Hráči shogi

Podobně jako pro zdejší návštěvníky pravidelně pořádám malé poznávací výlety do blogového archivu, podnikám někdy výpravy i do svého docela bohatého archivu fotografického, k čemuž jsem měl nedávno díky kolapsu starého počítače a nutnosti přenést část fotoarchivu do nového stroje jedinečnou příležitost. Kapacita nového paměťového ústrojí samozřejmě není nekonečná, takže není možné přenést úplně všechno, ale je nutné si odpovědně vybírat, což sice stojí nějaký ten čas při selekci (no dobře - tedy hodně času, máte pravdu, však šlo o všechny mé fotky za posledních 12 let), ale je to i skvělá šance objevit záběry, které mne sice kdysi na první pohled zas tak moc neupoutaly, ale zůstalo v nich něco, co je v mých očích dělá docela zajímavými i s odstupem několika let, takže jejich uchování přímo v paměti nového počítače dává smysl.

Takovýmto způsobem jsem si uchoval i jeden starý snímek z Japonska, který jsem si docela logicky pojmenoval Hráči shogi (shogi je tradiční japonská hra podobná šachům) a pořídil jsem ji v srpnu 2014 při své druhé japonské výpravě nedaleko od města Kóbe, přímo pod obrovitým dálničním mostem přes mořskou úžinu u Akashi.


Fotku jsem již na blogu dokonce kdysi publikoval - v reportáži Výlet do Kóbe a k mostu u Akashi, ale nevěnoval jsem jí velkou pozornost, byla pro mě spíš ilustrací klidného nedělního odpoledne v jinak docela rušném prostředí moderní civilizace v okolí jednoho z novodobých technických divů světa.

"Kariéra" této fotky tím však nebyla zdaleka u konce: Na druhý pohled se mi totiž zalíbila víc než na ten první, zdálo se mi, že by mohla obstát i samostatně bez souvislosti s obrovitým mostem, pod kterým byla pořízena, takže jsem ji zařadil na svůj fotoweb, a to jako jednu z mála dokonce hned do dvou kolekcí - jednak do cestovatelské části Japonsko - v kůži Čekodžina a pak také do nově vznikající a zatím opravdu nepočetné fotogalerie Sport, protože shogi je v Japonsku regulérním sportem se vším všudy včetně mnoha hráčských stupňů "kiu" a "dan" podobně jako v judu nebo v karate.

No a ani uplatnění na mém fotowebu nebylo pro tuto fotku konečnou stanicí. Před pár dny jsem si totiž řekl, že by se tahle fotka mohla docela hodit k aktuálnímu tématu vyhlášenému jednou americkou fotogalerií, pro které bych rád připravil malou účastnickou kolekci pěti snímků. To ovšem znamenalo návrat na úplný počátek, vyhledání digitálního originálu (RAW souboru) v hlubokém archivu na externím disku a úplně nové zpracování obrazu, aby výsledek byl technicky slušný a umožňoval náležité zvětšení a tisk. Sice ještě není jisté, jestli tahle fotka přijde pověřené kurátorce na oči (zatím mám sedm adeptů na pět míst), ale je teď každopádně zpracována o něco pečlivěji, než když byla pouze jedním z mnoha ilustračních obrázků v blogovém článku, navíc v reportážním cyklu (Japonsko na vlastní oči), do kterého jsem v době jeho vzniku přidával články každou noc, a na individuální péči o kvalitu každého snímku tak bylo jen minimum času, pokud jsem chtěl občas i chvilku spát :-).

Je docela kuriózní, že o vlastní hře, která je hlavním motivem snímku (název shogi je napohled šachům velmi podobný a je odvozený od japonských šógunů, tedy vojenských vládců ostrovní země), nevím skoro vůbec nic, a až při rekonstrukci fotky jsem si k shogi začal hledat nějaké podrobnosti. Jak je na fotografii dobře vidět, hráči nehrají s bílými a černými figurami jako v běžném mezinárodním šachu; všechny figurky vypadají barevně stejně, ale liší se svým směřováním. Taky si můžete všimnout, že šachovnice je oproti běžnému šachu větší, nemá 8x8 políček ale 9x9. Na větší šachovnici se proto vejde i více figurek (20 místo 16, v základním postavení stojí proti sobě ve třech řadách místo dvou). Oproti běžným šachům zcela chybí dáma, která by do bitevní vřavy vnášela trochu přirozené noblesy a aspoň zdání snahy o genderovou vyváženost; japonská verze je hodně maskulinní, takže místo dam najdeme na šachovnici např. zlaté a stříbrné generály. Věže, střelci, jezdci, pěšáci a samozřejmě hlavní figurka - král (používám mezinárodní označení figurek, nikoli tradiční japonské) jsou podobné jako u šachů, na které jsme zvyklí, ale navíc jsou v malé armádě i tzv. kopiníci, kteří do běžných šachů nepronikli. No a jak jsem pochopil z letmého přečtení základních pravidel, vzhledem k větší variabilitě figurek, většímu prostoru k manévrování a navíc speciálním možnostem povyšování figurek na vyšší šarže a zpětného vkládání "zajatých" figurek do hry (logicky na straně vojevůdce, který je zajal, v tom tkví mimochodem jedna z výhod stejné barevnosti figurek; prostě se figurka jen otočí a může směle útočit proti svým dřívějším spolubojovníkům), jsou japonské šachy ještě mnohem komplikovanější než jejich mezinárodní verze.

I když jsem šachy kdysi trochu hrával, zdály se mi být na přemýšlení složité až dost, takže japonskou verzi shogi se nejspíš nikdy nenaučím. Jako fotograf jsem ale spokojený i s tím, že na obrázku jeden hráč právě táhne (mimochodem, dokonce se právě svým tahem dostává do tzv. "zóny povýšení", takže se jeho figurka už jistě těší na novou frčku na nárameníku :-)) a druhý se kvůli tomu agresivnímu výpadu nervózně drbe na bradě, a vůbec celé jeho vzezření vyhlíží o dost méně bojovně než u jeho rozmáchlého kolegy v bělostné nedělní košili. Staří páni ale berou svoji - nejspíš pravidelnou - nedělní partičku velice vážně a ani si nevšimli, že stojím kousek nad nimi a fotím jejich nepředstírané zaujetí pro hru. Správný hráčský trojúhelník je dotvořen nohama přítomného kibice, který nejspíš hráčům vysvětloval, jak by postupoval on, kdyby uměl hrát aspoň zčásti tak dobře jako oni dva.

Mimochodem, spoléhám na to, že díky slušivým baseballovým čapkám, které přece jen trochu znesnadňují přímou identifikaci obou hráčů, nebudu muset fotogalerii předkládat staříky podepsaný oficiální "model release", bez kterého se jinak u fotek s rozpoznatelnými lidmi v záběru při oficiálním využití fotky neobejdete a já samozřejmě nic takového k dispozici nemám. Přece jsem nemohl hráče svým nejapným požadavkem o autogram na oficiálním dokumentu, upravujícím na pouhých asi deseti stranách příslušná základní práva a povinnosti fotografa i fotografovaných, vytrhovat z jejich soustředění! :-)