sobota 6. května 2023

O úskalích slušného vychování

Nevím jak vám, ale mně se někdy zdá, že lidem přináší slušné vychování v dnešní společnosti především komplikace. Když se zamyslím jen nad tím, co všechno jsem si způsobil tím, že jsem se snažil být slušný... Uvedu jen pár ilustračních příkladů:

Ještě dávno za svobodna jsem kupříkladu pomohl ve Staňkově do vlaku mladé paní s kočárkem. Jakmile jsme se rozjeli, přišel si to se mnou na druhý konec jinak prázdného vagónu vyřídit její partner, který sice při nakládání kočárku do vlaku jaksi chyběl, ale pak mi přišel sdělit, že takové, jako jsem já, moc dobře zná: hezké holce jen zblbnou hlavu, pak ji obtěžkají a opustí, pročež on je připraven něco takového utnout v zárodku, takže mi přišel dát do zubů. Do zubů mi sice nakonec nedal, ale jen proto, že se ukázalo, že je-li třeba, dokážu slušnost i odložit a nedělá mi větší problémy přizpůsobit způsob svého jednání tomu, s kým právě hovořím.

Jako čerstvý novomanžel jsem na svatební cestě v Paříži pustil do dveří v metru jakousi krásnou Francouzku, což oči mé tehdejší čerstvé manželky nevyhodnotily jako pouhý nevinný starosvětský projev galantnosti a vyústilo to v nezvykle tichý a oboustranně kontemplativní den.

"Ne, tu svíčkovou už nemáme, tady té paní před vámi jsem dala poslední..." nebo "Tak číslo 36 bude pro dnešek poslední a všichni s vyššími čísly budou muset přijít znovu zítra ráno..." Kolikrát jen jsem to v různých obměnách slyšel, když jsem dal někomu slušně přednost do dveří. Ale přece se nebudu před někoho cpát kvůli kusu žvance nebo kvůli frontě na úřadu či u doktora. 

Při letním výstupu na majestátní horu Fudži jsem zpočátku před sebe slušně pouštěl všechny rychlejší poutníky, což jsem posléze musel pro nedostatek pomalejších poutníků omezit, abych se dostal na vrchol ještě před tím, než ho zasypou přívaly sněhu.

Také jsem netušil, kolik podmračených příbuzných ze širokého okolí dokáže vmžiku aktivovat korpulentní snědá paní, kterou jsem na Malostranském náměstí přátelsky napomenul, že opravdu slušný člověk dokáže ukrotit své atavismy a hodit slupku od banánu do odpadkového koše místo na chodník.

Radši ani nemluvím o nedorozuměních, kdy si ženy, kterým jsem dal přednost do dveří, vysvětlily mé chování ne jako pouhou slušnost, ale naopak jako vypočítavý projev zájmu, a já měl pak potíž vysvětlit a neurazit.

Ale teď promiňte, vidím, že do stejné budovy jako já se chystá vstoupit další zajímavá žena. Ano, už teď tuším, že s ní budou problémy; možná z její emancipované ruky obdržím pár pohlavků, třeba mě za to puštění do dveří dá po americku rovnou k soudu, dnes prostě nevíte. Ale jak máte jednou to prokleté slušné vychování, nemůžete prostě jinak.

Tak tedy, prosím, račte...

34 komentářů:

  1. Obávám se, že jsme to dotáhli v rámci korektní neslušnosti tak daleko, že mě v práci občas (neznámí) kolegové prásknou s dveřmi přímo před nosem. Abych si je mohla otevřít sama a necítila se přitom pohoršená, že mě bezpochyby chtěli obtěžovat...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně zase ujíždějí výtahem :D.

      Vymazat
    2. Ještě by si měli následně nechat podepsat, že opravdu práskli. Kdyby něco :-).

      Vymazat
    3. Ujíždějí-li páternosterem, dá se to ještě tolerovat :-).

      Vymazat
    4. Páternoster v domově seniorů, to je výzva! :D

      Vymazat
    5. Janinko, tuším, že u vás na úřadu býval páternoster. A já se toho bála! Jednou ti napíšu proč. Jiřina z N.

      Vymazat
  2. Jiří Stanislav Guth-Jarkovský se v hrobě otáčí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. On by tedy rotoval často i ze mě, neb moje pojetí etikety je "vocaď pocaď", složitějším situacím se důsledně vyhýbám. Ale takové ty běžné, do kterých se člověk dostane každou chvíli, snad zvládám :-).

      Vymazat
  3. Už naše babičky říkaly, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. V současné době to snad platí dvojnásob.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tomu bych ještě rozuměl a jsem připravený to akceptovat. Jen výrazně roste počet lidí, kteří už to nepovažují za dobrý skutek ale za skutek povýtce ošklivý :-).

      Vymazat
  4. Petře, vítej do party.
    Bylo to v době, kdy jsem ještě chodila do práce. Jela jsem docela plnou tramvají a nastoupily dvě ženy. Jedna v mém věku a druhá mladá, která držela hole. Automaticky jsem se zvedla a tu s holemi pustila sednout. Starší už seděla. Neřekla ani búúú, sedla si, hole dala té starší, které patřily. A já tam stála jako pitomec a ti mlaďoši, kteří seděli, se docela bezostyšně smáli.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Normálně v tramvajích pouštím sednout starší (byť jejich počet povážlivě klesá :-)), ale pamatuju si, že se nade mnou kdysi rozčilovala nějaká paní - tak asi o 5-10 let starší než tehdy já - v době, kdy jsem ještě běhal maratóny a jel jsem právě domů po doběhu v Praze. Paní pronesla ostrou filipiku proti dnešní sobecké mládeži s pohledem zabodnutým přímo do mě a já se jen usmíval, kroutil jsem hlavou a navzdory vší slušnosti jsem jí musel oznámit, že dnes to tedy nepůjde a bude muset své jedovaté poznámky směřovat k někomu jinému, protože já jsem po absolvovaných 42 km proti jejímu jedu zcela imunní :-).

      Vymazat
  5. Slušné chování je ošemetné. Když se zachováš ohleduplně, nezištně, nebo galantně, nikdo to neocení a buď jsi za hlupáka, co na sobě nechá dříví štípat, nebo podezřelý z nekalých úmyslů. Když se zachováš k okolí lhostejně, jsi za sobeckého hulváta. Nejlepší by asi bylo volit onu pověstnou, ale málo dostupnou, cestu dlážděnou zlatem.

    S tím pouštěním do dveří nevím, jestli je zrovna nejlepší případ. To snad platí oboustranně; já myslím, že ženská v případě potřeby klidně může přidržet dveře chlapovi.

    Na každý pád ti držím palce, aby ti nikdo za slušné chování nedal do zubů ani na tebe nepodal trestní oznámení. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zatím mě naštěstí ještě mladé ženy nepouštějí sednout v tramvaji, protože přece gentleman nemůže sedět, když dáma stojí, ne? :-)

      Vymazat
  6. Jak je ve Staroprazskych anrkfotach :Jak doslo.k tomu napadeni? Chtel jsem mu rict "smrade blbej"-ale pak jsem si vzpom el na Gutha Jarkovskeho.."zapachu nechytry"...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Popravdě, některé díly pořadu Etiketa mě uváděly v úžas, když jsem viděl, co za "zásadní otázky" se taky řeší. Naštěstí se jen zcela výjimečně pohybuji ve společnosti, kde se vyžaduje podobná "kinderstube", a když už se v takových situacích ocitnu, používám tolerovaný model "roztržitý profesor" :-).

      Vymazat
  7. Lezarts

    Jak že nás to učili…že se slušností nejdál dojdeš?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Se slušností rychle pojdeš .... inovace dnešní doby ;)

      Vymazat
    2. Možná nejdál. Co na tom, že bez zubů :-).

      Vymazat
    3. Nás učili, že s poctivostí nejdál dojdeš. O slušnosti nikdo ani nehlesl. :-)

      Vymazat
    4. Nejdál dojdou neslušní poctivci :-).

      Vymazat
  8. Slušnost je dnes spíš slovo neslušné. A ono staré přísloví, jak ho psala Lezarts by spíš dnes mělo znít takhle. Se slušností nejdál dojdeš, ale taky rychle pojdeš.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě vždycky blaží, když na mě takoví lidé částečně udiveně a částečně zpytavě hledí, co tím jako asi sleduju :-).

      Vymazat
  9. Když bylo mojí mámě pětatřicet a měla už v té době tři děti, jela jednou s nějakým nákupem (ovšem bez dětí) autobusem domů. Unaveně si sedla, na hlavě čepici, vlasy krátké. Načež přistoupila jakási paní a jala se jí sprdnout, že to je hrozný, jak dneska ti mladí holomci ani nepustí starší paní sednout. Všechněm prostě nelze vyhověti a v jistém smyslu se časy opravdu nemění :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, jestli máte mladistvý zjev jako rodový znak, téhle historce se vůbec nepodivuji :-).

      Vymazat
  10. Míra
    Měl bych spoustu příkladů z mladších let, kdy se mi "pro dobrotu na žebrotu" splňovalo v jednom kuse. Teď, když chodím o holi, nestíhám už nikomu otvírat dveře, atd., ale začínám mít problém s odmítáním nevyžádané pomoci a vážím si hlavně těch "pomocníků", kteří dokáží pochopit, že slušné odmítnutí pomoci není blbá frajeřina a dál mě nepřemlouvají.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tomu rozumím. Mně se třeba stalo, že jakýsi opilec si chtěl v tramvaji, do které jsem právě nastoupil, abych popojel dvě stanice, vyřídit jakési účty s tamní omladinou a začal vystrájet, jak je to hrozné, že starého člověka (myšleno mě) nepustí sednout :-).

      Vymazat
  11. Slušnost se mnohdy považuje za slabost, ale posun k obtěžování a sexuálnímu harašení je už hodně silný tabák.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pěkná ukázka hegelovského přechodu kvantity v kvalitu :-).

      Vymazat
  12. Petře, nejlepší je smlsnout si na nějakém grobiánovi neuvěřitelně slušným způsobem:a nechat ho pak na místě stát s jeho otevřenou ( jak se řekne slušně nevymáchánou hubou? )?
    Párkrát jsem to použila a měla pocit opravdového sebeovládání a morálního vítězství. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To se povede opravdu jen vzácně, ale ano, dokáže to být fajn pocit :-).

      Vymazat
  13. Pěkný článek.
    Taky ještě patřím k té vymírající generaci, co umí pozdravit apod.
    A jako žena ty podržené dveře ráda ocením poděkováním s úsměvem...

    nominek

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je moc fajn, že vždycky není nutné si nechat podepsat "informovaný souhlas" :-).

      Vymazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.