pátek 9. prosince 2016

Haiku vánočního světla

Vánoce vnímám především jako svátek zrození a naděje, přičemž obojí je v mých očích symbolizováno hvězdou, tedy nebeským světlem. Myslím si, že Vánoce dokážou zářit zvláštním a jemným vnitřním a přitom všudyprostupujícím světlem, které může být v běžném předvánočním shonu snadno přehlušeno kdejakým jen trochu silnějším zdrojem - světlem projíždějících aut, blikajícími barevnými světýlky zdobícími domy a zahrady, svítícími okny bytů, zářícími výklady načančaných obchodních domů či modravým světlem televizních obrazovek. Je velmi snadné původní jemné a nadýchané světlo Vánoc v téhle konkurenci přehlédnout, ale to ještě neznamená, že zhaslo. Představuji si, že jakmile zdroje okolního světelného smogu potemní, až bláznivou světelnou show nekonečných vánočních nákupů ukončí nějaký milosrdný blackout, to původní nezaměnitelné světlo Vánoc vystoupí ze tmy, podobně jako se za úplné tmy může na obloze vyloupnout jinak již jen velmi obtížně pozorovatelná nádhera Mléčné dráhy.
 
Během každého adventu se - tu s větším, tu s menším úspěchem - snažím nedat se moc zmást výkonnými lampami, jejichž neuvěřitelná fyzická kondice je většinou kompenzovaná jejich pomíjivostí. Vánoce samy o sobě možná nezáří příliš, ale zato září už déle než dva tisíce let, což mi na zdroj světla - porovnávám-li to třeba s tolik protežovanými úspornými eurozářivkami - připadá jako docela slušná životnost :-).

A tak se za adventních nocí dívám pokorně směrem k východu, kde tohle něžně mihotavé světlo pod nánosem všech dalších světel spíš cítím než vidím. A dívám se tam i proto, že právě z tohoto směru svítí za jasných nocí stejně sympatickým a nezaměnitelným způsobem i moje "osobní" hvězda a já vím, že právě "vlnová délka" tohoto světla je pro mne ta správná, vyhovuje mi a nedá se žádným jiným světlem plnohodnotně nahradit.

Přeji vám všem příjemný předvánoční čas prodchnutý světlem, které za to stojí! :-)



Haiku vánočního světla

Bezhvězdnou nocí

nesměle prosvítají

naděje Vánoc.


Pozn.: Vždycky, když publikuji drobounké haiku, snažím se přidat i něco navíc, abyste si mohli přečíst o něco víc než jen pouhých sedmnáct slabik. Přikládám proto opět čtyři odkazy na články, které mají s adventním časem a s Vánoci něco společného:

1. Dva roky starou básničku Mikuláš ve zlaté Praze. Pozor, možná je trochu vážnější, než na tomto blogu bývá zvykem, ale ani s dvouletým odstupem se za ni nestydím :-).
2. Básničku z minulého týdne s názvem Adventní pohlednice.
3. Rok starou vlastní (kvalita podle toho i vypadá) nahrávku klavírní sonáry h-moll Domenica Scarlattiho (K.27)
4. Básničku z prosince 2013 s názvem Adventní noční imprese.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.