Na Vyšehrad chodím fotit celkem rád, i když ne tak často. Je odtud krásný, večerním sluncem v pěkných dnech vylepšený výhled na Prahu (možná se k němu taky někdy dostaneme) a ozářená bývá ve směru od řeky i zdejší bazilika Petra a Pavla. Vždycky, když se vydaří takový krásný večer, mám cukání vyfotit si na výšku celé plastické průčelí baziliky a vždycky mě otráví, jak je vchod do chrámu prakticky ve kteroukoli dobu obestavěný různobarevnými zaparkovanými automobily. Ano, auta, kolemjdoucí lidé, popelnice, odpadkové koše a dopravní značky, to jsou asi hlavní součásti velkoměstského "fotosmogu", kterému se na většině míst nedá rozumně vyhnout. Nedělám fotky jako dokumenty doby, aby se nad nimi za 50 let rozněžňovali milovníci veteránů nebo ti, co studují vývoj městských počišťovacích služeb. Rád bych si udělal normální obrázek, ve kterém by byl aspoň trochu zachován duch místa a nečišelo z něho na první pohled 21. století. Jak to ale udělat a nepotřebovat k tomu humpolácké zásahy ve photoshopu, kterými "natvrdo" odstraníme všechno, co přebývá (a přebývalo by toho mnoho)? Podívejme se na postup, který jsem zvolil tentokrát - v asi úplně posledním dni letošního "rozšířeného léta".
Jako první by v téhle sérii měla být uvedena fotka zmíněného průčelí novogotické baziliky. Věřím však, že si měkce nasvícený kostel, jehož vchod je obklíčený naštosovanými auty, dovedete představit. Po mně tuhle fotku nechtějte, dost na tom, že sem dnes dám z cvičných důvodů řadu obrázků, které by jinak putovaly nejkratší cestou do koše.
Když nemohu z nějakého důvodu použít hlavní vybraný záběr nějaké památky, snažím se ji nějak obejít a podívat se na ni z jiného úhlu, třeba budu mít kliku a někde nebude fotosmog tak hustý. Udělal jsem to i tentokrát. A opravdu, stačilo projít uličkou vpravo od vstupní brány baziliky a dostat se na křižovatku ulic K Rotundě a Soběslavova, tedy ke špičce Vyšehradského hřbitova obestavěného vysokou zdí. Tady stačilo chvilku počkat, než už trochu potemnělé ulice opustí poslední turisti a projede několik aut. Pak se křižovatka vyprázdnila a v záběru zůstal jen chrám, stromy, zdi, dlažba ulice a chodníku a navrch jedna pouliční lampa, tedy nic, co by dokázalo vročit záběr právě do roku 2023. A tehdy se paradoxně ukázalo, že úplně bez lidí je záběr až příliš neživý. Zatímco jsem doposud čekal, až se vyšehradské ulice vylidní, musel jsem čekat dál, až naopak nějaká postava opuštěný snímek opět oživí.
Ano, sem tam někdo prošel, ale nebylo to ono, turisti v tričku s krátkým rukávem, v kraťasech a sandálech opravdu nebyli ti, na které bych čekal. Ale asi po deseti minutách se otevřely dveře jednoho ze zdejších domů, který, myslím, patří vyšehradské kapitule, vyšla z něj jeptiška v černém hábitu a pustila se ulicí směrem k bazilice. Nu, tady na tom chodníku vlevo postava jeptišky moc nevyzní, potřeboval bych ji spíš na protějším chodníku u světlé zdi slavného hřbitova. Uvidíme, kudy půjde.
Hmmm, takhle vlevo to prostě není ono... Ale jak ctihodnou sestru přesvědčit, aby přešla křižovatku? Takto se bude ztrácet na tmavém pozadí... Nu, sestro, co vám to udělá?
V mezidobí projelo jedno auto, tak jsem musel s focením chvilku vyčkat, ale už další záběr potvrzuje, že jeptiška vyslyšela moje tiché přání a opravdu přechází na druhý chodník a na malou chvíli se ocitá hezky kontrastně proti světlé zdi, přesně, jak jsem si to představoval. Možná, kdyby přešla křižovatku napříč, byla by moje pozice pro fotku ještě výhodnější, ale člověk nemůže mít všechno a kdoví, jaké přikázání by tím ta dobrá a zjevně i světských pravidel dbalá osoba mohla porušit. Rychle cvaknout, třeba to bude jediná šance.
I když už je to o dost lepší než ještě před chvílí, předcházející fotka má přece jen jednu nepříjemnou vlastnost: Není totiž poznat, že postava směřuje k chrámu. Jde tak nějak chaoticky, v daných souvislostech by se dalo říct "nazdařbůh". Tak ještě jedno cvaknutí, opravdu rychlé, o malou chviličku později, protože jeptiška jde rychlým krokem. Na bohoslužbu, k osobní modlitbě nebo za nějakým jiným účelem? Nevím, ale další obrázek by už byl jen horší.
Tak trochu dobrodružné focení :D. Ale jak už po několikáté musím konstatovat že čb městům, a Praze obzvlášť, sluší. A opravdu dokáže z celkem nezajímavé fotky udělat velmi pěknou s atmosférou....
OdpovědětVymazatMálokdy udělám tolik fotek docela rychle po sobě :-).
VymazatVysehrad a okoli je i mou oblibenou destinaci....Holt to neni uz ta idyla jako kdyz bylo aut mene, treba v dobe radeni Vysehradskych jezdcu...
OdpovědětVymazatOno zas na Vyšehradě zas tolik aut dohromady nebývá, kumulují se ovšem na nejnevhodnějších místech a nejvíc se jich pravidelně tlačívá v krátké uličce před bazilikou.
VymazatZa dob Vyšehradských jezdců by to musel Čerf fotit narychlo úplně bez expozice:)
OdpovědětVymazatNo ano, to by byl jiný fofr :-).
VymazatTohle je pěkné zákoutí.
OdpovědětVymazatKdysi jsem tam fotil (ještě na film), už se šeřilo a z té zatáčky vyjela tmavá limuzína ja jí reflektory vytvořily podivuhodné stíny.
Máš pravdu, v odstínech šedi je to tajemnější.
Tmavá limuzína... To zní tajupně. Jako výňatek ze scénáře nějaké bondovky.
VymazatMožná že je mám za ta léta už hodně v oku, ale za mě je úplně jasné, že jde o jeptišku. I když není vidět zepředu. A sedí tam tedy náramně :-)
OdpovědětVymazatJen aby si někdo hábit na dálku nespletl s tradičním vyšehradským krojem :-).
VymazatLezarts
OdpovědětVymazatPro amatérského fotografa, jako já… výsledek je pohledný!
Děkuji, to jsem moc rád :-).
VymazatPřej si, a bude Ti přáno.
OdpovědětVymazatTo je vážně neuvěřitelné, že se vyloupne zrovna jeptiška ve chvíli, kdy ji potřebuješ.
Je fakt, že na Vyšehradě je pravděpodobnost, že se tak stane, o něco vyšší než třeba na sídlišti Jižní Město, ale i tak... :-)
VymazatFotosmog hodně trápí i astronomy a ekologičtí aktivisté si toho vůbec nevšímají.
OdpovědětVymazatAstronomové by ovšem viděli jeptišku vzhůru nohama :-).
Vymazat