pátek 28. srpna 2020

A pak že prý nefotím lidi...

Ano, vím to já a vědí to i ti, kteří znají moje fotky: Fotit lidi prostě moc neumím a hlavně to dělám jen výjimečně (těžko rozmotat, co je v tomto případě příčina a co následek). Když mě někdo požádá o to, abych mu třeba vyfotil svatbu ("Seš přece fotograf nebo ne?!"), prchám bez mobilu do hlubokých lesů, odkud se vracím až po hostině a pro jistotu i po svatební noci. Ještě po létech se budím hrůzou z odpoledne, kdy jsem se nechal přemluvit, že jednomu známému vyfotím "pár fotek z kanclu" a vyklubalo se z toho standardní "firemní focení" početného kolektivu i s portréty různorodě anglicky otitulovaných ředitelů. Jen málokdy si troufnu někoho vyfotit jen tak na ulici a když se přece jen překonám, s fotkou nejsem skoro nikdy spokojený. A že bych třeba zachytil někoho ze svých blízkých na běžných rodinných momentkách? Ne nadarmo se říká, že kovářova kobyla chodí začasté bosa. Kdybych použil divadelní žargon, focení lidí je pro mě protiúkolem podobného druhu, jako kdyby měl Chuck Norris zahrát bojácného metrosexuála, který tráví své tiché domácí večery vyšíváním.

Ale jak se správně říkává: Kdo nechce, hledá důvody, kdo chce, hledá způsoby. Řekl jsem si tedy, že je primárně třeba, aby se mi chtělo, to ostatní už pak půjde skoro samo. Jenže - koho fotit? Nějakého nevinného kolemjdoucího na ulici? Nebo snad nájemnou modelingovou tvář? Pravda, vím o jednom člověku, kterého bych fotil moc rád, protože je báječný a navíc ještě krásný, ale toho nevídám zdaleka tak často, jak bych si přál, a když už mám to štěstí, zjišťuji, že je - pokud jde o nechuť být fotografován - snad ještě umíněnější než já.

Co tedy s tím? Nu, nezbývá asi nic jiného, než oslovit vlastní příbuzné, aby mi pěkně, dobrovolně a uvolněně zapózovali. Přece jen, trochu už mě za ta dlouhá příbuzenská léta znají a tuší, jak je to pro mě těžké, tak mi to nebudou ještě komplikovat vlastními speciálními požadavky na to, jak mají na fotce vypadat. A kde by to bylo nejlepší? Co třeba na naší staré dřevěné zahradní houpačce, obklopené zahradou, kterou pro potřeby jednoho ze svých nejznámějších a na blogu často zmiňovaných fotografických cyklů neváhám nazývat zahradou kouzelnou.

Tedy, vlastně nevím, jestli se právě tahle fotografie stane kýženým pilířem našeho rodinného alba, byť je na ní naráz zachyceno hned několik mých blízkých. Ale myslím, že branka do kouzelné zahrady různorodých portrétů je pootevřena. Nebo snad ne? :-) 

 

Pozn.: Kdo by chtěl vidět moje fotky naživo, může se přijít podívat na mou výstavu Jedním obrazem, jednou větou (2018-2020) na zámku v Dobřichovicích. V sobotu 29. srpna se kolem zámku konají velké celodenní Vinařské slavnosti (i se slavnostním vyhlášením Vinaře roku), tak je možné počitky chuťové i vizuální efektivně spojit :-).

A co vám můj blog - pokud ho ještě neznáte - může nabídnout? Kromě týdeníku Nedělní miniglosy, reflektujícího už víc než 11 let svérázným způsobem politické a společenské dění, najdete na blogu např. cestopisné reportáže z Japonska, z Řecka, a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetony, povídky, básně, hrátky s češtinou, haiku, vzpomínková vyprávění, povídání o knížkách, filmech či pražských zákoutích a také celá řada fotografií doprovázejících četné fotočlánky. Pokud vás na mých stránkách něco zaujme, neváhejte a dejte o mém blogu vědět i dalším lidem, které by mohly moje články potěšit. Děkuji a těším se zase brzy na shledanou.

28 komentářů:

  1. Ty jseš jak královna Koloběžka. Oblečená, neoblečená. V tomhle případě vyfocení, nevyfocení ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nebyl jsem si jistý, jestli udržím v ruce aspoň trochu zaostřené okolí, ale v tomhle rozměru a na obrazovce se to snad ještě dá :-).

      Vymazat
  2. Rozesmál jsi mne. Perfektní foto. 👍🤣

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mohl bych dělat podobně laděné fotografie dětí na houpacím koníku :-).

      Vymazat
  3. Tak to mě pobavilo, krásná fotka blízkých, kteří by možná měli tak trochu problém poznat sami sebe ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Říkal jsem si, že bych měl získat od všech vyfocených informovaný souhlas se zveřejněním fotky, ale nevím přesně, komu to mám dát podepsat :-).

      Vymazat
  4. Možná zkus fotit lidi v zrcadlovém bludišti na Petříně...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mezi tolika zrcadly možná bude lepší neprovokovat :-).

      Vymazat
  5. Ta paní v modrém tričku má na bradě drobeček z borůvkového koláče. Škoda, jinak by to byla moc pěkná fotka. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sakra, to mi uteklo... typická začátečnická chyba :-).

      Vymazat
  6. Jo tak Holt vypadá čtvrté rozměr zachycené na dvojrozmerne fotce

    OdpovědětVymazat
  7. Brzy budeš fotit lidi a zvířata jako Bryan Peterson!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To bych radši hrál na piano jako Oscar Peterson :-).

      Vymazat
  8. Já jsem nerada fotografována, beru to jako osobní kalamitu, tohle by pro mne byla přijatelná verze :-)
    Máš v diáři čas, já bych se objednala? Blíží se vánoce, určitě bych milé potěšila pěknou fotkou. I na rámeček bych si vyšetřila čas a vybrala vhodný :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Řekni si, kdy by ti návštěva vyhovovala a místo v diáři se rozhodně najde :-).

      Vymazat
  9. Skvělé, vyřešil jsi to šalamounsky! Tenhle způsob focení by se mi líbil, sama jsem před objektivem velice nerada. A když už, tak jen z donucení, aby kluci měli mezi těmi stovkami fotek z dovolené vzpomínku, že tam s nimi byla i maminka :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já naštěstí za maminku být nemusím, tak moje poslední použitelná portrétní fotka je stará 7 let :-).

      Vymazat
  10. quick

    "Jsou tyto scházející rysy vaše?"

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud jsou scházející, jsou jistě moje. Dnes jsem shodou okolností strávil odpoledne i večer na vinařských slavnostech a scházející jsem si dočasně nepřipadal, ale to je jen vlivem alkoholu.

      Vymazat
  11. Mě to připomnělo Malého prince, "namaluj mi beránka" :-) Ty Dobřichovice mě mrzí, že mi nevyšly. Příště bys mohl do poznámky dát do kdy je tam možnost vidět fotky, ať nemusím hledat .-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oficiálně je výstava do konce září. Neoficiálně (dnes jsem si to potvrdil) budou fotky viset až do konce října. Ale září je lepší z pohledu světla, výstava je dělaná na přirození osvětlení, umělé světlo po setmění není ono :-).

      Vymazat
  12. Ta fotografie je tak náročná na umělecké vcítění, že nejsem schopen ani říct, kolik osob znázorňuje.

    OdpovědětVymazat
  13. Tak hlavně jestli máš ošetřeno GDPR a všichni zachycení souhlasili, že budou veřejně publikováni na blogu :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je potíž, já vlastně nevím, koho si nechat podepsat, tím spíš že na fotce je možná i nezletilec!

      Vymazat
    2. Já tam vidím na houpačce v pohybu vlevo muže, vpravo ženu. Uprostřed jsem tipovala na židli víceméně staticky sedící seniorku, nejspíš maminku. A dumala jsem, jak se ti ji podařilo rozpohybovat, aby se také na fotce rozmazala :-) Není-li to senior(ka), nýbrž nezletilec, pak je všechno v pořádku. Ten se bez problému dostatečně rozpohybuje sám :-)

      Vymazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.