úterý 4. května 2021

Deset zásadních střetnutí s Jiřinou Bohdalovou

Jiřina Bohdalová, jedna z nesporných velkých českých hereckých osobností, právě oslavila - v pro mě neuvěřitelné kondici - 90. narozeniny. Řekl jsem si tedy, že je to dobrá příležitost sepsat si pár bodů, které pro mě osobně jsou určující v mém - v mnohém nejednoznačném - vztahu k této skvělé herečce. Začal jsem přemýšlet a ukázalo se, že těch bodů by bylo moc, možná dokonce taky devadesát, takže výsledný článek by byl zcela nečitelný. Stanovil jsem si tedy strop: Deset kousků a ani o jeden víc. Schválně, co mi vyjde...

1. Pohádky z mechu a kapradí

Večerníček s Křemílkem a Vochomůrkou, který Jiřina Bohdalová skvěle namluvila, vznikl v roce 1968, takže pohádky jsem "schytal" pěkně v televizní premiéře coby dvou až tříleté zvídavé robě. Pamětníci říkají, že jsem vždy při tklivé úvodní melodii večerníčku srdceryvně plakal, čemuž nemám důvod nevěřit, protože jde o melodii cituplnou a i v pokročilé dospělosti mi vhání slzy do očí kdeco, velmi často proti mé vůli. Ale pohádky to byly moc pěkné a dodneška si některé pamatuji skoro doslova, na čemž má Jiřina Bohdalová jistě nemalou zásluhu.

2. Dáma na kolejích

Tenhle "muzikál s feministickými rysy" z roku 1966, myslím, doplatil na svou velmi nadstandardní dobovou muzikálovou konkurenci, takže ho dodnes považuji za trochu nedoceněný. Jiřina Bohdalová si v něm s gustem "střihla" spoustu ženských typů od domácí puťky po femme fatale a "lvici salónů" a všechny byly v jejím podání uvěřitelné. A přestože určitě není klasickou zpěvačkou, přidala k tomu tentokrát i celkem náročné pěvecké party. 

3. Pěnička a Paraplíčko

Film ze série dodatečných filmových bonusů k seriálu Hříšní lidé města pražského a pozoruhodná role obyčejné lehké holky, která nemá právě štěstí na chlapy a prostor na ideály, ale v nejednoduchých situacích umí bojovat a jednat natolik pragmaticky, až se to nezainteresovaným může jevit jako "nehrdé". Kdo vytrvale hledá, určité paralely mezi osudem filmové postavy a její představitelky si možná najde.     

4. Dům na nebesích

Na tomhle představení jsem byl na Vinohradech ještě v době, kdy se na každé jen trochu slušnější divadlo stály fronty. A tahle fronta byla opravdu hodně dlouhá, protože šlo o zatraceně dobré divadlo a roli střiženou Jiřím Hubačem Jiřině Bohdalové přesně na tělo.

5. Televarieté

Když se dnes občas dívám na kousky téhle televizní estrády, nemívám z toho dobrý pocit, protože tehdejší podivný svět dokumentuje možná líp než cokoli jiného. Občas nesmírně vtipné a přesně vypointované scénky, občas nesnesitelná a dnes už - naštěstí - často nepochopitelná satira. Postupně se z Televarieté stal vlastně pořad Vladimíra Dvořáka a Jiřiny Bohdalové; těch pár čísel vložených mezi jejich výstupy diváci vždy nějak přežili. A lidé bažící v nenormální době po normální lidové zábavě se dalších výstupů "Bohdalky s Dvořákem" nemohli dočkat. Jo jo, taky jsem v té době celkem bažil po tom jejich "mírném pokroku v mezích zákona" a měl jsem radost z každého drobného jinotaje, který se do textu povedlo propašovat.

6. Světáci

Tohle neodolatelně vtipné a herecky silné filmové pošušňání mohu vidět dvakrát do týdne. A člověk se ani nemusí pohybovat řadu let v oblasti přírodních věd, aby si náležitě užil, jak "ta Kurí získala rádio - no v dočista kovovém stavu!" v podání neodolatelné profesorky chemie ("tady Božka pracuje s laky a acetonem, tak bude dělat profesorku chemie").

7. Videostop

Kdysi už jsem o svém osobním zážitku z natáčení generálky prvního živého vysílání později proslulé televizní soutěže Videostop psal v článku V televizním Videostopu. Tehdy jsem měl možnost potkat se při přípravách i při vlastním natáčení ve studiu s paní Bohdalovou osobně a lehce to můj původně obdivný vztah k ní poznamenalo. Třeba jsem měl jen smůlu na její aktuální nenáladu, jsme jenom lidi, ale přesto mě tehdy potěšilo, když mi počítač přilosoval do soutěžní dvojice Petra Nárožného a ne paní Jiřinu, to vše přiznávám i při velké úctě, kterou k ní až doposud jako k herečce chovám.

8. Ucho

O filmu jsem kdysi na blogu podrobně psal ve speciálním filmovém článku. V Americe by se za něco takového, jako byla Bohdalové role "soudružky manželky" zablyštěl oscar, o tom jsem naprosto přesvědčen. Herecký výkon světový, leč poměry zbabraně socialisticky české, takže film nemohlo dvacet let vidět ani české - natožpak světové publikum. Fascinující, svíravě dusné, ale lidsky naprosto uvěřitelné, a přitom i historicky věrné dílo: ostatně hlavně proto různé vysoce postavené potrefené husy vytáčelo k nepříčetnosti.

9. Fany

Další výtečný herecký výkon, i když úplně jiného zrna než právě v Uchu. Jen si u tohoto filmu uvědomuji, že boží stvoření "Fanynka" je - sice perfektně zvládnutá, ale přece jen herecká role, na rozdíl od Ucha, kde mám pocit, že jde o tu nejreálnější skutečnost a herci nehrají, ale prostě žijí. Každopádně zasloužené ocenění v podobě Českého lva za ženský herecký výkon.

10. 84 let herečkou

Když si Jiřina Bohdalová jako šestileté dítko zahrála ve filmu Pižla a Žižla (mělo jít o "grotesku s českou Shirley"), nejspíš nikdo nečekal, že by tím mohla odstartovat tak dlouhá a úspěšná herecká kariéra na jejíž předlouhou a pevnou nit se dodnes navlékají další a další korálky. Ani jsem raději nepočítal všechny filmové role prozatím vymezené letopočty 1937 - 2021, je jich opravdu moc. A když k tomu přidáme i televizi a divadlo, můžeme jen s obdivem zírat na tu obrovskou porci radosti a různorodých emocí, které  za tu dobu svému publiku rozdala. Jak říkával Ivan Vyskočil, je to prostě "hérečka" a té se nedá zazlívat, když vás občas něčím vytočí. A je snad možné dodat, že je to taky - ať chce nebo nechce (osobně bych spíš řekl, že chce :-)) pořádná celebrita. No, říkám si, že kdyby byly všechny celebrity celebritami tak zaslouženě jako Jiřina Bohdalová, bylo by to sice fajn, ale bulvár by brzy zkrachoval, protože by neměl o kom psát. 

Bohužel, nejsa prezidentem, nemám s Jiřinou Bohdalovou žádnou společnou fotografii (její početná "prezidentská fotosérie" budila kdysi veselí na internetu, ale řekl bych, že častěji se prezidenti chlubili "Bohdalkou" než ona prezidenty). Proto se rozhlédnu po internetu a nějaké ilustrační foto zkusím najít. Věřím, že mi tuhle drobnou krádež promine jak paní Bohdalová sama, tak i fotograf, jehož jméno bohužel zdrojová webová stránka www.nafilmy.com neuvádí, takže ani já nemám takové výčitky za toto ryze nekomerční blogové využití.  

Ano, Jiřina Bohdalová alias Anča Paraplíčko. A jako obyčejně v centru pozornosti :-).

Fotografie z webové stránky www.nafilmy.com/jirina-bohdalova/galerie/mv6177, autor neuveden.

Když si po sobě všechny ty body čtu, napadá mě "z voleje" řada dalších: Angažmá u Jana Wericha, Návštěva staré dámy (i když v roli jedné z nejbohatších lidí na světě, dokonce i zde zemitý lidový základ osobnosti překrývá záblesky povinné noblesy) nebo třeba nápaditý odkaz v Havlově Audienci („Bohdalku do pivovaru přitáhnu, hned jí zavolám, jsme přátelé.“) či schopnost se otevřeně vypořádat s nucenými kontakty s komunistickou státní bezpečností (kéž by něco takového uměl třeba nejmenovaný český premiér!). 

Nezbývá než popřát Jiřině Bohdalové dobré zdraví a co nejvíc dobré nálady, aby tu prozatímní unikátní šňůru 84 hereckých let ještě náležitě natáhla.

 

Pozn.: A co vám můj blog - pokud ho ještě neznáte - může nabídnout? Kromě pravidelných nedělních glos politického a společenského dění najdete na blogu např. cestopisné reportáže z Japonska, z Řecka, a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetonypovídkybásněhrátky s češtinouhaikuvzpomínková vyprávěnípovídání o knížkáchfilmech či pražských zákoutích a také celá řada fotografií doprovázejících četné fotočlánkyPokud vás na mých stránkách něco zaujme, neváhejte a dejte o mém blogu vědět i dalším lidem, které by mohly moje články potěšit. Děkuji, opatrujte se a těším se s vámi zase brzy na shledanou.  

48 komentářů:

  1. Na Jiřině Bohdalové je obdivuhodná herecká všestrannost - od Ucha k pohádkám a Televarieté. Tu třeba další Jiřiny z Vinohrad - Jirásková a Švorcová - neměly a i když se snažily v různých dobách si pomáhat politickým aktivismem, ani v těch svých polohách se herecky J. Bohdalové nemohly rovnat.

    J. Bohdalové se často vyčítají fotografie s prezidenty, ale jestliže před druhou volbou Miloše Zemana prezidentem jej podporovala, a přitom až na vzácné výjimky umělecká obec byla vyhraněně proti němu, je vidět, že neotáčí kabát podle toho, odkud fouká vítr (na rozdíl třeba od jaderné fyzičky Drábové).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřina Švorcová byla jako herečka, myslím, dost jednostranná (a to nemyslím jen politicky :-)). O Jiřině Jiráskové bych si něco takového tvrdit netroufl, protože i ona měla velmi široký "rozsah použitelnosti", navíc v sobě měla určitý prvek aristokratičnosti, který ji táhl spolu se silnou tendencí k sarkasmu do maličko jiných vod než lidovější Bohdalovou. Většinou když účinkovaly spolu, výborně se doplňovaly.

      Nu, pokud se v takovém kabátě cítí dobře, je to její věc. Proti gustu...

      Vymazat
    2. "Aristokratičnost" - tu hrála i v životě, vzpomínám si na jeden její rozhovor s Naďou Urbánkovou, kdy Jirásková ve funkci ředitelky v divadle zřídila kavárnu a komentovala to přibližně takto: "Ale aby si někdo nemyslel, že tam přijde jen tak z ulice, kavárna bude jen pro VIP a zvané."
      A vrcholem trapnosti bylo, když po r. 1989 ze sebe začala dělat opožděnou disidentku a vyhlašovala, jak byla diskriminovaná a měla zákaz hrát. Snadno se dá zjistit, že počet her, inscenací a filmů, ve kterých během normalizace hrála, vůbec nebyl malý. Navíc byla jmenována i zasloužilou umělkyní, který komunističtí funkcionáři udělovali jen "správně" smýšlejícím soudruhům a soudružkám.

      Vymazat
    3. Vím, jak dobře umíš pracovat s daty, proto jsem si jistý, že stejně zřetelně jako já vidíš ve výčtu jejích "opusů" zející díru prakticky v kompletních 70.letech, kdy nesměla hrát ani ve filmu ani v televizi. Mimochodem, Jiřina Bohdalová byla po natočení Ucha ve filmu taky prakticky bez šance na slušnou roli, ale uchytila se celkem dobře aspoň v televizi v oblasti zábavy, což z lidí, kteří měli podobné zákazy na svědomí (a že jich bylo) ani v nejmenším nesnímá vinu. Takže ano, zákaz hraní ve filmu i v televizi byl nesporný, zejména na porovnání jejího hereckého vytížení v letech šedesátých a sedmdesátých je to dobře vidět na "tvrdých" datech datech (návratem k velké roli byly až Sestřičky v roce 1983). Chápu, že tě paní Jirásková některými postoji a názory štvala, ale na tomto jednoduchém a celkem zjevném faktu to těžko něco změní.

      Vymazat
    4. Ano, hrála v tomto období mnohem méně, ale třeba nebylo tolik "aristokratických" rolí :). Žádný trezorový film nenatočila, signatářkou Charty 77 nebyla, nikdo ji z divadla nevyhazoval, nic se jí nedělo. Co by měli říkat herci z mimopražských divadel, ti se do filmů vůbec nedostanou (anebo výjimečně), kdežto herci z Vinohrad byli v televizi a filmu protežovaní jako nikdo jiný a asi tím také dost "rozmazlení".

      Vymazat
    5. Ano, herci a režiséři si své filmové "viny" odčiňovali různě - ve filmech ze stavby přehrady, rolemi moriartyovských padouchů ve službách západních agentur - západních agentů, atd. No a někdo se mohl soustředit na jiné věci :-).

      Vymazat
  2. Myslím že se zkoušeli i jiné postavy do Televarieté, ale "sedělo to jen s Bohdalovou".Nebyl tam ten dojem improvizace, byť se jelo podle scénáře...A zkoušeli to i po revoluci, ale jel Bohdalka sama říká, tento styl humoru se už "nehodil do doby"..…mimochogg mi m nedávno se vyjádřila, že dříve podporovala některé politiky, ale dnes by asi nepodpořila nikoho.m

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že Jiřina Bohdalová byla pro Televarieté optimální. Mimochodem, i na roli Anny ve filmu Ucho bylo víc adeptek, např. právě nahoře zmiňovaná Jiřina Jirásková, která se poté, co zjistila, že je ve hře i její kolegyně Bohdalová, přestala o tu roli ucházet, protože jí bylo jasné, že právě "Bohdalka" je pro tuhle roli tou pravou. V hereckém světě (tím pádem u takové "hauptky") jde, myslím, o věc nevídanou a sama Jiřina Bohdalová připouštěla, že v obráceném gardu by ona něco podobného nedokázala.

      Vymazat
  3. No a ještě Čtyři vraždy stačí drahoušku, kde ovšem excelovslo více hercu

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, holka, Beethoven, to není Strauss, ten má nějakou váhu! :-)

      Vymazat
  4. Nezbývá než souhlasit.
    BTW, vzpomínám si na představení Dům na nebesích ve VD. Překvapila mě tehdy i Jiřina Švorcová, která tam též skvěle zahrála a já si tehdy říkal, že je škoda, že si tato dáma tak moc zadala s tehdejším režimem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě neříkám, že to byla špatná herečka, ale dostala se až do nepříjemné situace, že ji její politická angažovanost předurčovala do určitých typů obtížně skousnutelných rolí.

      Vymazat
  5. Zapomněl jsi ve svém výběru na roli ve filmu Hvězda zvaná Pelyněk. Jinak se moje topka jejích rolí s tou tvojí přesně kryje. Je pravda že záběr jejího umění je velký, ale já měla mnohem raději druhou Jiřinu, Jiřinu Jiráskovou. O Jiřině Švorcové jsem kdysi četla jedno přirovnání, tuším od Pavla Taussiga. Že má mimiku jak medvěd, tudíž žádnou....a když se na ní člověk díval, pochopil. Nasazený jeden jediný výraz ať šlo o radost nebo smutek. Možná jediná její role která se tak trochu vymykala byla v Králi Šumavy. A s tou aristokratičností u JJ to máš pravdu, i když ve Světácích hrála prostitutku, ona jediná z té trojice prostě dokázala velmi uvěřitelně zahrát inteligenci. I s tím nádechem noblesy šlechtictví. A i když dávala jen obyčejný rozhovor, ta noblesa tam byla stále.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. "Noblesa, šlechtictví"? To tedy nevím, mně Jirásková vždy připadala dost namyšlená, snobská, jinak povrchní a poměrně hloupá.

      Vymazat
    2. Ano, i v tomhle filmu je Jiřina Bohdalová výborná, jen ho nemůžu řadit mezi naše "zásadní střetnutí" :-). I mně je lidsky i typově o dost bližší Jiřina Jirásková, to nezastírám, ale smeknutí, jsem přesvědčen, zaslouží obě.

      Vymazat
    3. Miloši, protože vím, koho také považuješ za "namyšleného, povrchního a hloupého", myslím, že takový odsudek z tvé strany je pro paní Jiráskovou celkem poklona :-).

      Vymazat
    4. J. Jirásková jednou kandidovala do Senátu a měl jsem štěstí ji v jakési debatě slyšet a myslím, že označení "poměrně hloupá" je eufemismus. Také získala hezkých 12 %.

      Vymazat
    5. Myslím, že korelační koeficient závislosti mezi inteligencí kandidátů a jejich výsledky ve volbách nabývá hodnot velmi blízkých nule :-).

      Vymazat
    6. Nějak mi stále v hlavě bzučí jeden citát z Foresta Gumpa. Ovšem u člověka s dvěma vysokoškolskými tituly si říkám, že to přece platit nemá! A zisk mála procent ve volbách taky může znamenat to, že lidé chtějí raději vidět svou oblíbenou herečku ve filmech a na prknech divadla a ne v politickém marastu...

      Vymazat
    7. Ještě mě napadlo, že pokud bych ve fantazii v tomto případě nekorektně (ale pro mne celkem zábavně) připustil přímou úměru, vyšlo by mi, že Jiřina Jirásková byla podle výsledku voleb 12x inteligentnější, než panem prezidentem později tolik protežovaný Karel Srp :-)

      Vymazat
    8. Tak oproti němu musel být inteligentnější i pařez. On měl IQ bublajícího bláta...

      Vymazat
    9. Jenomže Jirásková měla proti Srpovi velkou výhodu, byla známá, ředitelkou divadla, ve sdělovacích prostředcích se často objevovala a kandidovala za ODS v Praze, kde se říkalo, že by vyhrála i raketa Václava Klause. Třeba méně výrazný kolega T. Töpfer tam uspěl.
      Pro mě ale je Karel Srp mnohem zajímavější než Jirásková, jeho jazzovou kariéru jsem sice nesledoval, protože jazz nevyhledávám, ale cením si toho, že se vyzná ve výtvarném umění, připravil několik výstav a napsal i kapitoly do rozšířeného vydání Pijoanových Dějin umění.

      Vymazat
    10. Pan Srp býval kdysi zajímavý i pro mne, ale svět se vyvíjí. Pokud jde o Jiřinu Jiráskovou, docela mi v jejím případě stačí dobrozdání Zdeňka Podskalského, který by se, myslím, s "povrchní a poměrně hloupu ženou" dlouho nezdržoval :-).

      Vymazat
    11. Ještě ke Karlovi Srpovi a výtvarnému umění: teď (podle stránky https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Srp_mlad%C5%A1%C3%AD) vidím, že to, co jsem mu přisuzoval, by mohlo být dílem jeho syna, který se jmenuje stejně.
      Ale zdá se mně, že staršího Karla Srpa jsem někde na webu v souvislosti s výstavami viděl.

      Vymazat
  6. Když jsem koukala na ČSFD na její tvorbu, zjistila jsem, že asi neznám herce, který by měl delší seznam rolí. Mám ji ráda hlavně jako hlas z pohádek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně to samé jsem si říkal, když jsem si hledal některé informace a zabrousil jsem na i ČSFD :-).

      Vymazat
  7. Prostě nejen dáma na kolejích, ale hlavně dáma stříbrného plátna, TV obrazovek a rozhlasových reproduktorů!!!
    Kdo umí, ten umí👍👍👍

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to tak, musím to uznat, i když mi leccos nešlo pod vousy :-).

      Vymazat
  8. Tak ty jsi taková televizní hvězda! To jsem netušila :-) Zato jsem opět (nijak překvapivě) zjistila, jak málo znám české filmy. Ale na Ucho se rozhodně chystám a Světáci, inu, ti jsou skvělí vždycky :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo jo, přesně taková hvězda jsem :-). Ucho za shlédnutí rozhodně stojí, je to neuvěřitelná psychologicko-historická studie, byť musíme vzít v úvahu, že v době natáčení to vlastně byla velmi nedávná historie.

      Vymazat
  9. a paní Fuchsová z Chalupářů! Já si nemůžu pomoct, vůbec nevím, proč mě z tolika hereckých příležitostí utkvěla tak silně zrovna paní Dáša. Ale asi kvůli tomu, že Chalupáři byly jednu dobu naše guilty pleasure, večerníček na spaní, co jsme si pouštěli s Emem. Nejdřív z recese a potom z toho uklidňujícího pocitu dýmajícího ze života na socialistický vesnici, s hospodou a JZD...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chalupáři na mě fungují zvláštně: Čím jsem starší, tím hůř je snáším, v posledních letech už reaguji na znělku přepnutím kanálu :-).

      Vymazat
  10. Je obdivuhodná a stále vitální. To, co ztvárnila, by stačilo u jiných na několik uměleckých životů.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Z tohoto pohledu jsou pro mě neuvěřitelná především její divadelní vystoupení z poslední doby před covidem.

      Vymazat
  11. Bohdalka? No, nesnáším ji. Což je známkou toho, že perfektně zvládla své řemeslo a přivedla postavy k životu.
    Tedy Rákosníček je vyjímkou, pokud by mne náhodou nechtěl utopit, pak bych jej nesnášela též :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prý se teď obecně zvýší plány utopených, když se kvůli epidemii víc než půl roku topit nesmělo...

      Vymazat
  12. Za sebe - "Jiřinka" je pro mě někdo jako Karel Gott ve své kategorii. Její postavy znám ovšem jen z filmů, ale jsou nezapomenutelné. Přeji jí hodně zdraví a stále hodně příznivců ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za podnětný pohled. Mohl bych s ním dokonce souhlasit z odlišného úhlu i za sebe: I u Karla Gotta jsem měl velkou úctu k jeho profesionalitě a kvalitě a přitom to v některých ohledech nebyl zrovna "můj šálek čaje".

      Vymazat
  13. Lépe bych to nevyjádřila, nejednoznačný vztah mám k paní Bohdalové. Ale že je výborná všestranná herečka uznávám beze zbytku. Mám moc ráda film Pěnička a Paraplíčko, hlavně teda kvůli panu Brzobohatému a taky film Ucho. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Docela často máme na tyhle věci podobný pohled :-).

      Vymazat
    2. Nesnáším ji od Nesmrtelné tety. Fany považuju za kýčovitý doják. Ale Ucho a Dámu na kolejích mám moc ráda.

      Vymazat
  14. Já mám Jiřinu Bohdalovou spojenou hlavně právě s filmem Ucho, který mě před lety totálně dostal svou klaustrofobickou a temnou atmosférou. Takový film už dnes nikdo nenatočí, a Jiřina tam předvedla naprosto neskutečný herecký výkon!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Úplně souhlasím, z mého pohledu je to naprostý vrchol jejího hereckého životopisu.

      Vymazat
  15. Petře, neumím ohodnotit herce, nejsem odborník, ale mám raději Roberta Redforda, je na něj lepší pohled od ženy zralého věku, paní J. Bohdalovou jsem měla docela ráda, ale už je to dávno a pak jsem měla pocit, že je jí všude plno.Na její dceru Simonu jdu do divadla ráda. Když to jde. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  16. Jedna z nezapomenutelných hereček- dovedla zahrát prostě všechno, zůstane tady po ní hodně výborných rolí. Pro všechny věkové kategorie diváků.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.