sobota 22. dubna 2017

Podivné rovnoběžky

Nedávám sem často ke kouknutí fotky pořízené mobilem, i když paradoxně typ mobilu, který mám, se chlubí právě výborným foťákem. Jenže, znáte mě, u fotek mám o tom, co je výborné, své vlastní představy, a popravdě, mám-li volit mezi fotkou pořízenou svým fotoaparátem a mobilem, jednoznačně vyhrává foťák, ať si mobilní reklamní mágové říkají na bilboardech cokoli.

Tím samozřejmě neříkám, že se foťák na mobilu nedá použít, dnes už je to pro dost lidí pomalu důležitější součást mobilů než ta, kterou se telefonuje :-), nastavit se na něm dá už opravdu leccos, ale já mobilem fotím jen v případě, že mi na udělaných fotkách zas až tolik nezáleží, když nemám běžnou fotovýbavu při ruce, nebo v prostoru, kde se docela velkým a těžkým foťákem fotit nedá. A právě poslední dva důvody hrály roli při pořízení následujících fotografií.
 
Při jedné cestě po velikonoční Praze mi totiž ujelo metro, takže jsem měl chvilku čas rozhlédnout se na stanici kolem sebe. A zaujalo mě obložení stěn, které je k vidění na stanici Karlovo náměstí. No a řekl jsem si, že vyzkouším, jak dvojitý objektiv na mém mobilu zvládá perspektivu; napadlo mě, jestli by šlo z rovnoběžných linií udělat cosi jako vějíř.

První obrázek je pootočený tak, aby "vějíř" byl co nejvěrnější, a převedený do černobílé škály. Původně jsem chtěl publikovat fotku jako fotohádanku, ale pak jsem si řekl, že fotky bude tentokrát lepší uvést jinak.




Takhle ta skleněná stěna vypadá neotočená a v barvě, snímal jsem z bezprostřední blízkosti a přiznávám, že na mobilu nemám vůbec "vychytané" využití hloubky ostrosti. Foťákem s širokoúhlým objektivem by to vypadalo lépe, ale úplný propadák to snad není.


No a takhle vypadá stěna ze zvláštních skleněných dlaždic z většího odstupu. Teď už se dá věřit, že jde skutečně o rovnoběžky, které - jak jste viděli na prvním obrázku - nevedou do nekonečna, ale do vějíře :-).


Mám tento týden hodně spojený s fotkami. Napřed jsem publikoval nový přírůstek do cyklu Kouzelná zahrada, vlastně první letošní fotky, se kterými jsem docela spokojený, včera večer jsem měl velmi příjemnou vernisáž malé a veřejnosti jen velmi omezeně přístupné výstavy několika svých fotek v Dejvicích (o výstavě jsem blíže psal v článku Dobře utajená výstava) a teď ještě pár fotek z mobilu. Ale nebojte, zase se taky vrátíme k psanému textu. Už neděle totiž přinese jubilejní čtyřsté vydání Nedělních miniglos, které bude nakonec obsahovat šedesát(!!) vybraných glos z čísel 301 až 399. Tentokrát toho tedy bude trochu víc ke čtení, ale zase na druhou stranu zdejší pravidelní návštěvníci budou většinu z nich znát.

Já zatím "vpředvečer" jubilejního vydání věnuji Nedělním miniglosám malý dárek: Zkusil jsem totiž udělat jednoduchoučké logo, které zatím - dokud nebudu potřebovat nějaké lepší (což asi nebudu, protože víc než osm let to šlo i bez loga :-))- budu vždy v souvislosti s Nedělními miniglosami uvádět. Tak dnes je to taková malá předpremiéra. Přijďte si v neděli počíst i na premiéru, jste srdečně zváni! :-)
 


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.