Pozn.: Asi by se slušelo ku příležitosti státního svátku napsat nějaký "zásadní" článek k oslavě dávného významného historického kroku a jeho dopadu na náš dnešní svět a naši společnost. To však jistě mnohem lépe učiní informovanější, povolanější a nabroušenější mediální pera. A proto jsem dnešní sváteční ráno věnoval místo věcí obecných, o kterých vím o dost méně, než bych si přál, mnohem osobnějšímu rozjímání a slovům, která za mne nejspíš nikdo nenapíše ani v těch názorově nejspřízněnějších novinách. Slova o věcech, které - i když mi do nich napohled nic není - s přispěním podivuhodných sil hýbou jako s pírkem i mým světem a umějí mu vládnout mnohem lépe, než kdejaký císař, král či kníže. Ostatně, musel by to být velmi moudrý kníže, aby uměl poradit, jak si nedělat hlavu s tím, co má pro mne naprosto zásadní význam. Otcové-zakladatelé snad prominou, ale mnohem zásadnější, než země, ve které žiju, a jakkoli fascinující okolnosti jejího vzniku :-).
Poradíš, jak žít beze strachu,
když na tvé ustarané tváři
i šmouhy od hvězdného prachu
září, jak státní svátek v kalendáři?
Poradíš, jak žít bez úzkostí
ve světě, co ztich,
když i největší jedlíci se postí?
Jak nemít své sny samý hřích?
V podzimním ranním mlžném šeru
jen tuším mnohahlavý dav
lidí, kteří radují se v protisměru.
Poradíš, jak žít bez obav?
Když naladím si tvoje vlny
vůní, která se nemění,
a bez ní je svět neúplný,
poradíš, jak žít bez chvění?
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.