úterý 8. listopadu 2011

Bytem v lázních Kurokawa, Kjúšú, Japonsko

Už jsem musel zájemcům o japonské reálie několikrát popisovat, jaké bylo vybavení pokojů, ve kterých jsem byl při své cestě po Japonsku ubytován. V zářijových reportážích už jsem se o tom několikrát jako o vedlejším tématu zmiňoval, ale dnes jsem se vám v podobě speciálního fotočlánku rozhodl ukázat, jak to vypadalo v mém úžasném lázeňském obydlí v lázních Kurokawa na ostrově Kjúšú, kde jsem strávil tři příjemné noci. Fotografie nejsou technicky nic moc, ale jako základní dokumentace snad budou postačovat. 
Na tatami hlavního pokoje stál tradičně jen nízký stolek a židle "beznožka", trocha vybavení byla rozprostřena podél zdí. Z místnosti se vycházelo na terasu přes relaxační zákoutí (nebo lépe řečeno předkoutí) s křesílky. Všechny místnosti šly samozřejmě od sebe oddělit zašupovacími "papírovými" stěnami.
 

Malá praktická kuchyňka sousedila s prostorem přes terasou. Tady už jsou vidět první pantoflíčky, ve kterých se dalo chodit po všech prostorách bytu s výjimkou obýváku s tatami, na které sebešetrnější boty nesmějí vkročit, a pochopitelně také s výjimkou WC.


Ložnice - na japonské poměry opravdu přepychová, jinde si vystačí s matrací na zemi. Ve stěně tentokrát pro změnu papírové okno.


Toaleta musí samozřejmě mít speciální pantofle, které jsou určeny výhradně pro tento prostor. Jistě si povšimnete počítačového ovládacího panelu, který umožňuje minimálně vytápění záchodového prkénka a ostřikování pod různými úhly. Praktická rada: Je dobré napřed zařízení otestovat nanečisto, protože "naostro" se nevyplácí přehnat teplotu ostřikovací vody :-).


Na kuchyňku s malým koupelnovým koutem navazovala strohá "převlékárna" nebo spíše svlékárna. Za dveřmi už se nachází nejdůležitější místnost lázeňského bytu...


...samozřejmě jde o samotnou horkou lázeň se stále protékající vodou. Z oken vepředu i po straně je - pokud není zrovna venku tma nebo pokud jako teď já nefotíte s bleskem (bez blesku byl bohužel kontrast světel a stínů přílišný) - nádherný výhled na divokou říčku protékající kolem domu. Zároveň ovšem prakticky odnikud není vidět na vás. Vynikající horká relaxace!


Ano, z lázně se můžete uklidňovat pohledem na říčku, která klokotá pod terasou. A samozřejmě - i terasa má své vlastní pantoflíčky...


...no tak tedy spíš dřeváčky, máte pravdu!


Říkáte si, že vybavení je stále ještě poměrně skromné? Stačí nechat si přinést na pokoj snídani a hned to tu najednou vypadá pestře a přebohatě.
 

Tak tedy dobrou chuť a těším se zase někdy na shledanou nad ukázkami z bohatého japonského "fotofundusu".

Pozn.: Další četné reportáže z mých dvou cest, během kterých jsem měl příležitost osobně poznávat nádhernou japonskou zem, najdete ve speciální rubrice Japonsko na vlastní oči.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.