Červen s Čerfem? Díl 1.- Hádanka

Kdesi jsem četl, že významní umělci a operní divy mají nasmlouvaná svá vystoupení na velmi dlouho dopředu, někdy i na příštích několik let. Je jistě pěkné vědět už teď, co budu dělat třeba 31.května 2018, a jistě existují lidé, kteří jsou schopni a ochotni podobný harmonogram sami sobě nebo dokonce i mně sestavit. Nemohu říct, že bych sám sebe znal dokonale, ale natolik se zase znám, abych věděl, že s velkou pravděpodobností nejsem operní diva, proto za běžných okolností neplánuji tak dlouho dopředu. Ostatně když si představím, jak jsem si maloval svou budoucnost ještě před pěti lety a jaká je skutečnost, netroufal bych si naplánovat, jak to u mne léta Páně 2018 bude asi probíhat, bude-li. Ano, uměl bych si za určitých okolností naplánovat, jak bych si to přál: co, kde, s kým a tak, však to jistě znáte, ale život je zvíře nezkrotné a obtížně domestikovatelné, dělá si nezřídka, co chce, a nedá se spolehnout na to, že by bralo ohled na to, co o tom soudíme. Většinou tedy neplánuji s výhledem delším než na týdny či "malé" měsíce. Ale protože netuším, kdo ze zdejších čtenářů, vydávajících se ponejvíce za obyčejné smrtelníky, je ve skutečnosti významným umělcem nebo operní divou, půjdu teď maličko za hranici svého běžného plánovacího horizontu, abych zvýšil šanci, že vaše diáře tou dobou zatím nebudou přeplněné. Napadá mě totiž, že bych vám mohl zkusit navrhnout, co zajímavého podniknout asi tak za půl roku. Že je to na vás moc dlouho předem? Nebojte, však já se ještě v mezidobí několikrát připomenu.

 

Rozhodl jsem se totiž, že v příštím roce poněkud vystoupím ze svého blogového virtuálního doupěte a otevřu se světu tak, abyste mne - budete-li mít zájem a čas - mohli poznat i v mé hmotné (na můj vlastní vkus zatím až příliš hmotné) podobě. Samozřejmě, někdo může říct, že konkrétní už jsem na poměry zdejšího blogového světa až příliš: Nevystupuji na blogu pouze pod přezdívkou nebo pod uměleckým pseudonymem, ale pěkně pod vlastním jménem, chráněný jen svou vlastní kůží, aby bylo zřejmé, že za všechno, co tady zveřejním, nesu osobní odpovědnost, ať už je to právě dobrý příspěvek nebo úplná pitomost. Mé zápisky si může najít kdokoli z mých příbuzných, kolegů v práci, sousedů či přátel. A přesto je mi to málo a hodlám vám v příštím roce dokázat, že existuji i v reálném světě a nevynořuji se pouze coby duch z blogových bažin.

Berte prosím, tento článek jako první ale zdaleka ne poslední předběžné upozornění (či varování), že na mne v příštím roce můžete narazit nikoli pouze v nehmotném éteru, ale i tak, že přitom dojde k uplatnění zákona akce a reakce v čistě fyzikálním smyslu: Narazíte-li na mne, narazím i já na vás. A to je skutečnost, která je pro mne hodně motivující, protože bych rád poznal další zdejší čtenáře nejen jako roztodivné pseudonymy nebo v podobě jejich avatarů, ale i jako skutečné lidi z masa a kostí. Pár z vás už jsem měl to potěšení vidět osobně a vždycky to bylo moc příjemné. V příštím roce bych tuhle malou skupinku rád rozšířil o všechny, kteří se takové příležitosti neleknou :-).

Dlouho jsem přemýšlel, jakou záminku pro tento výstup z blogového undergroundu zvolit a kdy tak učinit. Pokud jde o výběr termínu, ten byl celkem snadný; domnívám se, že vzhledem k mé blogové přezdívce bude totiž nejvhodnějším termínem měsíc čer(f)ven. Červen s Čerfem - to by mohlo být zapamatovatelné, ne?

Se záminkou je to poněkud komplikovanější. Jak a čím se veřejně prezentovat? No a protože z obliby a z výrazné návštěvnosti tradičních fotohádanek soudím, že na tyto stránky přicházejí právě milovníci hádanek a rébusů, zkusím vám nabídnout několik variant, které může vážný uchazeč o sebezviditelnění také použít. Schválně jestli uhádnete, která varianta platí pro mne a pro Červen s Čerfem?

1. Ve vyhlášený termín přejdu suchou nohou (jinak to my neplavci ani neumíme) Vltavu poblíž Karlova mostu a po zatčení oddílem říční policie proniknu (konečně!!) na stránky milovaného bulváru a do fotoalb zaskočených zahraničních turistů.
2. Po vzoru hromadných svateb moonistů absolvuji hromadný křest několika desítek knih, z nichž jednu nějaká začínající a dosud zcela neznámá celebrita pokřtí i mně. Po mém vlastním křtu, kde jsem vystupoval jako kmotřenec, a po jednom dalším křtu, kde jsem vystupoval jako kmotr, tak poprvé zažiju křest, u kterého netuším, jak se mé roli správně říká.
3. Celý měsíc budu držet protestní hladovku u sochy Svatého Václava na Václavském náměstí v Praze. Proti čemu budu protestovat, ještě nemám ujasněno, ale myslím, že se do té doby něco jistě najde. Zato vím, že hladovka bude probíhat každý den od 13:00 do 15:30 (tedy po obědě) a od 16:00 do 17:30 (tedy před večeří).
4. Nečekaným útokem dobudu nejbližší hrad či zámek a rozvěsím po něm své fotografické obrazy, abych případné (ještě) nebezpečnější dobyvatele svými výtvarnými experimenty odradil od dobývání. Obrazy zamknu na zámek, aby se k nim nikdo jiný než skutečný dobyvatel nedostal.
5. S dlouhodobým cílem stát se jednou prezidentem České republiky vstoupím do české politiky a hned na úvod uspořádám skandální tiskovou konferenci s úplným vyloučením tisku.
6. Vystoupím v Rudolfinu jako sólový tympánista ve vlastní skladbě Divertimento a-moll pro jedny tympány a tři orchestry se třemi dirigenty (každý).

Tak co myslíte? Kterou z uvedených příležitostí využiji ke svému veřejnému vystoupení? Chcete-li si tipnout, hlasujte v přiložené anketě a podrobnosti můžete uvést v komentáři.

Ať už tedy jste nebo nejste operní divy či divoši, otevřete prosím svůj diář na příští rok a poznamenejte si k červnu malý vykřičník nebo aspoň otazník. Byť je teprve půlka listopadu, nedá se totiž přehlédnout, že Červen s Čerfem se kvapem blíží! :-)