čtvrtek 26. května 2022

O přezabíjení

Možná taky znáte tu situaci, kdy v nějakém dokumentu rozebírají jakousi zajímavou záhadu, ze všech stran snášejí co nejvíce argumentů, že záhada je opravdu nadmíru záhadná, a pak to na závěr "zasklí" nějakým úplně bludným argumentem, který místo aby všechno, co už bylo řečeno, dorazil a potvrdil, paradoxně zpochybní vše zdánlivě rozumné, co dosud bylo řečeno, a vy si řeknete: "Kruci, to už je přece trochu moc!" V angličtině je pěkné slovíčko "overkill", které v české podobě nezní nijak pěkně, ale já ho přesto občas používám, protože je docela výstižné: Prostě nestačí "pouze" zabít, ale musí to být ještě víc, občas o dost víc. Někdy se prostě lidé neudrží a v záchvatu drtivé argumentace snesou těch argumentů jaksi až příliš, čímž případným pravdivým skutečnostem udělají - aspoň tedy v mých očích - medvědí službu. 

Pokusím se to ukázat na příkladu z praxe: Nikola Tesla, člověk úžasných schopností, intelektu a také osobního charismatu. Mohu o něm sebrat spoustu tajuplných historek, ze kterých je patrné, jak mimořádným člověkem ve své době byl. Mohu říct, že experimentoval s bezdrátovým přenosem elektrické energie, pracoval na teorii celosvětové informační sítě pro přenos, hlasu a obrazu, mohu říct, že byl specialistou na elektrické výboje, mohu zdůraznit, že jeho poznámky po jeho smrti zabavily americké zpravodajské služby. To vše je zajímavé a mimořádné. Když to ale (třeba v zájmu bulvární sledovanosti) korunuji informací, že existují svědectví, že Tesla na svých výzkumech spolupracoval s ufony z oblasti Bermudského trojúhelníku, že vyráběl na požádání holou rukou kulové blesky a uměl docílit toho, aby se na místě, na které ukázal prstem, rozestoupila země, zpětně to znevěrohodní i všechno pravdivé, co bylo řečeno. Prostě jsem svou argumentační snahu přehnal a proflákl jsem se jako mluvka, takže příště možná budu mít problém vysvětlit, že tentokrát mluvím čistou pravdu.

Nebo legendární český Blaník: Když někdo řekne, že jde o magické místo, kde lidé pociťují nevysvětlitelné přívaly energie, dobrá. Když přidá legendu o líných rytířích, kteří s první akcí čekají na to, až bude jednou konečně národu nejhůř, budiž, s tím se taky vyrovnám, pohádky mám celkem rád. Ale když k tomu někdo přidá, že v blanických skalách kromě rytířů přežívají i druhohorní dinosauři, v dobře zamaskované vedlejší jeskyni je podle některých indicií uložen Attilův poklad a vydělením výměry místního lesa v metrech čtverečních počtem stromů vyjde číslo pí s přesností na dvaadvacet desetinných míst, což nemůže být náhoda, zbystřím a autora myšlenky začnu podezřívat z přezabíjení.

Vynikající živnou půdou pro přezabíjení je samozřejmě politika. Když se o některém kandidujícím politikovi z úst jeho oponentů dozvím, že je to arogantní pitomec, jen pokrčím rameny, protože to se občas přihází každému z nás a není důvod, aby zrovna politikům se něco takového vyhnulo (naopak, je to spíš žádoucí predispozice pro zářnou politickou kariéru). Když se z těchže nevymáchaných úst dozvím, že dotyčný v minulosti spolupracoval s STB, KGB, CIA a PVC, zpozorním a začnu si ty pomluvy ověřovat. No a když se objeví informace, že dotyčný ve volných chvílích navrch przní malé děti a zdobí si svou pracovnu či dokonce ložnici hákovými kříži nebo stylizovanými písmeny "Z", je zřejmé, že jsem v tu chvíli nejspíš svědkem přezabíjení.

S překvapením ovšem zjišťuji, že mnohým jiným lidem nevadí zjevné přezabíjení zdaleka tolik jako mně. Nejenže v jejich očích přezabíječe neznevěrohodňuje od samotného počátku, ale - podle oblíbeného sice ale v podstatě šíleného hesla "Na každém šprochu pravdy trochu" - si vyřčený nesmysl zapamatují, opakují a šíří, čímž pak motivují další přezabíječe, aby poslední vynesenou kartu přebili ještě větším nesmyslem. 

Řekněte mi, jsem takový exot, když odmítám dělat Popelku a (místo přezabíječe) pracně oddělovat pravdivé zrno od fantasmagorických plev (někdy pouze hloupých, ale jindy i výnosných nebo nenávistných) a odmítnu příslušnou směs jako celek? Ale vždyť ten člověk má v něčem pravdu, namítnou někteří, a když ho nebudeš kvůli jednomu přezabití poslouchat, o tu důležitou pravdu se připravíš. Nu, řekl bych, že každý má občas v něčem pravdu, což ovšem ještě neznamená, že bych měl každému důvěřovat a s každým souznít.

Samozřejmě netvrdím, že nikdy nikomu nenaletím; to už se stalo mockrát a doufám, že se to ještě mockrát stane :-). Pokud ale někdo potřebuje používat lži a pomluvy, aby mě přesvědčil o své pravdě, i kdyby to byla pravda pravdoucí a svatá, obejdu se bez ní. Za ten risk, že občas o něco hodnotného přijdu, mi skutečnost, že se při tom nenechám napájet žluklým mokem lži, manipulace a často i zloby či zášti, určitě stojí. 

Mimochodem, to víte, že lidé, kteří se umějí "přezabíječům" efektivně bránit, mají na srovnatelných postech až o třetinu vyšší plat a lépe slyší na levé ucho?

25 komentářů:

  1. Asi máme to štěstí nebo co, že ještě dokážeme oddělovat okamžitě a účinně zrno od plev. Možná proto, že k sociálním sítím jsme přičuchli v dosti zralém, až přezrálém (můj případ) věku. Ti mladší už s tím mají problém a ti nejmladší ho budou mít hodně velký, protože se už neumí dívat na svět reálně, ale jedině přes sítě a filtry. My si dáme tu práci zjišťovat si co je a co není pravda, oni berou vše jako naprostou a jedinou pravdu. Zrovna ve středu jsem měla s mou dvacetiletou kolegyní rozpravu na téma Načinčané ukrajinské uprchlice ověšené zlatem přijíždějící v bavorácích. Citovala přesně slovo od slova zprávy z nejprofláknutějšího dezinformačního webu. A víš co? nebyla jsem schopná jí to vymluvit! A další věc, že ve zprávách ukazujících bombardování ukrajinských měst nejsou reálné obrázky, ale ukázky ze strategických počítačových her. A že když se u televize divila a rodiče se jí ptali proč, tak jim prý začátek té hry ukázala a oni že uznali že to je ono!! Stačí si na fb přečíst příspěvky Pitomia a hned víš odkud vítr vane. Ta nenávist z nich odkapává a táhne se jak sirup a když čteš ty nadšené komentáře fanoušků, je ti zle fyzicky i psychicky. Už zase začíná na povrch vyplouvat naše malé čecháčkovství, neschopnost vcítit se do situace druhých a hledět si jen své zahrádečky. Snad jen na těch sítích, ale ne zbytečně se říká že ze stokrát omílané lži se nakonec stává svatá pravda.....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Potíž není v tom, že někdo umí oddělovat zrno od plev a někdo ne, ale v tom, že každý si představuje zrna a plevy jinak, často dokonce zcela obráceně. Je to podobné, jako kdyby holoubci pečlivě oddělili hrášky od popela a Popelka pak veškerý hrách vyhodila na hnůj :-). No jo, legendární pohádka o Ukrajincích v bavoráku... Něco podobného tenhle článek před pár dny spustilo.

      Vymazat
  2. Ano, ano, slovíčko overkill je jedna z mých nejoblíbenějších výpůjček, u které jsem se ani nesnažila o překlad. Ten anglický tvar je prostě tak půvabný :-) Jinak ale zcela souhlasím. Podobné přezabíječe by to zkrátka chtělo vymáchat ve Vltavě, zacvaknout do pranýře na dva týdny, a ještě jim udělit nějakou mastnou pokutu až do třetího pokolení. Jen ať jim to lepší slyšení na levé ucho pořádně zhořkne!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Připouštím, že mě k tomuto článku inspirovalo několik nedávných diskusí na fb, jichž jsem měl to potěšení se nakonec i aktivně zúčastnit, protože jsem to nevydržel :-).

      Vymazat
  3. Jojo. A uplne nejlepsi je overkill jeste natrit nejakym emocnim vydiranim jako "tobe je jedno, v cem budou vyrustat vase deti?". Ale jak uz psala Vendy, rozumna diskuze je tady uplne mimo mozne reseni, takze zbyva nez to vzit jako fascinujici dukaz o rozmanitosti toho, cemu vsemu mohou life verit (pokud to mam popsat eufemisticky:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, takové drnkání na city je oblíbené především u těch, co se považují za jediné správné a opravdové vlastence u nás :-).

      Vymazat
  4. Tak nevím, není ta poslední věta tak trochu overkill? ;-)

    Vzpomínám si, když jsme kdysi hrávali počítačovou hru "monster truck races" a jedno auto jsme si pojmenovali Overkill. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Overkill to samozřejmě je. Přece to nešlo zakončit jinak :-).

      Vymazat
  5. Tak tvůj překlad "přezabíječ" mi nechal vzpomenout historku s "overkillem". Před pěti lety jsem zničil na totálku sedmičkové BMW ( ne úplně nové ). Čelní náraz v rychlosti nad 100 km/h do betonových svodidel, policie uzavřela z viny řidiče (mojí), auto půjčené od známého, havarijně nepojištěné. A jeho majitelem ve velkém techničáku, jak jsem poté zjistil, byl Dagestánec Salim, jménem po otci "Přizabijevič". Najdeš "overkill" ?

    OdpovědětVymazat
  6. To mi pripomnelo, jak jsem za komunistu cetl nekdy na gymplu brozuru o Sngele Davisove, kde byl predstaven Reagan jako guverner, že pry mel velkou knihovnu, ale kromě nekolika fasistickych spisů bychom tam knihy marne hledali -je plna lahvi whisky

    OdpovědětVymazat
  7. Už jsem to na jiném blogu psala, ale pár takových přezabíječů jsem si musela na sociálních sítích odebrat z přátel. Bylo to ubíjející, vyčerpávající, nekonečné a ač jsem se snažila v dobré víře slušně vysvětlovat, vždycky jsem byla umlácená "argumenty". A mě už to vážně neba.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Musel jsem si nařídit dávat si před odpovědí na sociálních sítích malou pauzu, protože kdybych odpovídat okamžitě, s velkou pravděpodobností bych se "argumentačně přizpůsobil" těm, na které reaguji. Zlobí mě klasické argumentační fauly: Krásnou ukázkou z poslední doby je to, že mi někdo v diskusi vloží do úst to, co jsem neřekl, a to pak napadne. Ono se vždycky líp argumetuje proti tomu, co jsem si sám vymyslel a naformuloval, než proti tomu, co v diskusi opravdu zaznělo :-).

      Vymazat
  8. Prostě každý z nás má tendenci věřit tomu, co vyhovuje jeho předsudkům a povaze...A když se člověk hádá více než dvě minuty sni bych nerekl původně s blbcem, ale se silně predpojatym "zatatym"člověkem, už se pak hadaji dva ....nechytri

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já už nevstupuji do debat s kdekým, ale jen do debat s lidmi, na které mě nesmysly, které šíří, mrzí. Vím, že to k ničemu nepovede, ale úplně mlčet mi nejde :-).

      Vymazat
  9. Mně tedy overkill připadá skoro všechno, co produkuje náš mainstream, i když by se tomu také dalo říct tupá propaganda. Glorifikace korupcí prolezlé Ukrajiny a toho komika, co se převtělil do patetického kazatele, cenzorský úřad, hloupost v třetí mocnině u většiny členů současné vlády, ...

    OdpovědětVymazat
  10. A každý overkiller má pár killo nad váhu.
    A mimochodem, dinosauři se neskrývají v blanických jeskyních, ale přežívají v lavicích parlamentu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tam jsou dospělci. V blanických jeskyních se líhnou :-).

      Vymazat
  11. Včera jsem četla jeden úřední zápis, určený k dalšímu jednání. A teplice s malým té nebyl overkill, ale do nebe volající realita😖
    Jinak díky za skvělé pojmenováni této pro mě celkem každodenní reality.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zapisujícího zřejmě spletla zimnice :-).

      Vymazat
    2. Tepání tváří (dále jen tep_líce) je oblíbený úřednický akt.

      Vymazat
    3. Takové úřední tepání mi zrychluje tep.

      Vymazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.