti tomu o něco těžší literatura, ale na svou dobu ten pán psát uměl a ještě mu to pěkně klapalo do rytmu. Nějakou dobu jsem se těšil na širokou nabídku kontaktů a pak jsem zjistil, že uvedenou kombinaci mám jen já a dohazovačný robot tím pádem vykolejil. Jak se ukázalo, víckrát byl zapsán jako nejoblíbenější film i "Tytanik" (optimální pro tvrdé nátury), "Jak vytrhnout verlibě stoličku" (verlibě, co nese zákrok nelibě), "Goyovi přízraky" (...hrachu jeho družce) a dokonce i "Pupl Fiction". Chvíli se zdálo, že aspoň nevidomý starořecký bard zabere, leč brzy se ukázalo, že ostatní měli na mysli Homéra Simpsona a než jsme si to vyjasnili, došlo k několika nepříjemným nedorozuměním.

Přestal jsem od uživatelského profilu cokoli očekávat a soustředil jsem se na otázku, jaké jsou opravdu moje nejoblíbenější filmy, kdybych si jich mohl vybrat řekněme pět: Určitě nebude chybět Amadeus, vůbec pan Forman má u mně protekci, takže přihodím ještě Přelet nad kukaččím hnízdem (ale ten protekci nepotřebuje). Z českých to bude dodnes fascinující Markéta Lazarová. No a přece výtečná Annie Hall Woodyho Allena, jak bych mohl zapomenout. A aby se neřeklo, že měním překotně názory, Chytilovského Fauna ve výčtu ponechám, i když se na něj tlačí všichni ti Bergmannové, Felliniové, Viscontiové, Buňuelové a další a další, leč Leoš Suchařípa coby poživačný donchuán stojí ve dveřích a hrdinně odolává tlaku velikánů. A aby toho zmatku nebylo málo, světáci v motérkách do toho chumlu stříkají svoji neobyčejně řídkou maltu, mezi nohama se tu motají mlčenlivá jehňátka, celé to z dálky fotí David Hemmings (kdoví, co zase při zvětšování objeví) a všichni se zdají být už trochu u konce s dechem a to ještě netuší, že tombola je už úplně rozkradená, takže nenápadně půvabná buržoazní rodinka zase nepovečeří. A já zjišťuju, že pět míst je proklatě málo na takový dav kvalitních uchazečů, ale to víte - krize a tak.

Pak se na ty vybrané filmy ještě jednou dívám, řadím si je podle doby vzniku a mám pocit, že to jsou filmy, které musí dnešním hlavním obyvatelům blogosídlišť připadat jako filmy někdy z období třicetileté války, protože kromě už tak dost přerostlých osmnáctiletých jehňátek je nejmladšímu z filmů přesně čtvrtstoletí. Sakra to to letí!

Ještě že občas přilétne mail nadepsaný "...tak prej máš taky rád Houmra, já ho úplně žeru..." a já si hned připadám o něco mladší a o něco víc "in". A pak že se člověk nemůže seznámit na blogu se zajímavými lidmi!