Ani jsme se nenadáli a najednou je tu říjen. Letos to přepnutí z léta do podzimu bylo poněkud náhlé, ale já věřím, že ozvěny léta ještě uslyšíme. Když to dobře dopadne, rád bych si totiž vzal od prostředka následujícího týdne pár dní dovolené, tak doufám, že to bude veskrze vstřícný čas. Zároveň oznamuji, že příští neděli budou mít nejspíš Nedělní miniglosy,
náš svérázný blogový týdeník, který v pohodových i těžkých
dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu", dovolenkovou přestávku, o které ještě nevím, kde přesně ji redakce stráví, možná někde na cestě po vlastech českých, možná na nějaké malé fotografické výpravě, ale možná taky jen doma v Dobřichovicích (připravuji teď speciální větší kolekci pro jeden zahraniční fotomagazín, tak se trochu volného času šikne), pouze s vědomím, že do Prahy mohu jet stejným ranním vlakem jako každý den nikoli s plnou hlavou pracovních starostí ale jako turista do krásné metropole. Dnes vás ale vítám u 657. čísla nedělníku,
který je nám koncem týdne pravidelným společníkem už víc než 13 a půl roku.
Patnáct let života, víc než 2500 autorských článků a asi dvakrát tolik vlastních fotografií - to vše obsahuje můj žánrově velmi pestrý osobní blog. Jsem moc rád, že jste si sem přišli počíst, a věřím, že tu najdete něco, co vám udělá radost. Krásné dny přeje Petr/Čerf.
neděle 2. října 2022
Nedělní miniglosy č.657
V
tomto týdnu jsem zveřejnil dva nové články. V prvním jsem vás zavedl na břeh noční Berounky, kde jsem na dvou pěších výpravách s čelovkou hledal zajímavé záběry do své kolekce různorodých podob zdejších říčních proudů: Jak se fotí východ slunce těsně před půlnocí, aniž byste za ním museli cestovat za polární kruh, se dozvíte v článku Nádražní slunce aneb Noční focení u Berounky. Druhý článek byl poněkud obsáhlejší a taky jsem k němu delší dobu sbíral materiál: V článku Martha Argerich - první dáma světového klavíru jsem blogovým návštěvníkům představil (i s vybranými ukázkami jejího mistrovství) legendární pianistku, která před pár dny vystoupila na koncertě v Rudolfinu, jehož jsem se ke své velké radosti mohl zúčastnit. Z minulého týdne ještě jednou připomenu svůj speciální 2222. blogový článek, kterým byla lehce jazykozpytná rýmovačka Čtyři labutě (s praktickým cvičením na skloňování v plurálu). A z hlubokého blogového archivu jsem dnes vytáhl 12 let starý článek o tom, co se taky člověk může pro celý svůj život dobře naučit na hřbitově: O hřbitovní škole.
Na příští týden nemám ještě ani vzdáleně žádný blogový "ediční plán" a jsem sám zvědav, co si budu moct na svém blogu nového přečíst. Tak věřím, že se na těchto stránkách zase sejdeme a necháme se společně překvapit :-). Zatím přeji všem
zdejším návštěvníkům krásný říjnový týden a ať se vám daří vše, na co sáhnete, i to, na
co byste si
sáhnout přáli :-).