pátek 8. dubna 2022

Konečně jsem taky součástí statistiky

Už jsem si skoro připadal, jako bych nepatřil do slušné společnosti. Vždyť skoro všichni lidé, které znám, už se stali součástí nejsledovanější statistiky poslední doby a jen já pořád ne a ne se správně zařadit. Přitom jsem se od začátku před "sčítačími komisaři" nijak neskrýval: Nenechal jsem se zazdít ve sklepení ani jsem se nepřestěhoval na opuštěný ostrov. I v době, kdy dost lidí zůstávalo doma na homeofficu, jezdil jsem pravidelně do práce hromadnou dopravou, setkával jsem se s lidmi i v době, kdy se to tak docela nesmělo (dávnou undergroundovou atmosféru jsem si oživil třeba při patnácti komentovaných prohlídkách své malé fotovýstavy Začátek velké cesty v Divadle Kámen, která mě doprovázela skoro celý minulý rok), chodil a jezdil jsem skoro každý den po Praze, účastnil se řady pracovních i zcela nepracovních schůzek, ale pořád nic. Lidé kolem mne ve frontě na zařazení do statistiky občas předbíhali, aniž by dodržovali základní pravidla bontónu (přece jen už nejsem žádný žabec, ale ve frontě na statistiky si na mě i tak kupodivu kdekdo dovolil). Až teď se mi povedlo prodrat do dveří. Ano, konečně i já byl poctěn dlouho očekávanou návštěvou covidového viru, a statistici si tak u mého jména mohli s úlevou udělat čárku.

Od začátku celého toho covidového informačního guláše, ve kterém se nepřehledně míchaly vůně jednotlivých mutací, žonglovalo se s typy protilátek, kořenilo se základními i posilujícími očkovacími látkami a dochucovalo měnícími se pravidly karantén, bezpečných vzdáleností a nošení respirátorů, jsem do omrzení opakoval: Pokud se nakazím, beru to tak, že je to prostě příroda a organismus se s něčím takovým musí vypořádat, od toho je její součástí, ale jen nerad bych si vyčítal, že se někdo nakazil speciálně kvůli mně a mé hlouposti či neodpovědnosti. Když jsem tedy např. organizoval pro víc lidí společnou prohlídku svých fotek, vyrazil jsem na skupinovou vycházku po Praze nebo jsem se měl potkat s někým, na kom mi speciálně záleží (ano, takoví lidé opravdu existují :-)), vždycky jsem si udělal čerstvý antigenní test a jedna čárka na tom správném místě vyhodnocovací destičky pro mě znamenala propustku a relativně klidnou mysl. Skutečnost si sice s námi může vždycky hrát svoje svérázné hry, s tím nic nenadělám, ale jsem rád, mohu-li si myslet, že jsem proti jejím rozmarům udělal vše, co jsem uměl. Moje babička říkávala: "Aby měla dušička pokoj."

V posledních týdnech a měsících si covidovým kolečkem prošli prakticky všichni moji kolegové v práci, se kterými se běžně a celkem intenzivně potkávám, jenom já pořád nic. Lidé kolem průběžně mizeli do izolace, ze které v lepším případě vykukovali v podobě svých pokašlávajících obrazů na obrazovkách vzdálených počítačů. Na mobilu mi co chvíli pípaly zprávy od ministerstva zdravotnictví, které mě vybízely k obezřetnosti, protože jsem "měl kontakt" s dalším čerstvým pacientem. Už už jsem si začal připadat jako ten, na koho ty "blechy psí" prostě nejdou, když se před pár dny objevily příznaky lehkého nachlazení, nad kterými by člověk v normální době mávnul rukou a nejvýš by do sebe kopnul jeden horký čaj s rumem. V sobotu jsem testem prošel bez ztráty kytičky (šel jsem na vycházku s Pražskými domy), v pondělí taky (právě mi začala dovolená a potřeboval jsem si něco přivézt z Prahy). V úterý se příznaky nezměnily, jen na testu přibyla druhá čárka, kterou následný oficiální test potvrdil.

A tak mám od středy nařízenou týdenní izolaci. Vcelku nic závažného mi není, trochu frkám, trochu kašlu, jako na chladném začátku jara každý druhý. Ve svém bytě pobývám sám, při svých nemalých tukových zásobách hlady jen tak neumru, tak vlastně ani neřeším žádné extra logistické problémy. Jen ode mne tento týden nečekejte žádné nové fotky, jedině snad, že bych skoro přesně po dvou letech navázal na raně covidovou sérii domácích barevných koláží :-). 

Až se příště podívám na celkovou covidovou statistiku, bude mě hřát, že už se nestraním kolektivu a že jsem ve stejném "týmu" s moc fajn lidmi. A taky s gaunery, samozřejmě, protože, zdá se, viru nezáleží až tolik na lidských kvalitách ale hlavně na množství a na rychlosti. Ostatně ani v tomhle povrchním přístupu není virus zdaleka sám; on pro něj aspoň má - vzhledem ke své biologické jednoduchosti - dobré a pochopitelné důvody, na rozdíl od většiny nevirů. 

Za týden, doufám, budeme moct opět dýchat společný vzduch. Tak mi to zatím, prosím, tam venku ohlídejte. Doba je neklidná, tak ať se mám z trestné lavice kam vrátit...

28 komentářů:

  1. Člověče a já jsem pořád černá ovce! Já prostě do téhle společnosti stále nezapadám.... ne že by mě to nějak moc mrzelo....

    OdpovědětVymazat
  2. A safra, tak už ani ty, Brute, jsi s námi necovidovými nezůstal? :-) Tedy pokusíme se ti to tu ohlídat a přejeme přáním dvacátých let jednadvacátého století: lehký průběh!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych rád, ale ono se mě to neptalo :-). Děkuji. Mám třetí den skoro za sebou a za takového celkem přijatelného stavu se to dá vydržet i pod vodou :-).

      Vymazat
  3. Zapadla jsem nedávno rovněž do statistiky,poctivě se nahlásila a bojovala. Nebylo to žádné lehké kafíčko,ale dala jsem to...

    OdpovědětVymazat
  4. Je vážně obdivuhodné, že jsi se onemocnění tak dlouho vyhýbal! Každopádně, přeji ti velmi brzké uzdravení a hlavně pořád lehký průběh ♥♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, lehký průběh se dá vydržet velmi dobře. Jen zrovna dnes večer bych byl nejradši někde úplně jinde než doma, jenže chtě-nechtě musím být covidu věrnej :-).

      Vymazat
  5. Tak vitej do seznamu covidovych prechodnych znamosti! On ten divocak za ty dva roky celkem zkrotl, dikybohu. Presto si doprej cas jen na odpocinek a nehon spatny svedomi, ze je potreba to a ono, nebo se honem vratit do prace. Prakticka rada, clovek se potom jen zbytecne placa v prodlouzene unave. At jsi brzy fit!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, však říkám - dobrá společnost :-). Špatné svědomí nemám, to je k ničemu, když člověk na věci stejně nic nezmění. Jen jsem musel škrtnout pár potenciálně báječných zážitků, ze kterých je pak člověk zase nějakou dobu živ a vesel :-).

      Vymazat
  6. Já vlastně ani netuším, jestli jsme covid měli nebo neměli, protože už jsme v důchodu a jsme oba očkovaní. Neměli jsme žádné příznaky, tak že vlastně ani nevíme... Přeji brzké uzdravení a co nejlehčí průběh.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, já jsem víceméně zdravý, jen nejspíš ještě trochu nakažlivý...

      Vymazat
  7. Přeji, ať se bezproblémově přesuneš do statistiky vyléčených.
    U naočkovaných je průběh zpravidla mírný a také ta dnešní mutace není tak nebezpečná.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, zatím tomu všechno nasvědčuje. Proočkovaný jsem skrznaskrz, tak to beru hlavně jako další možnost, jak si přirozeným způsobem posílit imunitu.

      Vymazat
  8. Já jsem se prohlásil za statistickou chybu.
    Brzy vyzdraff.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je třeba správně stanovit okrajové podmínky :-). Děkuji a ať statistická chyba drží pevně.

      Vymazat
  9. Tak ať to proběhne hodně lehce...Ted už to má nsvou kulminaci doufrjme davno za sebou..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, myslím, že když už to má člověk chytit, je to teď asi nejpříhodnější čas.

      Vymazat
  10. Vítejte v klubu a sláva promořenosti😁
    Přeji brzké uzdravení!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, naším patronem by mohla být třeba Alžběta Promořanská :-).

      Vymazat
  11. No vida, pozdě, ale přece! :-) Tak se drž, chlape. Né, že tě odvezou. Já jsem zatím taky pořád mimo, i když u nás v práci asi víc jak polovina lidí už do toho spadla. Ať můžeš brzo ven, těšíme se na nové obrázky a zážitky. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdyby mě chtěl někdo odvézt, budu se bránit tím, že mám povinnou izolaci. Kdybych ji chtěl porušit, odvezl bych se sám a jinam :-).

      Vymazat
  12. I když ten prevít není kdovíjaký společník, tleskám tvému báječnému přístupu, který ho zcela jistě zažene :). Přeji brzké uzdravení bez následků!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, věřím, že to dopadne přesně tak. Sice mi pár pro mne celkem důležitých věcí uteklo, ale snad to není nic nenapravitelného.

      Vymazat
  13. Covid nesnáším a on to ví. Vyhýbá se mi, protože bych mu mohla ublížit :-) Tak snad to tak vydrží. Do statistiky nemám zájem být zahrnutá,...
    Vám držím palce, ať zůstane u lehkého průběhu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, už jsem zase téměř v plném provozu.

      Vymazat
  14. Milý Petře, to jsou nápady, být doma sám, s někým, koho nemůžeš vyfotit? a kdo tvůj pověstný smysl pro humor neumí ocenit?
    My jsme s dědoušem třikrát očkovaní a nevíme, zda jsme byli nebo nebyli s covidem kontaktováni, na testech jsme nebyli ani jednou. Dcera zavelela, že se máme oočkovat a bylo. Prý, abychom se nemuseli s jinými důchodci případně prát o ventilátor.
    Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky jsem trojnásobný vakcinovatec. A nyní navrch i prodělanec :-). Tovíš, musím svůj skvělý humor dostatečně ocenit "sám sobě". Ostatně, tak nějak je to podle dobové módy čerstvě přetesané na Národním divadle, ne? :-)

      Vymazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.