Zámek Kačina - letmé nakouknutí

Dva dny jsem teď nestíhal nic pořádného psát, protože jsem byl trochu zaneprázdněn v Třeboni, takže posledním "pořádně napsaným" článkem i nadále zůstává fejeton U Heydrichů v koupelně, který měl na blogu i na facebooku neobyčejně kladný ohlas. Během ne zcela přímé cesty z Třeboně zpět do Prahy jsem ale měl možnost projet se i oblastí, která pro mne osobně hodně znamená, byť tam bohužel nejezdím ani zdaleka tak často, jak bych si sám přál. Nejdelší zastávku jsem měl na zámku Kačina, empírovém skvostu poblíž Kutné Hory a Čáslavi, a dnes se obejdu bez velkého průvodního slova, nejde o žádnou "recenzi", ale jen o několik "namlsávkových" fotografií, které jsem pořídil během odpolední asi dvouhodinové zastávky.

I sám pro sebe beru tuhle rychlou návštěvu víceméně jen jako zkoušku na opravdu pořádnou výpravu, která by měla být celodenní, s dobrou fotovýbavou (jak jsem zjistil, čím širokoúhlejší objektiv si s sebou vezmu, tím lépe) a s dostatkem odhodlání projít si více prohlídkových okruhů a taky nádherný a rozsáhlý zámecký park. Tentokrát jsem vyzkoušel jen jediný okruh, který sestával ze zámecké knihovny, divadla, skleníku a bylinkové zahrady. I tak si ale mohu dovolit, myslím, ukázat pár ilustračních fotek, abyste - pokud zámek, který byl sídlem rodu Chotků, neznáte - si mohli udělat aspoň základní představu.

 

Zámek je opravdu rozsáhlý: Nejde o žádný lovecký zámeček, ale opravdové sídlo rodu se vším, co k tomu ve své době patřilo. Na fotce vidíte část hlavní "fronty" zámku, v budově úplně vlevo je velká chotkovská knihovna.

Budova na druhé straně zámku, která má výhled do rozsáhlého parku. Jak jsem se dozvěděl z výkladu průvodce, z původní výměry parku zbývá dnes už jen desetina, a i ta má pěkných 19 hektarů. Řeknu vám malé tajemství: Sekat bych to nechtěl :-).

Vlevo je hlavní vchod do budovy, kterým jsem ale došel pouze do pokladny. Interiéry v centru veliké budovy byly součástí jiných prohlídkových okruhů, takže přijdou na řadu až příště.

A to už je impozatní prostor zámecké knihovny. Vůbec - pěkné knihovny si málokdy nechám ujít. Ale umím si - i se svou malou knihovnou, která se mi celá vejde do normálního bytu - představit ten frustrující pocit, že jsem ještě spoustu výborných knih kolem sebe nepřečetl a ani se mi to nikdy nepodaří.

Tyhle knihovní skříně vypadají celkem obyčejně, ale obepínají celý obvod velkého "knihovního předpokoje".

Jeden fotovýsek z hlavního knihovního sálu, který je tak krásný, že vám ho tu neukážu, dokud neudělám fotky, které by za to aspoň trochu stály, protože ty moje, trochu odfláknuté, by vám dávaly jen mizerný obrázek o tom, co je vlastně v knihovně k vidění.

No dobře, dobře, když to na mě neřeknete, tak aspoň pro základní ilustraci sem jeden z mizerných záběrů z knihovního sálu dám, abyste viděli, jak jsou tam knihy uspořádány v základním patře i na ochozu. Mimochodem, na ochoz knihovny vedou dveře přímo z přilehlého bytu knihovníka. Škoda, na ochoz nás nepustili, tam jsem se s fotoaparátem nejvíc těšil...

Jedna místnost "knihovního křídla" zámku byla přestavěna na starobylou lékárnu. Nejenže to v místnosti pěkně voní po bylinkách (levandule se v zámecké zahradě i pěstuje a ve speciální bylinkové zahradě ještě asi 300 dalších bylin), ale dobrodružství je i číst si nápisy na různých lahvičkách či koflících.

Ve analogickém prostoru jako knihovna ale na druhé straně od hlavní zámecké budovy je zámecké divadlo. Nejde jen o skansen, ale divadlo je funkční, pořádají se tu různé akce, prostě hraje se. Myslím, že Chotkovi by z něčeho takového měli radost.

Do divadla se už dnes vejde méně diváků než v 19.století, protože už se nemohou obsazovat zajímavé balkóny. Je zvláštní, že hlavním mottem naší stále nebezpečnější doby je všudypřítomné a především na drobnostech všeho druhu řádící heslo "Bezpečnost především".

Tolik dnešní kraťoučká "fotoochutnávka" zámku Kačina. Po dnešní rychlé první zkušenosti jsem přesvědčený, že se sem vypravím nejspíš už někdy o prázdninách na celý den. Jen mám trochu obavu, že tu o prázdninových víkendech bude o dost víc nabito, dnes nás tu bylo jen pár a na jednom z prohlídkových okruhů byla ve stejný čas jediná návštěvnice. Uvidíme, kdy nastane pro návštěvu ten pravý čas.

P.S.: Pro ty, kteří by ještě měli zájem připojit se v sobotu 10. června k našemu setkání s blogerkou Joinou a Jardou (právě oni dva jsou iniciátory našeho víkendového popovídání), jen upřesňuji, že se sejdeme ve 14:00 v Bredovském dvoře http://www.restauracebredovskydvur.cz/restaurace/. Kdybyste ještě někdo chtěl přijít, dejte mi, prosím, vědět co nejdřív, nejlépe do čtvrtečního večera, ať mohu ohlásit mým "spolusrazníkům", že je třeba k rezervaci ještě přidat další židli :-).