Co jsem si přečetl v roce 2024

I v roce 2024 jsem si dělal průběžné poznámky, které knížky jsem přečetl. Podruhé tedy přidávám na začátku roku souhrn všech zaznamenaných položek, někdy se stručnou poznámkou či krátkým citátem. Opět v tom hrála docela významnou roli dobřichovická nádražní knihobudka, což moje vlastní domácí knížky trochu nelibě nesou. Musím se jich zeptat, jestli jejich vztah ke "knižním migrantům" náhodou nehraničí s xenofobií.

Josef Škvorecký - Mirákl, Atlantis Brno 1991 (1. vydání na našem území, před tím vyšlo jen u Škvoreckých v Torontu)

Mnohovrstevnatý příběh s řadou vzájemně se proplétajících dějových linek, inspirovaný čihošťským zázrakem, ale sledujícím dlouhé období mezi lety 1949 až 1970. Velmi dobrý rozjezd nového čtenářského roku.

"Realita normalizace: Nikdo tomu nevěřil, ale každý předstíral víru."

 

Olga Tokarczuková - Bizarní povídky (Opowiadania bizarne), Host Brno, 2021

Povídky jsou to občas opravdu bizarní. Je tam řada dobrých nápadů, ale celkově jsem od nositelky Nobelovy ceny čekal víc. Občas mi do textu probleskoval celkem nepříjemný odstín "preference opravdu správného způsobu žití".

Zdena Salivarová - Pánská jízda, Československý spisovatel Praha, 1968

Krátký text vydaný v moc zajímavé dobové edici Život kolem nás, která mezi spisovatele přivedla spoustu mladých talentů. Ale nikdy bych neřekl, že cesta Zdeny Salivarové povede přes tyhle tři drobné povídky k tak skvělému textu jakým je její budoucí román Honzlová. 

 

Jindřiška Smetanová - Ustláno na růžích a pod nebesy, nakladatelství Práce Praha, 1991

Příjemné počtení, nic zásadního, lehké pero v moc pěkných kulisách Malé Strany.

 

Jiří Červený - Červená sedma, Orbis Praha, 1959

Vzpomínky na legendární kabaret, jak je ještě stihl napsat sám zakladatel. Svědectví očitých svědků a hybatelů dávného dění je vždycky cenné.

Michael Freeman - 50 cest ke kreativní fotografii, Zoner Press, 2017

Někdy docela zajímavé nápady, z nichž většinu asi neuplatním, ale kdoví, třeba se mi uložily někam do paměti a vybublají v ten pravý tvůrčí okamžik :-).

Ljuba Hermanová - ...A co jsem ještě neřekla, Melantrich, 1993

Osobně jsem paní Ljubu zrovna nemiloval, ale její svědectví jsem si prošel, určitě rychleji než vzpomínky některých jejích konkurentek.

Miroslav Horníček - Dobrý den, socho! Orbis Praha, 1977

Někdy bych si rád prošel místa, kde Miroslav Horníček fotil sochy do této knížky, aby je pak opatřil vtipným textem. Jakpak se asi za skoro půlstoletí kamenné artefakty vyvinuly a které z nich zmizely bez náhrady?

Petr Kovařík - Literární mýty, záhady a aféry, Lidové noviny, 2003

Několik příběhů, ve kterých defilují tajemné životy a někdy i úmrtí slavných spisovatelů či jejich děl.

 

Jiří Padevět - Průvodce stalinistickou Prahou 1948-56, Academia Praha, 2018

To je ovšem věc... Chcete vědět, kde sídlily v letech nejtvrdší "diktatury proletariátu" instituce tehdejšího státu nebo dočasně všemocné strany? Kde docházelo ke střetům "dělnické pěsti" a jinak smýšlejících občanů? Kde se vyslýchalo, kde pohřbívalo a kde vypadávalo z oken? V téhle knížce najdete všechno, např. i nekonečných 83 stránek se seznamem rozsudků Státního soudu na Pankráci. Cvičně si můžete sečíst, kolik let lidských životů to dohromady dalo a za co. Zpětně vidíme i kam to celé vedlo a že dobová parafráze Leninova výroku "Socialismus je křížová cesta od kapitalismu ke kapitalismu" dávala velmi dobrý smysl. A ještě si při čtení zaposilujete, protože knížka je to fakt těžká nejen obsahově.

 

Ivan Klíma - Moje zlatá řemesla, Atlantis Brno, 1990

Ivan Klíma má tu nevýhodu, že jeho knížky, ke kterým se postupně vracím, nahlížím čtenářskou zkušeností z jeho výtečné knihy Láska a smetí. To pak ovšem není jednoduché obstát, i když knížka je dost dobrá, zejména v porovnání s jinými knihami jiných autorů, např. těch uvedených v dnešním výčtu.

"Nedovedu si představit vynález tak dokonalý, že by nás ochránil před důsledky vlastní chtivosti."

 

Michal Viewegh - Báječná léta pod psa, nakladatelství Petrov Brno 1997

Spíš rychločtení. Pro mě veselé a plytké.

Miroslav Horníček - Chvalozpěvy, Svoboda Praha, 1995

Z knížky mi zůstalo popsaných několik stránek mého zápisníčku. Pana Horníčka mám rád vlastně po celý svůj život a ani současná životní etapa v tom není výjimkou.

"Nelze nic urychlit, je možné a nutné jen čekat. Je nutno zasívat hluboko a vědět, že je to setba. I když to vědět v té chvíli vlastně nemusíme. Možná, že hluboko zasazené zážitky se později ukáží jako plané a my je zapomeneme; a možná že naopak - náhodně zachycený odlesk či ohlas vydá překvapující plod. Nikdy nemůžete vědět, nevíme, které zrno je určeno k růstu a které zaniká."

 

Petr Stančík - Mlýn na mumie

Knížka má jednoznačně odpich, spoustu nápadů, však taky dostala v roce 2015 Magnezii literu, ale častokrát v průběhu a pak definitivně na konci knihy autor oddriftoval do takových dálav, že se zdráhám mluvit o literárním "výletu", ale nebojím se použít slovo "trip". Říká se, že konec korunuje dílo, v případě této knížky to u mě zafungovalo negativně.

Amit Goswami - Kvantová kniha odpovědí, nakladatelství ANAG Olomouc 2019

Z téhle knížky si vybavuji hlavně děsivý překlad, který mě tak trápil, že mi text chroupal mezi zuby jako saharský písek. Asi spousta podstatných informací, ale v téhle podobě jsem je nedokázal vstřebat.

Marc Pepiol - FREUD, cesta do hlubin duše, vydáno ve Španělsku, 2015

Asi jsem tuhle knihu četl nepozorně, protože si toho z ní moc nepamatuji. Natvrdo řečeno, při psaní tohoto článku mě dost překvapilo, že mám tu knížku poznamenanou jako přečtenou. Ale docela určitě si to vybavím v některém snu :-).

Martin Vopěnka - Můj bratr Mesiáš, Mladá fronta 2017

Bude budoucí mesiáš z Prahy? A budou v té době Vinohrady v Řecku? Kam taky může vést boj proti globálnímu oteplování. Mohl jsem si s autorem popovídat při příležitosti uvedení divadelní adaptace této knížky v pražském Divadle Kámen, knížku jsem si poctivě přečetl a divadelní představení několikrát navštívil, z čehož vzešel nejprve článek na mém blogu a posléze jsem mohl vše uplatnit i na blogu Divadelních novin.

 

Adolf Hoffmeister - Paříž a okolí, Československý spisovatel 1967

Vyprávění o Paříži a životu v ní z doby, kdy to bylo místo zcela nedostupné pro většinu obyvatel naší země, z čehož tehdy vyplývala zajímavost knížky Adolfa Hoffmeistera, velmi činorodého muže s nesmírně bohatým životopisem (určitě stojí za to si přečíst třeba jeho heslo na Wikipedii). Spoluvytvářel zahraničně-kulturní politiku československého státu, bohužel i v těch nejsmutnějších stalinistických dobách a velmi často pobýval v zahraničí. Jo, to se mu to psalo... Ale z dnešního pohledu to zas až taková pecka není, stačilo odstranit ostnaté dráty na hranicích.

 

Alphonse Daudet - Tartarin z Tarasconu, Vyšehrad Praha, 1987

Příběhy legendárního bodrého pábitele v novele známého provenceálského spisovatele, jehož kraj jsem měl kdysi dávno příležitost prochodit a projezdit skrz naskrz, včetně Daudetova mlýna, kde asi knížka vznikla.

 

Alan Levy - Pražské peřeje, nakladatelství Primus, 1991

Opět zázrak z knihobudky - s košatým věnováním autora, který byl před okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy prvním oficiálním americkým korespondentem z Prahy. Jeho vzpomínky jsou zajímavé velmi netradičním osobním úhlem pohledu na dění kolem srpna 1968, všeho nadějného, co mu předcházelo, a taky toho, co po něm s děsivou neodvratností následovalo.

Jiří Mucha - Podivné lásky, Mladá fronta Praha, 1988

Kniha, která koncem 80. let mnohým čtenářům objevila pozoruhodnou osobnost pozapomenuté hudební skladatelky Vítězslavy Kaprálové. Autor je nejen zkušeným spisovatelem, ale měl do dění kolem "Vitky" především ve francouzském prostředí ,zabydleném i početnou českou skupinou umělců, z nichž řada se o drobnou umělkyni ucházela, velmi dobrý osobní vhled a nakonec se stal dokonce i Vitčiným manželem. Bohužel, jen na mrazivě krátké necelé dva měsíce, protože nesmírně talentovaná mladá žena v červnu 1940 v Montpellier ve svých 25 letech zemřela. Ke knížce bych se rád aspoň zčásti vrátil v budoucím článku věnovaném této neobyčejné ženě.

 

Jaroslav V. Mareš - Největší záhady zločinu, Euromedia Group, edice Universum 2023

Výběr dvanácti neobjasněných kriminálních případů z naší minulosti nahlížený očima současných vyšetřovacích postupů.

 

Milan Kundera - Nevědění, Atlantis Brno, 2021

Co říct, prostě pozdní Kundera (napsáno v roce 1999), literární těžká váha psaná jen zdánlivě lehkým perem. Zaslouží si ještě jedno pozorné přečtení a nejspíš i samostatný blogový text.

"Jako kdyby kdysi, na počátku svého dospělého života, měla před sebou několik možných životů, mezi nimiž si nakonec vybrala ten, který ji zavedl do Francie. A jako kdyby ty ostatní životy, odmítnuté a opuštěné, pro ni pořád zůstávaly připraveny a z úkrytu na ni žárlivě číhaly." 

 

Benjamin Kuras - Je na Marxu život? Evropský literární klub Praha, 2000

...aneb postkomunistická střední Evropa bez ubrousku od člověka s bohatou životní zkušeností a docela vyhraněnými ale konzistentními názory.

"Norové mají pověst nejpomalejšího smyslu pro humor. Norská televize nedává v sobotu večer žádné komedie, aby se celé Norsko neřehtalo v neděli ráno v kostele."

 

Leo Perutz - Noc pod kamenným mostem, Vyšehrad Praha,1990

Docela zajímavá a mně zcela neznámá knížka židovských pověstí z rudolfinské Prahy.

Josef Vinklář - Pokus o kus pravdy, Dialog Praha, 1993

Vzpomínky známého herce, které jsem pročetl o něco rychleji, než jiné loňské knihy. Ale byly tam zajímavé pasáže a vzpomínky na zajímavé lidi.

"Dát kousek sebe druhým je tak prosté jako krajíc voňavého chleba."

Petr Šabach - A nakonec Vánoce, nakladatelství Paseka, 2015

Tři povídky z amerického prostředí. Nic moc, maličké do ruky, pro mě hodně vzdálené téma. Ani autogram autora mě nepřiměl k tomu, abych si knížku ponechal.

Jiří Gruša - Mimner aneb Hra o smraďocha, Odeon Praha, 1991

Absolutně mimózní literární dílo. Asi nikdy jsem nic tak ujetého a přitom intelektuálně vysoustruženého nečetl. Že je část textu psaná ve zcela nově vymyšleném jazyce, který můžete při čtení krůček po krůčku studovat (i když k čemu by vám to bylo, že?), to už asi ani nepřekvapí. Četba je v tomto případě prodírání se trnitým křovím, tak mi to někdy připadalo, leč nakonec jsem se prodral až na konec a musel vyčerpaně přemýšlet, kudy vede cesta dál.

"Zyrgy běží za mnou, pohánějí mě, nesnaží se mě srazit, nutí mě do běhu, do útěku, který jsem sice začal, ale ve kterém nesmím ustat. Kdykoli polevím, vrazí mi čumáky do ledvin, chňapnou mi po bocích, po lýtkách, rozštěkají se zuřivě a výhrůžně, a já zas utíkám, zem pod sebe podstrkuju, tak mi to připadá, a přitom jako by byla daleko dole a já s ní byl spojen jen tím úpěnlivě pracujícím dechem, který vyprchává, který se mění v dusivý chuchvalec na plicích."

Arkadij a Boris Strugačtí - Les, Triton 2011

Knihy dvou slavných sci-fi bratrů moc neznám, tak jsem si chtěl udělat exkurzi do míst, kde pro mě stále ještě žijí literární lvi. Popravdě, dlouho jsem čekal, že se děj nějakým podstatným způsobem vyvine, a když jsem zjistil, že se to nejspíš už nestane, byl konec.

 

Pakty Hitlera se Stalinem, Naše vojsko Praha, 1990

Pro mě hodně objevná knížka, která sestává výhradně z archivních dokumentů popisujících postupné diplomatické a zpravodajské námluvy nacistického Německa a komunistického Sovětského svazu těsně před vypuknutím 2. světové války a dále pak ze záznamů společných aktivit obou stran v průběhu "porcování" Polska a dohadování dalšího zahraničně-politického postupu. Dobrá odpověď všem, kteří dodnes zastávají názor, že Sovětský svaz (tehdy především v podobě velkého a moudrého Stalina) spolupráci s nacisty jen takticky předstíral, aby získal čas k vytvoření silné armády a pak mohl dát Hitlerovi na frak. V dokumentech se např. mnohokrát objevuje oboustranné utvrzování v tom, že skutečným nepřítelem obou stran jsou západní demokracie, které je třeba společným postupem zničit.

 

Miroslav Horníček - Hovory s Janem Werichem, nakladatelství R.Hájek Ústí nad Labem, 2002

Znáte legendární Werichovy a Horníčkovy forbíny jako nástupce originálních výstupů původní dvojice V+W? Já jsem na nich vyrostl, takže jsem půlku knížky znal prakticky zpaměti, protože sestává z úryvků těchto vystoupení z let spolupráce "W+H" v divadle ABC.  Druhou částí knihy je pak skutečný rozhovor obou moudrých pánů. 

"Laciný humor vyvolává laciný smích".

 

Stanislav Motl - Prokletí Lídy Baarové, Rybka Publishers Praha, 2002

Životní příběh herečky Lídy Baarové mě dost zajímá, tak jsem nemohl pominout velmi dobře obsahově připravenou knížku známého investigativce. Nevím jak je tomu u jiných čtenářů, ale u mě se drala základní otázka "Co kdyby..." na jazyk každou chvíli. No a taky si myslím, že tolik hereček, které se staly hvězdami prakticky všude, kam je během neobyčejného života vítr zavál (Československo, Německo, Itálie, Španělsko...) jsme v naší filmové historii zase neměli.

 

Franz Werfel - Bledě modré ženské písmo, Vyšehrad Praha, 1980

Docela mrazivá novela českého, německy píšícího židovského spisovatele z období nástupu fašismu v Německu. Vlastně úplně obyčejný vpád dávné lásky do napohled poklidného a mravného života dobře situovaného muže s významným postavením, který se postupně smiřuje se skutečností, že má nejspíš dospívajícího syna, o kterém doposud nevěděl.

 

Jan Weiss - Dům o tisíci patrech, Melantrich v edici Úroda - sbírka krásné prózy, Praha, 1929 (1.vydání)

Surrealistický román, který stál prakticky u kolébky československé sci-fi. V dobřichovické knihobudce se k mému překvapení objevilo úplně první vydání z roku 1929, které jsem tam dost dobře nemohl nechat. 

"Ihned poznal, že mezi ním a pravdou je ještě nesmírně dlouhá bílá chodba, přes kterou musí přenést celou tíhu své zvědavosti."

 

Petr Stančík - Nulorožec, nakladatelství Druhé město, Praha, 2018

Při čtení téhle knížky jsem se mnohokrát rozčílil a pak zase vychladl, i když tomu milovníci svérázného bohatýrského autorova stylu nerozumějí. Zkusím to v dohledné době popsat podrobněji v samostatném článku, kterou si knížka určitě zaslouží. Ale rozhodně jí nic nedaruju! :-) 

 

 

Kdoví, třeba jsem ještě na pár dalších knížek zapomněl, ale tu hlavní porci tu snad mám. A jsem moc zvědavý, jaké knížky mi zkříží cestu v novém roce, pro který všem zdejším čtenářům přeji zdravé oči i zdravou mysl a hodně různorodé inspirace, pozitivních emocí a radosti.