Staroměstské náměstí v dešti

Byl to jednoznačně nejdeštivější pražský víkend za posledních několik let. Pršelo od rána a stále silněji, tak jsem si dal do batůžku foťák v domnění, že bude Praha posetá loužemi, ve kterých se bude zrcadlit krása okolního Starého Města. Když jsem do Prahy dorazil, pršelo ještě o něco silněji než během cesty. Řekl jsem si tedy, že si zajdu na oběd, u kterého jsem strávil víc než hodinu v bláhové naději, že to bude dostatečný prostor pro to, aby se vyčasilo. Jediným výsledkem bylo to, že se silný déšť proměnil v regulérní lijavec. Odvážil jsem se jen přeběhnout z Bílé labutě naproti do mé "nedělněminiglosové" kavárny, kde jsem pobyl další dvě a půl hodiny, aniž by se mě dešti jakkoli zželelo. Nezbylo nic jiného než roztáhnout deštník, vzít foťák do ruky a vyrazit to ulic.   

Nejvíc lidí k focení, pomyslel jsem si, bude jistě na Staromáku. A nejvíc louží! Nu, s tím prvním předpokladem jsem se trefil, s tím druhým vůbec ne. Dláždění odvádí vodu tak dobře, že jsem na náměstí objevil jedinou malou loužičku, které by byl jistě schopen i středně vzrostlý pes, takže bylo těžké uvěřit, že to je jediný "loužový" výsledek celodenního lijáku. Déšť naštěstí přece jen začal postupně trochu slábnout, ale i tak jsem si musel po dlouhé době vyzkoušet pozapomenutou techniku focení zpod roztaženého deštníku. I já i můj foťák jsme v období dlouhodobého sucha už poněkud odvykli. 

 

Turisti jako kdyby byli rozděleni do dvou táborů - na pláštěnkáře a deštníkáře. Podnět pro česká média: Jak jsem tak sledoval pokojnou koexistenci obou skupin, říkal jsem si, že by bylo třeba je taky nějak poštvat proti sobě, aby se vzájemně začali nesnášet. Těžký úkol, těžký, ale vy to jistě zvládnete, vždyť něco takového neděláte poprvé, no ne? 

Z téhle fotky nejspíš genderovým aktivistům a bojovníkům za unisex záchody naskočí kopřivka. Prováhal jsem ten správný okamžik a cvaknul jsem příliš pozdě, mělo to přijít asi o jednu nebo dvě vteřiny dřív, ale o ty pěkné barvy jsem vás nechtěl připravit.

 

 

Mezi dobře vyzbrojené deštníkáře se pláštěnkářům do mlýnice pod orlojem přesně v šest moc nechtělo a já se jim nedivím, protože to bylo o vypíchnutí oka, které by člověk čekal spíš někde na Žižkově než v centru Starého Města. Všichni si natočili promenující apoštoly a poslali je spokojeně svým známým do celého světa, ještě nestihl ani naskočit čas 18:03.

 

 

 

S deštěm neměli problémy jen lidé. Třeba někteří místní holubi vypadali jako... no jako zmoklé slepice.

 

 

 

Ta jediná ucházející louže, o které jsem mluvil, byla sice na pohled maličká, ale vešla se do ní kupodivu celá obrovitá věž Staroměstské radnice. 

 

 

 

 

Turistický business se samozřejmě točí dál, malé i větší skupinky turistů naslouchají svým průvodcům i v dešti. Historické příběhy i data létají mokrým povětřím; právě se hovoří o exekuci 27 českých pánů. Posluchači jsou výkladem zjevně zaujati, o psu nemluvě :-). 

 

 

Měl jsem na Staroměstském náměstí docela dost času, tak jsem zkusil využít toho, že bylo velmi málo světla a z ruky šlo nafotit pár snímků bez filtru i na poměrně dlouhý čas. Gotické vertikální linie Týnského chrámu vysloveně vybízejí k vyzkoušení ICM technik.

 

 

 

 

 

 

A ještě jednou technika záměrného pohybu fotoaparátu nebo v tomto případě spíš objektivu. Palác Kinských přiléhající k domu U kamenného zvonu. 

 
A pak že muži nezvládají multitasking: Někteří dokážou podržet dva deštníky zároveň a ještě k tomu udělat fotografii usměvavé milé s Husovým pomníkem a barevnými letními květinami.

Ale stejně asi nejlíp o náladě vprostřed deštivé Prahy vypovídá tenhle pár. Odkudpak asi jsou a odkud kam si asi právě vyšlapují? Původně jsem je udělal v černobílé verzi (tu jsem zveřejnil na facebooku), ale těch v černobílém podání poztrácených červených srdíček mi bylo líto, tak jsem se u druhého snímku vrátil k barvě.

Tentokrát pro mě fotky nebyly vůbec tím hlavním bodem víkendového programu, ale jsou, myslím, dobrou ukázkou, jak to v Praze taky vypadá, když si dá slunce po vzoru lidí v létě malou dovolenou a ušmudlaná stará městská dlažba po delší době konečně pořádnou sprchu.

A co vy? Jak snášíte dlouhotrvající déšť? A jste deštníkáři nebo pláštěnkáři? :-)