Noční chodci

Přes léto jsem se v Praze jen málokdy zdržel hluboko do noci, takže noční focení přišlo tentokrát zkrátka. Pozdně říjnové a časně listopadové rychlé zkracování dne ale nočním rejům nahrává, takže když se v sobotu odpoledne na výstavu v Ambitu kláštera Panny Marie Sněžné přišlo podívat několik mých známých, které jsem měl to potěšení po výstavě provést, a zašli jsme pak ještě rozradostněně na pár žejdlíků dobrého moselského moku a trochu toho popovídání o věcech povýtce světských, ani jsme se nestačili pořádně rozkoukat a bylo deset večer. No a protože do křivolaké cesty z vinárny u Národního divadla směrem ku Hlavnímu nádraží se mi připletlo jedno místo, kde v noci fotím rád a opakovaně, nedalo mi to, přátele jsem poslal napřed a nějakou dobu jsem zkoušel najít zajímavé záběry opticky deformovaných postav pražských nočních chodců, jimž milosrdná noční reflexe na pololesklé ploše povětšinou odňala občasné hororové halloweenské atributy. 

Kdoví, třeba něco podobného při svých toulkách Prahou na jaře 1902 vídal i Guillaume Apollinaire a kdyby měl s sebou fotoaparát, jistě by to zpodobnil nejen literárně ve své povídce Pražský chodec, ale i obrazově na svých snímcích. Ale žádné takové snímky se bohužel nedochovaly, tak nám nezbývá, než si vytvořit vlastní :-). Přidávám dnes s cílem oslavit ducha pražských nočních chodců, jdoucích neuspořádaně "ze století do století", čtyři kousky na ukázku, kterak to o sobotní dušičkové noci vypadalo v turisticky rušném prostoru poblíž staroměstsko-novoměstské hranice.  

 

 

  

 

 

 

 

 

Zatím to vypadá, že do pátku už nestihnu přidat další blogový příspěvek, ale jako kompenzaci zkusím připravit koncem týdne nějaký krátký aktuální vstup přímo z Paříže, jestli tedy od nějakých rozvášněných demonstrantů neobdržím srdečné gurmánské pozvání na Molotovův koktejl. Tuto neděli - jak už jsem avizoval - Nedělní miniglosy nečekejte, ale snad bude na přelomu tohoto a příštího týdne i tak co zveřejnit, uvidíme.

Jestli to ovšem budou zrovna pařížští noční chodci, či snad mezi nimi přímo sám pan Guillaume, který tam býval doma, zatímco v Praze jen na krátké návštěvě, to opravdu nemůžu zaručit.