O českých názvech sportů

Dnes mne ráno při cestě do práce napadla mimořádně vtipná básnička. Nebo aspoň mně v tu chvíli připadala mimořádně vtipná. Byla založena na drobném nedorozumění, kdy si muž objedná v internetovém obchodě boxerky (míněno spodní prádlo) a místo toho jsou mu doručeny rohovnice, tedy samičky od boxerů (pozor, nemíním bojové nástroje zpevňující pěst, ale sportovce a rváče). Celkem pitomý obsah, ale vtipná forma a vzdušný rým.

Potíž tkvěla v tom, že slovní hříčka, rým i rytmus byly založeny na slově "rohovnice". Dobré, dokonce ještě použiju netradiční archaické slovo, řekl jsem si původně. Ale tehdy mne napadlo, jestli to slovo není až příliš netradiční a příliš archaické a jestli ho ještě dnes běžný středně poučený blogový čtenář vůbec zná. A nabyl jsem podezření, že nezná. Co s takovou hříčkou, co s vtipem, který nikdo nepochopí. Kdo už dnes tuší, že rohování býval svého času používaný výraz pro box. Dnes už word takové slovo podtrhává a dává tím jasně najevo, že rohování opustilo běžný lidský slovník a odstěhovalo se definitivně do budovy Ústavu pro jazyk český, kde je opečováváno v sekci podivností a zrůdiček.

 

Napadlo mne udělat si malou inventuru dalších počeštěných sportů - které z nich se uchytily a které ne: Kopaná? Nic moc. Z pravidel "míče kopaného" jsou dávno pravidla fotbalová, nápis první liga kopané už jsem taky dlouho neviděl. Kopaná je tedy adeptem na postupné vymírání a rohování jí ve své přihrádce kuriozit již drží místo. Košíková a odbíjená - ty jsou na tom o něco málo lépe. Například odbíjenou pražského staroměstského orloje sledují každou hodinu davy turistů, tak je populární! Ale i tady se začíná rozbíhat vnímání slov košíkář (vyrábějící košíky) a basketbalista a že je někdo odbíjenkář, to už jsem neslyšel hodně dlouho, jako by to byla nějaká hanba. Volejbal a basketbal tedy nakonec zřejmě zvítězí - nikoli K.O., ale nejspíš jen na body, jak by řekli rohovníci. Házená se naproti tomu ujala slušně a celkem se drží, snad proto, že výraz handbal je dosti nezvukomalebný (ale mezi námi - o co je fotbal lepší?).

Zajímavý je nohejbal, což je původem vlastně český sport s mile odlehčeným ironickým názvem kombinujícím český "nožní" základ a anglickou koncovku. Naopak by měl být problém přeložit nohejbal jako slovní hříčku do cizího jazyka. Kdysi ještě ve škole mé tehdejší platonické lásce vyhrožoval ukrutný ruštinář dvojkou ze zkoušení, protože neuměla přeložit jedno slovíčko, protože to JEMU BY SE STÁT NEMOHLO! Zeptal jsem se ho tedy, jak se řekne rusky nohejbal, on se zapýřil, mé vysněnce dal jedničku a celý večer pak žhavil telefony svých známých v Rusku, až nakonec cosi zjistil, aby mohl smýt ze své sebevědomé tváře domnělou hanbu. Mně ovšem slovíčko samé vůbec nezajímalo, bohatě mi stačilo, že jsem se mohl cítit chviličku jako velký hrdina a zachránce, který bojuje za práva vdov, sirotků a krasavic z vedlejší lavice.

Novější sporty jako třeba florbal nebo korfbal už se s nějakými obrozeneckými ekvivalenty nenamáhají. A to nemluvím o různých snowboardcrossech a shorttrecích. K čemu by jim bylo české pojmenování, když ani neumíme do češtiny přeložit snowboard (pominu pěkně počeštěné slovo snoubort, které už jsem na svých toulkách internetem taky spatřil).

Curlingu se metaná říkalo ještě celkem nedávno, ale postupem času cizácké pojmenování expandovalo a český ekvivalent se na tomto hřišti krčí až při kraji a hrozí mu, že přepadne do autu (tedy česky do zámezí, které je samo na tom podobně nepěkně).

Věru neradostně to vypadá s budoucností našich pěkných českých výrazů. Nebude jistě dlouho trvat a komůrka Ústavu pro jazyk český, té rezervace a zoologické zahrady pro druhy ve volné přírodě již vyhynulé, bude nabita k prasknutí. Tipuji, že kromě házené by mohlo vydržet plavání a možná
- sice ukrutně složitá, ale omamnými dálkami vonící - lukostřelba. Očista a vzkříšení (možná lépe resuscitace) našeho jazyka zahájené kdysi Josefem Jungmannem tak dostoupí svého vrcholu.

Mimochodem, nepamatujete si někdo, jak byla ta mimořádně vtipná básnička, co mne napadla v samotném úvodu? Teď, když už se na vaši znalost rohovnic mohu spolehnout, mohl bych ji tu konečně publikovat. Nepamatujete? Škoda, já už taky ne.

Mám pocit, jako by se mi rohování - ta zrůdička rochnící si ve svém zaprášeném archívním pelechu - neslyšně posmívalo.

-----------------------------

P.S.: Nemáte náhodou někdo nápad, jak pěkně obrozenecky počeštit slovo GOLF? To by mohlo být pěkné rozsochaté a košaté slovo. Mně by se osobně docela líbilo slovo JAMKOVANÁ, ale milovníci džemu mi tvrdí, že to slovo není dostatečně české.