úterý 23. května 2023

Rybáři z ranního přístavu

Když člověk přijede do takového městečka, jako je Vassiliki na Lefkadě, mimo sezónu, lépe vynikne, že všichni obyvatelé nejsou zcela závislí na turistickém ruchu. Samozřejmě, už se vše schyluje k vrcholu roku, který tu bez nejmenších pochyb představuje turistická sezóna, probíhající cca od začátku června do konce září; v přístavu a v jeho blízkém okolí už otevřely hlavní taverny a obchody a ty zbylé už mají k otevření všechno nachystané a bude to otázkou pár dnů. Ale jsou tu kupříkladu i místní rybáři, kteří se vydávají pravidelně za svým úlovkem, jacísi poslové z dávno minulých věků, kdy se ještě peníze nevydělávaly na facebooku či na youtube, ale bylo zapotřebí si obživu obstarat pěkně přímo.    

Znám od vidění místní rybáře, znám jejich lodě, znám místa, odkud na moře vyjíždějí, a vídám (a slýchám) je v místech, kde loví. Proč jsem vlastně ještě nikdy nenapsal článek o nich? Vždyť vím, že pravidelně každé ráno připlouvají do přístavu po náročné šichtě, někdy s větším, častěji s menším úlovkem. Ryb ubejvá, řeknou stručně a mávnutí ruky jako kdyby bylo mávnutím za lepšími časy, kdy ryb byl pro každého chlapíka s loďkou, odvahou a pevnou rybářskou sítí dostatek.

Tak jsem si řekl, že projednou nevyrazím za zážitky podle svého plánu, nepůjdu ani do hor ani na jednu z místních pláží, ale prostě jen půjdu ráno do přístavu v době, kdy se rybáři vracejí z moře, a udělám pár fotek do malé fotoreportáže, která bude věnovaná právě jim, tím spíš, že málo turistů je vídá, protože by si museli přivstat. Ne, nebudu od rybářů ryby kupovat, i když i to po dohodě samozřejmě jde a zkušenější turisté to dělávají. Jen si udělám pár obrázků ještě z toho starého světa na jedné straně přístavního mola, zatímco na druhé straně se už šikují první turističtí zájemci o školu potápění.

Brzo ráno je přístav ve Vassiliki, srdce tohoto lefkadského městečka, ještě velmi klidný. Běžní turisti i posádky plachetnic, které v přístavu kotví, ještě většinou spí. Z místních taveren a obchůdků se vymetá včerejšek, aby na snídani bylo už zase všechno jako ze škatulky a vpravdě dnešní. A místní bar, ten vlastně zavřel teprve před chvílí.

 

 
 
Slunce, které teprve před chvílí vyšlo zpoza věnce okolních kopců rovnou v plné síle, vytváří na jen mírně rozčeřené hladině (kdepak jsou ty veliké vlny zpřed týdne?) obrazy "zaparkovaných" lodí. I velká místní škola je zatím tichá, to snad ani není možné, aby za tak krátkou dobu, která zbývá do prvního zvonění, stihli dorazit všichni žáci. Na molu potkávám jediného místního pána, asi je na ranní zdravotní procházce.
 

 
 
Ještě dávno před osmou připlouvá první rybářská loď, která míří na své místo trochu mimo dosah mého fotoaparátu. Tohle je svatý Nikolaos, já čekám na "svého" svatého Spyridona, kolem kterého jsem už nesčíslněkrát prošel a viděl, kolik práce je s rybařením i mimo vlastní lov, třeba jen s neustálým vyspravováním a přípravou sítí.

 
 
A tady ho máme, právě připlouvá. Malá lodička, jednomužná prošedivělá posádka a těžké pletence sítí na palubě. Jestlipak v nich dnes něco uvízlo?


 
 
Pán, který se doposud procházel po okolí, jde rovnou k rybáři, který přirazil k molu, asi je to starý známý, a ptá se, jestli jsou dnes čerstvé krevety. Obchod zjevně začal, ještě ani není jasné, jaký je úlovek. Na místo hned přikvačily dvě z místní početné kočičí smečky, protože se domnívají, že by pro ně nějaká menší rybička z úlovku, bude-li rybář v dobrém rozmaru, mohla zbýt. Zkušenosti.

 
 
Rybář postupně prohlíží vytažené sítě a sem tam v nich najde něco, co lze považovat za úlovek. Pán zasmušile čeká. Na krevety to dnes nevypadá.

 
 
Další kus úlovku je v další porci sítí na zádi. Mezitím v přístavu začíná být opravdu živo. Dojíždí školní autobus, objevuje se spousta aut. Školní nádvoří se najednou zaplňuje spoustou žáků (kde se tu tak rychle všichni vylíhli?) a přesně v 8:15 se ozývá zvonění.

 
 
Rybář je zřejmě spokojen, protože obě kočky si jako odměnu za svou trpělivost odnášejí výslužku.

 
 
Pár drobností se dostalo i na místní racky, kteří jsou taky v pohotovosti. Rybáře je praktické mít na dohled, to platí zdaleka nejen pro fotografy.
 
 
  
Rybář i s pánem odcházejí do jedné z místních taveren - nejspíš domluvit s jejím majitelem dnešní cenu. Podoben zlodějskému racku se stíhám naklonit nad palubu a mezi sítěmi spatřit a cvaknout dnešní kompletní úlovek. Co myslíte, je to hodně, málo nebo akorát?


Když se vracím na svůj pokoj, abych tuhle malou fotoreportáž o rybářích z Vassiliki zpracoval ještě za čerstva, připlouvají do přístavu další tři rybářské lodičky. Kolipak je jich asi na moři denně? A zvládnou zásobovat místní restaurace, které mají čerstvé ryby na jídelním lístku?

Přemýšlím, co si asi dám dnes v přístavu k večeři, a myslím, že už mám svého favorita :-). 



20 komentářů:

  1. Lezarts

    Reportáž k dobrému ránu, pohoda. Jako bych tam byla😉.
    Rybí pochoutky, také bych si jich užívala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když chce někdo v taverně připravit rybu, má dvě možnosti. Buďto dostane "standard", který se vejde do avizované hmotnosti, nebo si může jít rybu sám vybrat, ale pak se mu počítá podle skutečné váhy. Ryba na mém talíři je "economy class", ale v posledním týdnu se, myslím, trochu rozšoupnu :-)

      Vymazat
  2. Zajímavé nakouknutí do úplně jiného života! Identifikuju správně makrely? A být přístavní kočka na Lefkadě zní skutečně jako život snů :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jako zvířetníková Ryba, myslím, můžu připustit, že v rybách se moc nevyznám, ale asi máš pravdu. V přístavní kočičí smečce panují velmi zajímavé a občas docela drsné vztahy. I tohle jako kdyby do dnešního světa zaválo z dřívějších časů. Ale myslím, že existuje nějaké nepsané rozdělení, která kočka se jde každé ráno poptat ke kterému rybáři :-).

      Vymazat
    2. Ty ryby ulovené jsou tuňáci, na talíři "lavráki' neboli "mořský ďas". Za mě nejlepší v taverně je "tzipura" neboli pražma. Jinak s rybami v tavernách i v rybárnach je to tak, že většinou pocházejí z umělých chovů. A není potřeba se bát koupit i například v Lidlu. Jsou skvělé, jen se musí umět připravit. Zítra si uděláme tzipura na venkovním grilu. Má být už po dešti i větru a 18st. Zdravím Petře z Lefkady, z našeho Edenu 🖐️👍

      Vymazat
  3. Nekde jsem cetl, ze rybari v Bretani nikdy nemaji u svychbdomu okna smerem k mori, jevto jako by okna bytu smerovala na dvur fabriky...Zda i v Recku..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aha, tohle mě nikdy nenapadlo. Ale mám pocit, že jsem tu ještě neviděl dům, který by záměrně neměl okna směrem k moři. Možná mají nějaké speciální rybářské :-).

      Vymazat
  4. Ejhle, kolik toho mají kočky a lidi společného.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Občas si na místní řecké kočky vzpomenu, když čtu nějaká doporučení, na co všechno by se mělo u domácí kočičky myslet, když chceme, aby měla zdravou srst a stolici. Ta naše dnešní kočička si odnesla svůj úlovek do ústraní a tam ho zpracovala do posledního drobečku.

      Vymazat
  5. Krásná reportáž, kdovíproč jsem dostala chuť na rybu! :)

    OdpovědětVymazat
  6. Miluju přístavní kočky:) A moc povedená je fotka rozčeřených zaparkovaných lodí, vypadá to jako netrpělivě vymáčknuté barvy na plátně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rád přístavní kočky sleduju, je to na celý přírodopisně - sociologický dokument :-).

      Vymazat
  7. Já bych se ty rybáře mohl podívat až večer, vstávat brzy ráno není nic pro mě.
    Krásně jsi vystihl tu měnící se atmosféru během dne. Bez návalu turistů se ještě dají pozorovat její "odstíny".

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teď tu byly dvě plachetnice plné Čechů na zastávce jakési okružní plavby, tak se to hned odrazilo na návštěvnosti - na snídaně do přístavu chodí hlavně lidé z plachetnic :-).

      Vymazat
  8. Mně se ten úlovek zdá přiměřený, vzhledem k tomu, že "ryb ubejvá". :-) Nevím tedy, jakou mají ty ryby (nevím, nevím, jestli jsou to makrely, mám dojem, že makrely bývají štíhlejší) hodnotu. Co si za ně "svatý Spyridon" může pořídit, když je prodá. Tady bych za dvě podobné ryby v celku, zmražené v pytlíku, dala v supermarketu 10 až 12 dolarů, a to chodím do levnějších krámů. :-)

    Líbí se mi stylová miska, ve které ti večeři přinesli. Vypadá výborně - ta večeře, jen by mi asi trochu chyběly bramborové hranolky a tatarka. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mají tady prostě líné a tlusté makrely :-). Taky by mě zajímalo, co za takový úlovek rybář dostane, ale na velké vyskakování to asi nebude.

      Vymazat
  9. Ryba a zeleninový salát, jasná volba a dvě decky růžového vína. Pak bych byla spokojená jako ta zrzavá kočka.
    Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  10. Byla jsem tu na dovolené před dvanácti lety. Vassiliki jsem si zamilovala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chtěl jsem původně napsat, že jsme se mohli ve Vassiliki vidět, ale pak jsem si uvědomil, že rok 2011 je jeden z mála, kdy jsem si jistý, že jsem ve Vassiliki nebyl, protože jsem tou dobou cestoval po Japonsku. Ale Lefkada je návyková, tak třeba vám některé texty v rubrice Črty z Lefkady zamilovaná místa připomenou.

      Vymazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.