pátek 4. října 2019

O Samoáncích a Samoanech

Úvodní poznámka: I když se to vzhledem k okolnostem zdá být možná nepochopitelné, toto není článek o Karlu Gottovi. Snad mi to Mistr i jeho obdivovatelé odpustí.

Když jsem byl malý, postupně vyzrávalo moje přání, čím bych jednou chtěl v životě být. Když jsem bohužel zjistil, že mám příliš špatný kádrový profil na to, abych se mohl realizovat jako profesionální vitamín, což bylo moje úplně první dětské přání, nějakou dobu jsem toužil po poklidném popelaření a pak pro změnu nastalo moje "modré období", které se u mne na rozdíl od Picassa projevovalo hlavně obdivem k vlakovým průvodčím. Kupodivu, nikdy jsem si nepřál být slavným fotbalistou, atletem nebo řeckořímským zápasníkem, natolik jsem si byl vědom svých fyzických a "morálně-volních" limitů. Ale sport mne vždycky hodně přitahoval jako diváka, a tak jsem na nějakou dobu zahořel touhou stát se sportovním komentátorem.

Na tomto místě je asi dobré poznamenat jednu drobnost, která není z psaného textu nijak zvlášť patrná: Odmala mi dělaly trochu problém sssykavky. Dodnes si pamatuji, jak mě jako malé dítě na logopedii učili říkat: "Zzzzamykám zzzzamykám lesss, aby ssssem nikdo nevlezzzz, ani kočka, ani pessss" (kupodivu, logopedem jsem po takové zkušenosti být nechtěl), což mě snad esteticky do určité míry poznamenalo, ale sykavky mě to správně nenaučilo. A sportovní komentátor by přece měl nejen znát spoustu informací o daném sportu a sportovcích, ale měl by umět i srozumitelně mluvit. Co když naši pražskou Ssslavii vyzve ve fotbalových pohárech italské Sssassssssuolo, budu muset udělat rozhovor s mílařem Sssasssínkem nebo rovnou ssse ssslovenskou sssjezdařkou Velezzz- Zzzuzzzulovou?

Zároveň mi bylo jasné, že sportovní komentátoři musí být experti na český (a pokud možno i na nějaký další) jazyk, i když se do nich pro každou drobnou chybku budou navážet i lidé, jejichž už tak nepříliš rozsáhlý praktický slovník je tvořen ze tří čtvrtin vulgarismy, a kteří se domnívají, že shoda podmětu s přísudkem je nejspíš něco hnusného z politiky, čemu je zapotřebí udělat hned v příštích volbách přítrž. Ale sportovní komentátoři nesmí dbát na podobné hlasy a musí si vést dál správně česky svou, přechylovat cizí ženská jména, když se to podle Pravidel českého jazyka má, a naopak ženská jména česká nepřechylovat tam, kde se to nechce (dodnes tak nevím, jestli když komentátor řekne, že "mistrovský tým nakonec slíznul Smetanu", byl zmíněným slíznutým nebožákem muž nebo žena).

Dobrý sportovní komentátor musí umět bez mrknutí oka správně vyslovit jméno íránského fotbalisty Ghoochannejhada, musí odříkat sestavu mongolských volejbalistů, proti jejichž jménům je i ten nejdelší a nejjedovatější olgoj chorchoj prkotinou pro začátečníky. Dobrého sportovního komentátora nevykolejí řecké jméno Sokratis Papastathopulos ani v případě, kdy by šlo o natolik klíčového tvůrce hry, že by přes něj vedla prakticky každá útočná akce. A - i když se komentátor možná v duchu modlí, aby se tento hráč nedostával k šišatému míči příliš často - nerozhodí ho nakonec ani fidžijský ragbista Ratu Veremalua Vugakoto. Naopak: Jak nádherně a hrdě zní z komentátorových mluvidel třeba taková jména ragbistů ze Samoy (nebo Samoje?), jako jsou Alaalatoa nebo Dwayne Polataivao. Ještěže mě to tehdy v dětství nakonec přešlo a vytouženým sportovním komentátorem jsem se nestal, říkám si pak při podobných přenosech, protože se obávám, že bych nevydržel neustálý stres z fatálního přeřeknutí, zvlášť existuje-li v daném jazyce foneticky blízká hrubá nadávka, kterou by mi jakýsi tajuplný mechanismus v mém podvědomí jistě v tu chvíli úspěšně napověděl. Na žehlení mých podobných přeřeknutí by pak muselo ministerstvo zahraničí zřídit úplně nový odbor specializovaný na diplomatické omluvy, protože ze mne by - při mých sykavkách - dostali nejvýš sssubmisssivní "Sssorry!"

Myslím, že bych nebyl ani schopný rozhodnout, jestli proti Skotům (zaplaťpánbůh za jejich jazykovou uměřenost) v zápase mistrovství světa v ragby, které běželo chvíli předtím, než jsem se pustil do tohoto článku, nastoupili Samojci, Samoané, Samoáci, Samoánci nebo Samoaané, natož abych uměl korektně vyslovit jejich jména. Kdoví, možná je mužstvo Samoy namíchané ze všech zmíněných národností, ale krk bych za to nedal. Myslím, že bych komentování pod takovým veřejným tlakem dlouho nevydržel a raději bych se jako emeritní chemik pokusil sehnat klidnější místo pyrotechnika.

"To máte za to," sssykl jsem nenávistně, když všichni ti Samojci, Samoánci, Samoaané, Samoáci či Samoané, možná taky Samoové, nebo Samojové, dostali od tvaroslovně nepoměrně škudlivějších Skotů sportovní výprask a prohráli 0:34. A večer nemusím na rozdíl od sportovních komentátorů studovat na další zápas sestavu týmu Fidži a shánět nějakého rodilého Fidžijce, Fidžijana nebo Fidžu, aby mi opravil mou nešikovnou výslovnost ovlivněnou nejen mými nadměrně ostrými sssykavkami, ale i těžkým ssstarossslověnským akcentem.

Místo toho, abych si musel před spaním uklidňovat své ze sportovních klání rozjitřené nervy počítáním nekonfliktně bečících oveček, opakuji si svou kdysi dávno naučenou logopedickou mantru: "Zzzzamykám zzzzamykám lesss, aby mi do sssnu nikdo nevlezzzz.

Ani kočka, ani Sssamojec" :-).

P.S.: Napsáno ve velké úctě ke všem úžasným sportovním komentátorům, i těm, kteří v zápase Skotsko - Samoa na MS v ragby, právě probíhajícím v Japonsku, použili pro označení sportovců týmu z Polynésie nejen skoro všechny názvy, které jsem v článku použil, ale možná i některé další, jež jsem si nestihl zapsat :-).

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.