Věřím, že dnešním haiku nezavdám záminku k nějakému civilizačnímu střetu, protože haiku jako forma výsostně japonská bude mít možná problémy kromě českých slov snést navíc ještě závan islámského větru. Ale co se dá dělat - i tak starodávná forma jako haiku by měla umět reflektovat aktuální multikulturní dění, jinak jí hrozí ve výběrových řízeních punc starosvětské neflexibility a mnozí "dostatečně nevěřící psi" by ji mohli mylně považovat za příliš starou strukturu. Tak to zkouším a budu jen doufat, že se za to nedostanu do klatby ať ze strany japonské, blízkovýchodní nebo dokonce ryze české :-)
Haiku létajícího koberce
Na koberci snů
zpěv štíhlých minaretů
z dálek přilétá.
Cesta do pravěku:
Jako obyčejně doprovodím haiku i malým výletem do blogového pravěku, tentokrát zabrousíme nikoli do prahor nebo starohor prvního roku fungování tohoto blogu, ale abychom byli dostatečně aktuální, vystačíme si s kambriem nebo ordovikem jara roku 2010. Světu totiž v posledních dnech vládne sport a jen těžko je možné se vyhnout všudypřítomnému vlivu londýnské olympiády. Proto jsem si vybral jeden z článků, které jsou věnovány sportu, a jako obyčejně jde o článek maličko ujetý, tentokrát směrem k češtině a jejímu používání :-) - O českých názvech sportů.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.