čtvrtek 1. října 2020

Moje dobřichovická výstava se prodlužuje

Jak už jsem oznámil na facebooku i v několika stovkách mailových zpráv rozeslaných v uplynulých dvou dnech (pokusil jsem se oslovit i ty ze zdejších čtenářů, na které mám uchované nějaké e-mailové spojení), moje fotografická výstava Jedním obrazem, jednou větou (2018 - 2020) byla po dohodě s městem Dobřichovice prodloužena až do soboty 7. listopadu. Nepovedlo se tentokrát "zarámovat" výstavu tak symbolickými daty, jako tomu bylo v případě výstavy v roce 2018, kdy výstava startovala vernisáží 21. srpna, tedy přesně na 50. výročí okupace z roku 1968, a končila 28. října, tedy v den 100. výročí založení Československa. Znalci historie a pamětníci dřívějších neutěšených socialistických pořádků by ale mohli  vytáhnout aspoň to, že bude výstava končit na 103. výročí říjnové socialistické revoluce v Rusku, což sice není zdaleka tak zajímavé a připomenutíhodné výročí, ale aspoň něco :-).
 
Celkový pohled do výstavního sálu.
 

Fotografie bylo třeba co nejlépe sladit s četnými okny sálu, která vedou přímo k Berounce.
 

Přiznávám, že jsem za to prodloužení rád: Zatímco se řada kulturních akcí kvůli koronaviru ruší nebo alespoň výrazně omezuje, moje výstava jde zatím proti proudu a bude - tak trochu trucovitě - přístupná naopak déle. Je to samozřejmě dáno především podmínkami ve výstavních prostorách dobřichovického zámku, vstřícností města i tím, že na výstavu nechodí žádné mohutné davy diváků, ale jen sem tam někdo, takže pravděpodobnost, že by se v sále potkalo najednou víc než 10 lidí, je v tomto období minimální. To ale neznamená, že bych přestal potenciální návštěvníky na výstavu lákat. Tím spíš, že ohlasy těch, co výstavu viděli, jsou zatím výborné a věřím, že i říjen nám navzdory vyhlášenému nouzovému stavu nabídne krásné slunečné dny vhodné pro zajímavé výlety.
 
V tomhle koutě výstavního sálu je doslova "hnízdo" fotek z dlouhodobého cyklu Kouzelná zahrada.
 
 
Moje zatím "nejslavnější" fotka Návrat z výletu do černobílého světa (vlevo) si napřed trochu pocestovala po galeriích za mořem a zde v Dobřichovicích má konečně svou českou premiéru.
 
 
Pro těch pět dodatečných týdnů jsem připravil i 2. kolo soutěže o výstavní fotografii podle vlastního výběru, do které se bude moct zapojit každý návštěvník, který si přijde v období 1.10. - 7.11. výstavu osobně prohlédnout. A když to bude jenom trochu možné, rád bych ještě o víkendech nabídl možnost komentované prohlídky, tu nejbližší hned tuto neděli 4. října od 14:00. Uvidíme, jestli si někdo troufne přijít; dezinfekce je připravena a prohlídku v rouškách jsem si už vyzkoušel; i když to tedy rozhodně není nic moc, dá se to tu přibližně hodinu a čtvrt vydržet. Praktické informace průběžně udržuji na speciální stránce svého fotowebu : www.petrvapenik.cz/vystavy-2020
 
Fotky nejsou umístěny jen v sále ale i na zámecké chodbě.
 

Samozřejmě chápu, že cestování za "živými" fotkami může být nyní problematické i pro ty, kteří by se za normálních okolností přijeli nejspíš podívat osobně, natožpak pro ty z vás, kteří mají dobřichovickou výstavu "z ruky". I když webová podoba fotografií pochopitelně nemůže plnohodnotně nahradit zážitek z prohlížení skutečných obrazů ve velkém formátu (na zámku je vystaveno 51 fotek o rozměrech od 70x40cm až po 100x70cm), někdy je to jediná možnost, jak se s vystavenými fotkami seznámit. Proto jsem na svém fotowebu připravil k prohlédnutí kompletní e-katalog probíhající výstavy se všemi informacemi, které jsou u fotek uvedeny na výstavě: E-katalog výstavy Jedním obrazem, jednou větou (2018 – 2020). I když tedy nebudete moct přijet, fotky z výstavy si už dnes můžete prohlédnout bez dezinfekce, bez roušky a třeba v pohodlí vašeho oblíbeného křesla.
 
Opravdu to zde nebývá zvykem, ale tentokrát si vás dovolím pozvat na prodloužený čas své výstavy výjimečně osobně. Fotku pořídila v poslední den původně plánovaného termínu Helena Macháčková z divadla Kámen, která se přijela na výstavu podívat; fotografii jsem pak podle ukradl na jejím facebooku a jen tiše doufám, že jí to nebude vadit. Ale já ji varoval, že se fotím jen děsně nerad a vůbec se nedá odhadnout, jak zkratovitě na existenci toho snímku zareaguju! :-) Nu, aspoň vidíte, jak hluboko jsem schopen kvůli sebereklamě klesnout a jaká povahová protivenství jsem ochoten (se slyšitelným skřípěním zubů ovšem) překonat!
 
 
Ať už se v říjnu podíváte na mé vystavené fotky naživo, v počítači nebo vůbec ne, přeji vám krásný podzimní měsíc bez zdravotních komplikací a zbytečných stresů všeho druhu.
 
 
A co vám můj blog - pokud ho ještě neznáte - může nabídnout? Kromě týdeníku Nedělní miniglosy, reflektujícího už víc než 11 let svérázným způsobem politické a společenské dění, najdete na blogu např. cestopisné reportáže z Japonska, z Řecka, a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetony, povídky, básně, hrátky s češtinou, haiku, vzpomínková vyprávění, povídání o knížkách, filmech či pražských zákoutích a také celá řada fotografií doprovázejících četné fotočlánky. Pokud vás na mých stránkách něco zaujme, neváhejte a dejte o mém blogu vědět i dalším lidem, které by mohly moje články potěšit. Děkuji a těším se zase brzy na shledanou. 

25 komentářů:

  1. Alespoň nějaké potěšení v tom čase nouzovém.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jen aby mi za to nenapařili flastr za morální narušování kladného vztahu obyvatel k nouzovému stavu.

      Vymazat
  2. Vlivem přítomnosti magických fotek se nenápadný zámeček stal něčím nadobyčej krásným!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My se se zámkem nabíjíme krásou navzájem :-).

      Vymazat
  3. Určitě přidat fotku sebe k prezentaci vlastní výstavě je dobre..

    OdpovědětVymazat
  4. Vše už jsem napsala, ale dobré věci není na škodu opakovat a tak ještě zopakuji své dojmy z virtuální prohlídky. Bylo to překrásné, silné, působivé, odcházela jsem nadšená ale i s pohnutím, plná emocí z příběhů, které fotky společně s psaným slovem přede mnou rozehrály. Přemýšlela jsem, co mě zaujalo nejvíc a už jsem na to přišla, je v nich život, zachycený pohyb. Přesně vím, jak by křepčil Rozzlobený čínský znak, vím, že dvě ženy v kavárně za ozdobnou mříží každou chvilku otočí hlavu a podívají do ulice, tuším příští pohyb vlnek v říčních aktech i mihotání plamínků v Motlitbě za barvy při sebemenším průvanu. A v reálu to musí být ještě daleko lepší. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Píšeš o tom tak krásně, že kdybych tam nechodil tak jako tak skoro každý den, hned bych se na takovou výstavu vypravil :-). Jsem moc rád, že tak citlivě vnímáš fotografie i texty a že vůbec takoví lidé existují, to je vždycky obrovská vzpruha a motivace pro další tvoření.

      Vymazat
  5. Tedy, kdybych nevěděla, že jsi na fotce ty, skoro bych přísahala, že tam stojí můj táta! Fotka i se skřípěním zubů jsou body k dobru, na druhou stranu paní Colombovou taky nikdo nikdy neviděl a všichni vědí, že existuje :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jen abych tímhle marketingovým tahem víc lidí neodradil než nalákal :-).

      Vymazat
  6. Z pohodlí oblíbeného křesla, s tím tedy rozhodně souhlasím! :-) A pokud bude tyrkysové, ještě lépe :-) Mimochodem ta exkluzivní fotografie se moc povedla. To by bylo, aby teď nezačaly proudit davy návštěvníků! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Davy proudit nesmějí. Říkal pan plukovník.

      Já tam měl původně "z pohodlí domova", ale to je tak otřesné reklamní klišé, že jsem to nakonec vyměnil za křeslo. Zřejmě podprahový vliv tvého blogu :-).

      Vymazat
    2. Proudit se smí. Zakázány jsou protiproudy. Anebo, nedej bože, aby ze slova "proudit" vypadlo písmenko "o".

      Vymazat
  7. Pevně věřím a doufám, že právě díky prodloužení, budu mít větší šanci.
    Zatím jsem díky bagru proflákla všechny komentované prohlídky.
    Doba roušková nepřeje kultuře, komunikace je těžkopádná a já jsem ještě víc hluchá než normálně. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neboj se být originální a přijeď na bagru! :-)

      Vymazat
  8. Na zámcích obvykle mají obrazy někdejších pánů, které si v množství údajů průvodců nejsme schopni zapamatovat, ale na tvé fotografie se nezapomene, vím třeba, kde se nachází kouzelná zahrada. Myslím, že bys tam mohl mít už i nějaké logo, např. Zámek Dobřichovice, Galerie Petra Vápeníka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Že ano? Galerie Petra Vápeníka neboli domácky GAPEV! I když to radší ne, to zní jako nějaký ruský hokejista :-).

      Vymazat
  9. Vystava je rozsáhlejší, než ta před dvěma roky. 👍 Každopádně jejího prodloužení využiju k návštěvě.
    GAPEV sice tak trochu zní jako ruský hokejista, ale víc mi evokuje název GASK 😊.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud jde o počet fotek, je to téměř stejné jako před dvěma lety, jen je tam tentokrát několik fotek většího formátu. Tak ti přeji, ať se ti fotky při tvé návštěvě líbí. Když to bude o víkendu, nejspíš nebudu daleko, když to bude o pracovním dni, to zatím u mne ještě není úplně jasné.

      Vymazat
  10. Osobní pozvánka je super nápad ;) a fotky vypadají úžasně. To já tam zkusím přítele dokopat, ať se máme čím kochat. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Budu se tedy moc těšit na návštěvu. Na kochání je to teď v po většinu času prázdném sále ideální! :-)

      Vymazat
  11. Já se bohužel můžu kochat jen přes počítač,ale i tak rozhodně oceňuji marketingový tah a přeji velkou návštěvnost.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono to už teď s návštěvností nebude tak žhavé, zvlášť když byly zrušeny některé velké tradiční akce na zámku, které v minulých letech přivedly na výstavu docela dost lidí. Tak to musím vyrovnat vlastní aktivitou :-).

      Vymazat
  12. Díky pracovní karanténě jsem zavřená doma a v práci. Tak se aspoň kochám fotkama na netu. Není to ono, ale co nadělám...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro takové případy je e-katalog jako dělaný :-).

      Vymazat
  13. Karanténu nemám, času mám habaděj, ale Dobřichovice jsou moc z ruky. Ach jo.
    Ještě, že máš e-katalog.
    Přeji výstavě úspěch i v prodloženém čase. :-) ♥

    OdpovědětVymazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.