pátek 10. prosince 2021

Večer u vánočního stromu na Staroměstském náměstí

I když v posledních letech máloco bylo tak vzdálené mé osobní představě klidných a vlídných vánočních svátků jako právě tohle místo, před Vánoci většinou narvané a především komerčně orientované, přesto mi to nedá, abych si o adventu aspoň jednou nezašel v noci na pražské Staroměstské náměstí, v optimálním případě fotit, v tom "méně optimálním" pak aspoň nasát - někdy jen atmosféru, jindy třeba i medovinu nebo vánoční svařák. Samotného mě překvapuje, že to na mě pořád tak zabírá. Přitom vánoční stánky mě často dráždí svým sortimentem, vánoční strom nevkusem svého nazdobení, a když se navíc člověk musí prodírat babylónským davem a navrch si hlídat kapsy své bundy i batohu, do vánoční romantiky to má dost daleko. Ale stačí mi drobnosti: Možnost najít zajímavý úhel záběru, který to pro mne nelákavé skryje a to hezké naopak podpoří a zvýrazní, závan vůně pečených kaštanů, které jsem si kdysi před lety oblíbil v předvánočním Záhřebu, i sváteční úsměvy lidí, kteří sem přišli nejspíš ze stejného důvodu jako já - tedy hledat střípky "svých" Vánoc a závan jejich atmosféry, ponejvíc asi z dětství, ze kterého nám zůstává zadřené pod kůží i pod očními víčky, možná víc, než jsme ochotni si připustit. Pokud se to náhodou nepodaří letos, nedáme se odradit a za rok to zkusíme znovu, protože co jiného je život, než nekončící hledání smyslu?
 
Letos je situace přece jen poněkud specifická: Vánoční trhy byly na zdejším náměstí zrušeny, turistický ruch pořád ještě nestihl nabýt velkoprůmyslového rozsahu let předcovidových a navíc se mi zdálo, že oproti předešlým létům se notně vylepšila i podoba hlavního vánočního stromu, který jsem v některých minulých ročnících spíš litoval, co všechno na sobě musí na stará kolena nést a jak je nucen se klaunsky pitvořit, když si do té doby svobodně a nespoutaně rostl někde v klidných a šťavnatých horách. Uměřenost - jakkoli bohužel nucená okolnostmi - v mých očích právě Vánocům celkem svědčí. Byť samozřejmě v skrytu nadávám, že nemůžu nikde sehnat vánoční svíčky na budoucí vánoční stromeček, pro které jsem chodil pravidelně na některý z pražských vánočních trhů a jinde jsem se s nimi zatím nepotkal, možná i proto, že velká obchodní centra před Vánocemi obcházím velkou oklikou, aby se mi tak krásné svátky definitivně nezošklivily.
 
Fotek ze své procházky po Starém Městě, během které jsem samozřejmě Staroměstské náměstí nemohl minout, mám celkem dost, ale protože vás nemíním zavalit obrázky (právě schopnost dobrého a uměřeného výběru považuji za jednu z nejdůležitějších vlastností dobrého fotografa, rozhodně důležitější než správně nastavit clonu a expoziční čas) nakonec jsem pro vás pro dnešek vybral tři, na kterých hraje právě hlavní pražský vánoční strom nepominutelnou roli. Proč jsou fotky v článku čtyři, když jsou ve skutečnosti jen tři, si rychle vysvětlíme; ostatně pokud se dobře pamatuji, se slavnými třemi mušketýry to kdysi byly podobné počty :-). 
 
Fotky jsem pořídil na samém začátku adventu a o běžném pracovním dnu, když jsem vyrazil po práci večerní Prahou rozloučit se s krásnou fotografickou výstavou Martina Stranky v Mánesu. Při takové příležitosti samozřejmě foťák nesmí chybět, byť stativ jsem s sebou tentokrát netahal, to si nechám zase až na tradiční těsně předvánoční procházku 22. prosince. Tehdy ještě byly na Staroměstském náměstí rozeseté zavřené stánky (teď už jsou odvezené a je tam tedy o něco více prostoru, takže se tam ještě kvůli focení určitě vrátím), lidí tu bylo, myslím, jako ve staré české pohádce "přiměřeně" a mně se ta atmosféra celkem líbila, takže jsem kroužil náměstím a hledal jsem si co nejlepší kompozici hlavních objektů. Takže z tohoto pohledu od Staroměstské radnice jsou to samozřejmě Týnský chrám, vánoční strom a Mariánský sloup.

 

Druhý záběr je přesně z opačné strany a je udělaný tak, aby vánoční strom na něm byl dominantní, ale doprovod mu dělala věž Staroměstské radnice a v záběru byl opět i štíhlý Mariánský sloup. Na záběr jsem nějakou dobu čekal; jednak foukal silný vítr a já jsem fotil ve tmě "z ruky" a nechtěl jsem mít strom moc rozmazaný, jednak jsem chtěl, aby ze záběru zmizelo co nejvíc kolemjdoucích a kolempostávajících a zůstal především mladý pár vpravo dole, který záběru dává, domnívám se, svébytný příspěvek. Bohužel, tohle se úplně nadekretovat nedá, a tak mi naopak v levém dolním rohu zůstala jedna postava, kterou bych v záběru raději neměl, protože ho nijak neobohacuje, ale retušovat ji nebudu, protože se nejedná o fotku inscenovanou, ale de facto dokumentární, navíc kdybych ji ořízl, ubral bych prostor Mariánskému sloupu a bylo by to rozhodně ke škodě výsledku.

 
Ti, co si sem chodí pravidelně číst, dobře vědí, že mám problém s focením "nevinných kolemjdoucích" venku na ulici. Jsem v tomto směru velmi nesmělým a neprůrazným fotografem a už jsem kvůli tomu, jsem přesvědčen, přišel o pár opravdu velmi dobrých fotografií. Ale nesnažím se s tímhle osobnostním založením nijak zvlášť bojovat; je to moje přirozená součást a domnívám se, že nemáme automaticky právo na každou fotku, kterou si zamaneme udělat nebo si ji aspoň dovedeme představit. I v případě mladého páru na následující fotce jsem se nějakou dobu odhodlával vyfotit je sólo; něco jiného to bylo na předchozí fotce, kde byl pár okrajovou (byť významově důležitou) součástí většího celku a mohl jsem se tedy tvářit, že nefotím je, ale radnici se stromem, jako to dělaly stovky dalších lidí. Když ale i po dalších pěti minutách byl pár pořád na svém původním místě a o své okolí se vůbec nezajímal, vzal jsem to jako výzvu, že fotku udělat smím, protože jsem dal těm dvěma dostatečný čas k odchodu :-). Tentokrát už jsem nepředstíral, že fotím něco jiného, ale chtěl jsem, aby bylo jasné, že fotím právě ty dva na pozadí bohatých ozdob vánočního stromu, které takhle zblízka mají úplně jiný charakter než když zaberete celý strom.


 
Mám rád ty převzácné okamžiky, kdy navzdory fyzikálním zákonitostem okolní čas a prostor pro aktéry přestávají existovat, a tohle - zdálo se mi - snad mohl být podobný případ. Sám jsem to v té úplně ryzí podobě zažil snad dvakrát, třikrát v životě, je to doslova omamný zážitek na celý život. I proto mi připadlo zbytečné mít takový okamžik doprovozený hýřivými barvami vánočních ozdob. V tu chvíli jsou důležití jen ti dva, okolní světlo a světlo v nich. Proto jsem se rozhodl, že definitivní fotka onoho páru se světly staroměstského vánočního stromu bude černobílá, protože okolní barvy odvádějí zbytečně pozornost jiným směrem. Naopak, o něco větší péči jsem věnoval prokreslení ve stínech - to aby oba mladí lidé netvořili jeden černý flek, ale aby byly rozlišitelné jejich ruce propletené v objetí. Pravda, na větším formátu je to vidět o dost lépe než na malém obrázku na obrazovce počítače nebo na displeji mobilu, tak mi to prostě musíte věřit :-).

 


Vida, šel jsem původně fotit náměstí, ale cestičky toho večera nakonec vedly trochu jinam, než jsem si plánoval, a vznikla fotka, kterou si sice můžete v hlavě vymyslet, můžete ji (celkem snadno) krásně nainscenovat, ale opravdovost budete v takovém případě vždycky suplovat profesionalitou a předstíráním. No a já mám radost, že tuhle fotku mám, i když ty dva neznám a nejspíš nikdy nepoznám. Ať už je to, jak chce, přeju jim, ať tenhle společný zážitek - pokud ho tedy vnímají aspoň zčásti podobně jako já - vydrží v jejich paměti co nejdéle a nejlíp napořád, protože - jak si dovolím posoudit s odstupem - se nám takové situace věru nepřipletou do cesty každý den :-).

Jak jste na tom vy? Máte rádi vánoční trhy? Mělo nějaký smysl je v aktuální situaci zavřít? Troufáte si jako fotografové vstupovat do příběhů lidí, které potkáváte? A jak to vnímáte jako ti, kteří si pak takové fotky prohlížejí? 

21 komentářů:

  1. Obcas byla na zom Staromaku uajimava vystoupeni, obcas mne nějaké uaujalo a selnjsem na ne.. jinak ovšem opravdu často méně znamená vice...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já tudy neprocházím zas tak často, musím tam cíleně směřovat, jako tomu bylo tentokrát, a vlastně tam většinou chodím s úmyslem fotit a ne se "jen" procházet. Ještě bych tam rád vyrazil do Vánoc nejmíň jednou, pokud možno i se stativem. :-)

      Vymazat
    2. Ks tam uasel nekdy prave cilene ma ircite vystouprni, bylo zam mozno vyslechnout zdarma mnoho zsjimavych kapel s souboru..i kdyz nekdy jsem tam selni jenntak..Mnozi zske meli vystouprni vbdobe, kfy se mi to nehodilo..

      Vymazat
  2. Nemám ráda davové šílenství, ale mám ráda intimní atmosféru Vánoc což teď téměř máme, ale bez vůně svařáku a perníků! Vždy je něco za něco. Já netratím, ale co ti co z toho žijí…
    Co se týče fotky s párem v obětí u vánočního stromu, nemůže být nic více symbolizující pro Vánoce než láska!!!
    Bravo❄️

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Mně se na nich líbilo, že to nebyl žádný mžik, ale opravdu dlouhé a poctivé objetí. Tedy nebylo zapotřebí, aby fotograf byl pohotový, a já tím dostal šanci :-). Dokonce mě napadlo, že by něco takového šlo vyfotit ze stativu, to by ten pár teprve vypadal jako střed světa, kdyby vše okolo bylo rozmazané pohybem :-). Ale to už by byl opravdu spíš námět na částečně inscenovanou fotku.

      Vymazat
  3. Tvůj čtvrtý mušketýr je skutečně mimořádně šťastný a okouzlující záběr. A díky za to, že jsi do článku vložil i jeho barevného bratříčka - v tomhle případě i já vidím, že černobílá jasně vítězí nad barvami :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rádo se stalo! Tentokrát jsem to považoval za docela pěkný logický sled, na kterém je dobře vidět, jaká byla moje původní představa, kde a proč vykolejila a kam mě to celé nakonec překvapivě zavedlo :-).

      Mimochodem, zaslechl jsem tam u vánočního stromu moc pěknou "přeslechnutou větu" (podle Werichovy terminologie), která dobře odráží, jak se postupně mění svět: Šla tam mladá maminka s malou holčičkou, které úplně zářila očka nadšením z té vánoční atmosféry, a ta maminka povídá: "To je krásnej strom! Takovej v Paříži nemáme, viď?" :-)

      Vymazat
    2. Petře, tak tahle věta a ta fotka dvojice - to jsou letošní Vánoce.
      Jiřina z N.

      Vymazat
  4. Mně vždycky na vánočních trzích fascinovaly ty kádě s rybami.
    Focení lidí se vyhýbám, ale někdy se tomu nedá odolat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na káď s rybami se taky těším. A obzvlášť pak na rybu, kterou si od kádě odnesu :-).

      Vymazat
  5. Na Vánocích nejvíc oceňuji volné dny :).
    Fotka mladé dvojice v detailu je zajímavá pozadím, kdybych z předchozího snímku nevěděl, že je představuje vánoční strom, myslel bych, že je tam nazdobená skála nebo zeď domu.

    Zajímalo by mě, co říkáš na fotografa Stranku a to, že se teď rozebírá jeho "plagiátorství" u některých dříve tak obdivovaných fotografií.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Do té diskuse jsem se dokonce několikrát aktivně zapojil a snažil jsem se být v kontaktu s oběma stranami. Potíž toho sporu byla v tom, že na sebe diskuse veskrze odborná střelhbitě nabalila spoustu čistě osobních animozit, jak je to teď bohužel ve veřejné diskusi na jakékoli úrovni zvykem. Na mém pohledu na Martinovy fotky se nic změnit nemohlo, protože jsem některé z těch fotek, které zafungovaly jako záminka k této kauze, znal; tím spíš je samozřejmě znají porotci světových soutěží, které zjevně s Martinovými fotkami nemají nejmenší problém. Ale málokdo je doma prorokem, zvlášť je-li v prostředí s poměrně velkým "koeficientem pocitu nedoceněnosti" navrch opravdu nadstandardně úspěšný :-).

      Vymazat
  6. Praví milenci, jedny Vánoce se objímají a druhé na sebe durdí!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Praví milenci nemají k žádnému vánočními durdění důvod :-).

      Vymazat
  7. Černobílá fotka je krásná, dokonale vystihuje čas vánoční - být spolu.

    Svíčky na stromeček jsem vždycky kupovala v drogerii Rossmann, ale už je to pár let zpátky a sortiment se za tu dobu mohl změnit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zatím se mi nepodařilo najít ten správný rozměr. Ale je fakt, že jsem zatím nehledal nijak intenzivně :-).

      Vymazat
  8. Ta čb onoho páru, je jediná a skvělá volby aby ta fotka měla tu správnou dávku atmosféry. Jak už jsem psala, je kouzelná....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, tak snad jsem tou fotkou nikoho nekompromitoval :-).

      Vymazat
  9. Moc hezké fotky. Vánoční trhy mám ráda, i když jinak vůbec nemám ráda davy a raději se jim vyhýbám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Opravdu strašné bývalo slavnostní rozsvěcování hlavního vánočního stromu, kdy se vůbec nedalo odnikud nikam davem prodrat. To kdyby viděl covidový virus, byl by z toho v rauši :-).

      Vymazat
  10. Krasne. A kupodivu se mi dnes i vic libi ta rozzarene barevna podoba lasky. Vanocni trhy v Praze mi rozhodne neschazi, bohuzel je ve velkem meste asi ani nejde udelat aspon malinko komorni. Mnohem radsi tak mam pidi trhy v rodnem Malomeste. Opravdu jen par stanku, jen tolik, aby provonely prostor svarakem a pritom kolem sebe nevytvarely davove silenstvi. Nakupaky nedavam vubec, letosni Vanoce jsem odbavila komplet online.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.