Sopečné haiku

O víkendu jsem měl dost důvodů přemýšlet o tom, co mají společného takové živly jakými jsou země a oheň, v čem se navzájem doplňují, v čem míjejí, v čem dokážou najít harmonii a kde mohou narazit na její limity. Zároveň jsem nad mapou z trochu jiných důvodů - částečně s nostalgií, částečně s nadějí a částečně s obavami - uvažoval o Japonsku a své cestě po něm zpřed více než dvou let, vybavoval jsem si své vlastní zážitky z různých neuvěřitelných míst, i zážitky jen slyšené nebo čtené. A tehdy se obě obsahově na pohled nesouvisející témata vůči sobě natočila tak příznivě, že do sebe přesně zaklapla jako správné kousky puzzle: JAPONSKO - OHEŇ - ZEMĚ… To jsou přece japonské SOPKY!

Živel, se kterým jsem neměl před svou cestou do Japonska žádnou osobní zkušenost, živel, vůči němuž se vyplatí mít úctu a cítit pokoru, živel, který v sobě umí spojit dlouhá harmonická a úrodná období s obdobími vzrušeného vzepjetí, živel, který dokáže vyvinout nespornou ničivou sílu v podobě neovladatelné erupce, ale i dlouhodobě blahodárně působit a pokorně sloužit v podobě sopečných léčebných pramenů, zajistit bohaté výnosy na úrodné sopečné půdě a dokonce - ano, i takovou mají zázračnou moc - přispět ke zrodu nového života. Živel nezávislý, který si nenechá nařizovat a který se řídí jen svou vlastní přirozeností a vůlí, živel, který si nás pustí blíže "k tělu" jen když on bude chtít a ne, když bychom si to přáli my.

 

Jen na nás je, zda jsme schopni obdivovat ho nejen v bezprostředním kontaktu, ale i z mnohem větší dálky, než bychom si přáli a než by nám to bylo milé. I přesto mne takové spojení ohně a země nepřestává fascinovat a jsem přesvědčený, že i když to tak někdy na první pohled nevypadá, cesta k němu má přese všechny případné překážky a nepohodlnosti svůj nepominutelný smysl. Třeba i pro drobné tradiční haiku :-).

Sopečné haiku

Oheň a země

těla svá proplétají

v akordu vášně.

Pohled z hrany kráteru Nakadake sopky Aso-san, Kjúšú, Japonsko. Sopka byla právě mírumilovná, ani po nás nemetala kameny, ani nás netrávila sopečnými plyny, byť je v obou disciplínách velmi zdatná.

Obrovská kaldera (s obvodem více než 80 km) dávné sopky Aso vzniklá po sérii výbuchů před 300 - 90 tisíci lety je dnes mimořádně úrodnou oblastí rozparcelovanou na tisícovky políček.