středa 24. března 2021

Cesta do růže

Připouštím, nenavštěvuji často květinářství. Různé šavlovačky na diskusních fórech, kde se vzájemně propichují a sekají na nudličky odpůrci a příznivci otevřených tisíci květy provoněných obchodů, mě nechávají celkem v klidu. "Když ostatní obchody musí mít zavřeno, je to nespravedlivé," říkají jedni; "k čemu nám jsou v krizi a všeobecném zmaru květiny?" A jistě mají zčásti pravdu, především s tou nespravedlností. Ale bohužel, svět je v principu velmi nespravedlivé místo, a jestli vyženeme zpoza pultů s velikými vázami do domácího vězení i slečny a paní floristky, už tak dost vychýlené váhy spravedlnosti tím nejspíš nesrovnáme.
 
Připouštím, nenavštěvuji často květinářství. Ale jsou příležitosti, kdy i takový květinový neotesanec, jako jsem já, jasně cítí, že taková návštěva je nezbytná, i kdyby to znamenalo spolu s květinovými závisláky navštívit ilegální sklepní skleník s barem, ústřicemi a obsluhou "nahoře bez" v režii slizkého dona Corleona, který na květinové prohibici vydělává milióny. A takovým okamžikem, který se bez krásné květiny prostě neobejde, je můj soukromý začátek jara, který jsem letos připomněl i speciálním dárkovým článkem Bisolární haiku. V tomto článku jsem už představil růžičku, pečlivě vybranou (no přece tu nejkrásnější, mladá paní, to dá rozum!) a zdárně propašovanou přes nadále citlivou a přísně střeženou hranici mezi okresy, přestože mi v obchodě pro květinku opomněli vypsat glejt s razítkem.
 
Těch hranic mezi okresy, které by bylo nutno ilegálně překročit, aby mohla růžička skončit v rukou oprávněné majitelky, je bohužel spousta, a tak mi opět nezbylo nic jiného, než předat kvítek distančně a zaručit se slovem relativně čestného muže, že o něj budu pečovat s láskou a zaujetím tak dlouho, dokud taková péče bude dávat smysl. Snad jsem se tomu slovu nezpronevěřil tím, že jsem v mezičase využil růži jako krásnou modelku, ale nevyužít ji, to by snad byl fotografický hřích.
 
Však mě znáte, jaký jsem pomalý fotograf. Když to jde, scénu si dlouho připravuji, obhlížím a obcházím a pak fotím dlouho, z různých úhlů a při různém osvětlení, zkouším si hrát s různou hloubkou ostrosti a variantami kompozice, a dohromady z toho tak vyjde několik hodin soustředěné práce, v tomto případě rozdělených do dvou dnů. No a  nakonec vyberu s mnoha desítek záběrů tři (původně byly jen dva, ale nakonec jsem ještě vyškrábl třetí, za kterým si sice tolik nestojím, ale ukazuje úplně jinou použitou cestu, tak abyste to měli trochu pestřejší) a zbytek putuje do virtuální stoupy, kde Hanťové digitálního věku opět rozeberou barvy obrázků na prosté jedničky a nuly. Tři vybrané kousky vytvořily minisérii (promiňte ten televizní slang), kterou jsem nazval nepříliš invenčně Cesta do růže.
 
I při focení růže, jejíž okvětní lístky tvoří krásné ladně zprohýbané křivky, je možné zaexperimentovat s něčím, co se blíží diagonální kompozici, jako tomu bylo u následujícího "růžového toboganu". S objektivem jsem se chtěl dostat co nejblíž a přitom zachovat relativně velkou hloubku ostrosti, což vedlo až k použití dost dlouhé expozice (v tomto případě 10 sekund).
 

 
Je taky možné pokročit na cestě do růže ještě hlouběji a dát přednost abstraktnějšímu podání. V případě druhého snímku jsem chtěl mít celý obraz rozmazaný ale s patrnými několika liniemi, k čemuž bylo naopak třeba úplně odclonit. Ten levý dolní roh nevypadá úplně podle mých představ, překryv dvou různě zaostřených křivek se mi moc nepovedl, kontura je potrhaná a "chlupatá". Uvidíme, třeba si o Velikonocích udělám místo odpískané pomlázky malá praktika ve Photoshopu a zkusím to ještě nějak mírně dotáhnout, tento typ fotky by mi to měl dovolit bez větších obav o zachování autenticity.
 
 
No a na závěr snímek, na kterém zdůrazněná úhlopříčka přechází v to, čemu laicky říkám "vějířová kompozice" (podobnou občas využívám při focení krajiny na velmi dlouhé expozice, kdy při správném směru větru mohou onen "vějíř" tvořit obláčky na obloze). Ale dnes nejsme v makrosvětě, nedotýkáme se nebes; pořád jsme "jen" na cestě do té jedné malé růže. Hmmmm, clona 18, to už je dobré si hlídat, jestli dalším přicloněním nedochází ke snížení ostrosti. Tady to ještě vzhledem k daným podmínkám docela ušlo.


Tak to byly tři obrázky mé květinové modelky, která i po týdnu dál skromně kvete a voní a která pro mě zdaleka neznamená jen příležitostnou "kytku z hlavního nádraží". Ale znáte to, může pro mě být čímkoli, můžu jí dávat různé významy či jména, ale už dávný klasik věděl, že "růže, byť zvaná jinak, voněla by stejně".
 
Připouštím, nenavštěvuji často květinářství. Když se ovšem na věc nebudu dívat jako rozdrážděný občan, ale jako obyčejný muž a občasný fotograf, řekl bych, že nechat je nespravedlivě otevřená zase nebyl tak úplně špatný nápad :-).
 

Pozn.: A co vám můj blog - pokud ho ještě neznáte - může nabídnout? Kromě pravidelných týdenních glos politického a společenského dění najdete na blogu např. cestopisné reportáže z Japonska, z Řecka, a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetonypovídkybásněhrátky s češtinouhaikuvzpomínková vyprávěnípovídání o knížkáchfilmech či pražských zákoutích a také celá řada fotografií doprovázejících četné fotočlánkyPokud vás na mých stránkách něco zaujme, neváhejte a dejte o mém blogu vědět i dalším lidem, které by mohly moje články potěšit. Děkuji, opatrujte se a těším se s vámi zase brzy na shledanou.
 
 
 

34 komentářů:

  1. Žasnu, jak mají růže blízko ke rtům!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to tak. A taková růž, ta se rtů občas přímo dotýká :-).

      Vymazat
  2. Milý Petře,
    zaujala mě věta "...kvete a VONÍ..."
    To je "básnická licence"? Protože kupované růže nikdy nevoní (jsou speciálně šlechtěné, aby dlouho vydržely a byly stále krásné - a tak se z růží staly vlastně pouhé atrapy...).

    Mimochodem, je to moc pěkné, když bys fotil vícero květinek takhle důkladně, nebyla bych proti. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak které.. Prodávají sr běžné i voňavé růže, o čas je kupují..

      Vymazat
    2. Jistě je možné dokoupit pravou růžovou vůni ve spreji :-).
      Není to taková intenzivní vůně jako u jejích kolegyň kvetoucích volně v zahradách, ale pořád je to dost na to, abych nepropadl panice, že jsem chytil covid :-).

      Vymazat
    3. Teda chlapi, to je pech! Kdykoliv já růži dostala (naposled v práci 08.03.), tak NIKDY nevoněla - ani v květinářství, když jsem je očuchávala... Už léta! Vždy jen takový pach lístků, ale ne vůně... Já myslela, že už se voňavé růže neprodávají! Proto si tak užívám svoje voňavé růže na zahrádce, nejsilnější vůni má zatím Lady Emma Hamilton (letos jsem nakoupila dalších 15 sazenic k těm stávajícím 18, takže konkurence poroste). Pokud je růže nádherná, ale má v popisu slabou vůni, tak ji nekupuji.

      Vymazat
  3. Zajimave jak se vynořuje obraz rtů. Už na druhém a hlavně třetím obrázku..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem rád, že se takový obraz vyloupl, má tam určitě své místo.

      Vymazat
  4. Krásná studie z hlubin růže i studie na téma květinářství.
    Pro nás zahrádkáře oboje užitečné a trocha “růží poezie” nikoho nezabije 🥀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Květiny zase nefotím tak často, tak jsem si to užíval jako svátek.

      Vymazat
  5. Vhlédat do kalichu růže je jistě ušlechtilejší zábava než vhlédat do kalichu vína..., i když... někdy...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V této konkurenci bych dal přednost oběma kalichům :-).

      Vymazat
  6. Móóóc pěkné, Petře :). Už aby to kvetlo venku v přírodě :).

    OdpovědětVymazat
  7. Až budeš mít po těch photoshopových praktikách, tak nezapomeň fotku poslat do světa - v současném pojetí se mi nejvíc líbí ta třetí, ale mám důvodné podezření, že druhá by ji po lehké kosmetické úpravě mohla docela snadno převálcovat :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Uvidíme. Jestli se mi podaří fotku udělat o něco lepší, nesmlčím to :-).

      Vymazat
  8. V dnešní době je hitem očkování růží.

    OdpovědětVymazat
  9. Proti květinářství nemám nic. I když květiny miluji, také je často nenavštěvuji, ale jedno za čas, proč tam nezajít. V zimním období si dopřát pěknou kytičku, aby nám probudila domov.
    Pěkné ty detaily okvětních lístků :) Barva, kterou mám ráda.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem moc rád, že jsem měl tuhle příležitost, a zároveň jsem rád, že zůstává vzácná :-).

      Vymazat
  10. Děkuji za svěží barvy a tvary. Jaro zatím barvami nehýří, proto se teď ráda dívám na oboje ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Barvy se už probouzejí. O víkendu změníme čas a pak se nebudeme stačit divit :-).

      Vymazat
  11. Barva tvé růže je nádherná, pastva pro oči. Což se nedá říct o růžích, které se kvůli komerci barví inkoustem. Druhá fotka mi připomíná plamínek :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U růže barvené inkoustem by mohly být několikrát zde v komentářích zmíněné rty lehce cyanotické :-).

      Vymazat
  12. Páni, růže je jako protkaná žilkami. Nádhera.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ostření u těchto fotek je docela problematické a člověk nikdy úplně přesně neví, které žilky se podaří zvýraznit.

      Vymazat
  13. Úžasné fotky!!!! Nejen pro svou barvu, ale i pro detaily pletiva okvětních lístků. 🌹

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tady myslím, že pomohla ta vysoká clona a skutečnost, že je fotka snímaná opravdu z velké blízkosti.

      Vymazat
  14. Kdybys nepsal o růži, z detailů bych to nepoznal. Mám ještě intimnější asociace.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A to jsem ještě nezveřejnil ty nejintimnější fotografie! :-)

      Vymazat
  15. Mám kamarádku floristku a zároveň majitelku malého květinářství, takže vidím, co je nyní její každodenní náplní práce a podle černých stužek a velikých chvojových věnců, s nápisy ... Vašku, né že tam nahoře budeš zlobit. Jejich pracovní harmonogram není k závidění.
    Nejdříve jsem si z ní utahovala, proč jejich otevření vláda zdůvodnila, nyní se už
    nesměju.
    Tvé fotky jsou tak krásné, pohladily a neskutečně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nevím nevím, tohle téma asi v Nedělních miniglosách nepoužiju. Ale jsem rád, že tě fotky potěšily :-).

      Vymazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.