Před více než rokem jsem si koupil pro jeden náročnější fotografický záměr bílou orchidej (viz článek O bílé orchideji). Záměr se nezdařil a nevydal nakonec žádné květy ani plody, orchidej - původně zamýšlená jen jako modelka na jednu noc (i když v nefotografické praxi nejsem vůbec vyznavačem takového způsobu spolupráce) - se však zachovala. Přes spartánské podmínky mé domácnosti přežila náročnou zimu i permanentní nedostatek zálivky a tento týden kupodivu opět vykvetla, dokonce s asi dvojnásobným počtem květů než loni. Zřejmě musí jít o nějakou sibiřskou polopouštní varietu nebo se mi prostě - vedena navigací pudu sebezáchovy - přizpůsobila.
Tentokrát už jsem neprováděl žádné fotografické experimenty a vyfotil jsem čerstvé bílé květy bez nadsazených uměleckých ambicí, zato hodně zblízka.
Takových květů vyrašil hned celý mandel. Tenisté by možná řekli fiftýn.
I když samozřejmě barevné centrum květu láká k focení nejvíc, zajímavé jsou i barevně méně výrazné části, že?
V takovém přiblížení vypadá jinak decentní střed květu jako jeskyně obsazená zdivočelými barvami na útěku před strážci černobílého zákona.
Je to ještě květ nebo jde o tajemné ledové křivky? Nějak mi ta námraza nejde dohromady s letně vyhlížejícími Velikonocemi za oknem.
No vida, tak přece jen si tahle modelka může založit své fotoportfolio. Však se na něj chudák načekala!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.