K mikulášskému večeru ve velkoměstě patří někdy i velmi zajímavé výjevy: Čerti, Mikulášové i andělé bývají pozdě večer často v ne zcela křepkém stavu, je možné vidět čerta v objetí s andělem i dva anděly podpírající nejistě kráčejícího Mikuláše. Měl jsem pár veršů zapsaných (a možná i někde použitých) z dřívějška, laděné byly spíš do grotesky. Ale pak jsem se prošel kolem pár pražských bezdomovců a nějak se mi obě témata spojila do úplně jiné mikulášské imprese.
Spatřil jsem večer
docela
zfetovanýho anděla.
Jako na kolotoči
seděl tam v prachu
na schodech,
měl přerývaný rychlý dech
a nepřítomné oči.
Vyměnil křídla
za cigáro.
Přál by si kolem teplé jaro,
venku však bez bot zebe;
tak s Mikulášem
kdesi v šenku
chtěl koupit duhu za stravenku
a propil sedmé nebe.
Závidí tiše
letu ptáků.
Při ruce kostku krabicáku
a smutek skrývá
v žertu.
Andělským gestem
rychle schová
v špinavé dlani čistá slova.
Samotný v davu
čertů.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.