Chtěl jsem původně zdejším milým čtenářům jen docela jednoduše popřát krásný víkend, ale zarazil jsem se: Když máme vedle kompjůtru v češtině i počítač, vedle rádia i rozhlas, vedle fotbalu i kopanou a vedle furtu i pořád, není divu, že jsem byl docela vedle z toho, že vedle víkendu už nic dalšího není. Víkend je prostě víkend a basta, žádný pořádný a rozšířený český ekvivalent k víkendu nemáme, stejně ovšem jako třeba nemáme žádný pořádný ekvivalent k ekvivalentu. Tak už to chodí, že se moc nenamáháme hledat plnohodnotnou náhradu, když lidé cizímu termínu uvyknou. Ostatně víkend je braný většinou velmi pozitivně, a když je člověk naladěný pozitivně, přilne snadno i k jazykové naplavenině, zatímco takové pondělí může být české až na půdu a přesto nejspíš v oblibě Čechů víkend nepředběhne.
No řekněte sami, nezasloužil by si víkend nějakou českou alternaci, aby mohl občas v klidu odjet na dovolenou (třeba na nostalgickou návštěvu své domoviny) bez obav, co si tu lidé bez něj v té době počnou, někoho, kdo se naučí jeho roli a když pak na něj režisér ukáže prstem, talentovaný náhradník na jevišti našeho bohatého jazyka zazáří tak, že i kritici ve víkendových přílohách budou nadšením omdlévat?
Napřed jsem si řekl, že pro inspiraci by nemuselo být špatné nakouknut do jiných jazyků: Sám bohužel nejsem žádným polyglotem a jazyků, kolem kterých jsem se kdy otřel, není zrovna nepřeberně. Angličtinu z pochopitelných důvodů vynechám a francouzština - jak jinak touží v jazykové oblasti po emancipaci, v případě víkendu dopadla podobně jako čeština. Němci používají Wochenende, tedy v principu stejný týdnokonec jako je v původním vyjádření, ale tam hrozí - při mé náklonnosti k novinářským kachnám - že bych víkend překřtil na Wochenente, což - jak tak nechávám myšlenky volně plynout - by možná vůbec nebyl špatný název pro německou analogii Nedělních miniglos :-). Podobně jako v němčině je tomu i v esperantu, kde mají pro změnu obecně pochopitelné semajnfino. V této neslané - nemastné konkurenci se snad nejlíp vypořádali s jazykovým úkolem Řekové se svým zvukomalebným slovem savatokiriaki, což ovšem není nic jiného než po doslovném překladu nepříliš duchaplná sobotoneděle. Obsahově celkem správné, ovšem řekl bych, že určité limity použití by pak mohly mít prodloužené sobotoneděle, zvlášť pokud by šlo o sobotoneděli velikonoční, prodlouženou o pátek i o pondělí. Proti tomu zmatku je, musím uznat, víkend ještě docela pohodový.
Jak se ukázalo, nejsem zdaleka první, komu "češtější" ekvivalent víkendu chybí. Na pokusy o jeho nalezení je totiž možné narazit od té doby, co se tento anglismus v češtině v meziválečném období 20. století (ještě v původní nepočeštěné podobě) objevil. Už populární List paní a dívek vyhlásil ve 30. letech soutěž o nejlepší české slovo stejného významu. Mezi stovkami do redakce doručených variant prý byla slova jako oddech, zotav, končínek, osvěžník, sobotěnka, venden, oddyšek nebo dokonce zotavisko či týdnuvale. Mimochodem, venden prý tehdy v hlasování čtenářek nakonec vyhrál, aby taky ne, když mně to slovo zní trochu jako jméno staročeského knížete (kdoví, jestli Neklan a Venden nebyli příbuzní), ale bylo to něco jako vítěz Superstar, kterému se ale nepodaří uhnízdit se v showbusinessu (tohle slovo bychom si ostatně taky mohli někdy v budoucnu vzít trochu na paškál). Venden si totiž, pokud vím, v běžném jazyce ani neškrtl.
Už v protektorátní době ale někteří osvícení jazykozpytci předvídali, že české slovo v tomto případě vznikne jen počeštěním původního tvaru, přičemž správně odhadli i to, že v něm při počeštění nebude použito ypsilon, protože výsledek v podobě výkendu by vypadal příliš nepřívětivě. I když mít ve vyjmenovaných slovech hned po vydře a výrovi výkend by určitě bylo zajímavé a strávit příjemný výkend s vydrami, výry a nejlíp si rovnou zavýskat i s nějakými těmi přežvýkavci by šlo třeba někde vysoko v šumavských hvozdech, kam by se odjíždělo autobusem z Vyšehradu (nevím, proč se ten zlozvyk pořád ještě uplatňuje, když jsou v záloze níže položené Vysočany).
Říkám si ale, že když předválečné paní a dívky vyprodukovaly tak originální nápady (původně jich prý bylo několik set, v závěrečném vyhodnocení bylo uvedeno jen deset vybraných), jistě bychom s odstupem mohli nějaké další objevné přidat, co myslíte?
Zkusíme to? Jak byste tedy takovému ryze českému víkendu říkali vy?
Pokud na nic objevného nepřijdeme, budu si musit chtě-nechtě vystačit s přáním neobyčejně krásného jarního víkendu, i když - uznejte - přát dnes místo toho krásné zotavisko by taky nebylo od věci :-).
Pozn.: A co vám můj blog - pokud ho ještě neznáte - může nabídnout? Kromě pravidelných týdenních glos politického a společenského dění najdete na blogu např. cestopisné reportáže z Japonska, z Řecka, a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetony, povídky, básně, hrátky s češtinou, haiku, vzpomínková vyprávění, povídání o knížkách, filmech či pražských zákoutích a také celá řada fotografií doprovázejících četné fotočlánky. Pokud vás na mých stránkách něco zaujme, neváhejte a dejte o mém blogu vědět i dalším lidem, které by mohly moje články potěšit. Děkuji, opatrujte se a těším se s vámi zase brzy na shledanou.
Já jsem pro soněle. Nebo kontýd.
OdpovědětVymazatSononěle zní vesele.
Sobota patří knížeti Hostivítovi. Neděle Nezamyslovi.
A Pavlína Filipovská by mohla zazpívat: "Včera soněle byla..." :-)
VymazatJo cizí termity, v těch já jsem suteren
OdpovědětVymazatJá dost často říkám Hezkou sobotu a neděli. Ale termín Venden je vcelku příjemný! mezi těmi zpotvořeninami které tu máme není zas tak potvorným.
OdpovědětVymazatUznávám, že počeštění u víkendu dopadlo celkem slušně. Showbusiness v tomto ohledu dopadl hůř :-).
VymazatPetře, připomněl jsi mi dobu, kdy se chodilo do školy a pracovalo i v sobotu a volalo se po veekendech, zpívaly se engliš písničky a nosily vyčesané drdoly...já mám nyní všechny dny stejné, jen na sobotu a neděli mě neobjednávají doktoři, hihi.
OdpovědětVymazatTady, u tebe, nuda nehrozí! Jiřina z N.
Já už měl soboty volné. A drdol bych, obávám se, už nedal :-).
VymazatPředponděl.
OdpovědětVymazatA o Velikonocích i ponděl :-).
VymazatZotavisko se mi líbí moc. A Tlustjochova soněle jakbysmet! 😀
OdpovědětVymazatZotavisko mě taky dostalo :-).
VymazatNěkde na netu jsem zahlédla článek, v němž se psalo, že "40 hodin týdně makají už jen dinosauři." S přechodem ze statutu zaměstnance na OSVČ jsem si již před lety zavedla oficiální pracovní dobu, jakou má řada soukromých lékařů: Pondělí jen 4 hodiny odpoledne, úterý až čtvrtek dopoledne i odpoledne po 4 hodiních, pátek jen dopoledne 4 hodiny. Jinými slovy 4-denní pracovní týden.
OdpovědětVymazatJistě se najdou profese, u kterých bude možné přistoupit na model: 4 dny (pondělí až čtvrtek) 8-hodinová pracovní doba, 3 dny (pátek, sobota, neděle) volno. Pro tento případ navrhuji výraz "pasone".
Možná, že některým lidem se bude výraz dočasně plést se španělským "pasodoble",
ale však oni si zvyknou :-)
Jen aby jednou pasone nepřešlo k pasonepu :-).
VymazatTrochu mi to připomíná čtvrndělí (termín pařícího kolegy - když se ti čtvrteční večírek protáhne v plynulý příchod v pondělí ráno do práce). Nezkoušela jsem, ale pro tyto případy by se hodilo přejmenovat i pondělí. Třeba na peklondělí.
OdpovědětVymazatKruci, takový pěkný celovíkendový večírek už jsem dlouho neabsolvoval :-).
VymazatKončínek, za mě rozhodně končínek :-) Zotavisko je sice náramně legrační, ale končínek je tak kouzelně něžný, že z něj ta žádoucnost víkendu přímo dýchá. A za sebe bych určitě dělala nějaký derivát od volna/volný, ale nic lepšího než volník mě nenapadá - a to je v uvedené konkurenci docela nuda :-)
OdpovědětVymazatAno, končínek je z toho uvedeného výběru i můj favorit. Zatím jsem nepřišel na nic lepšího, ale to je jistě jen otázka času :-).
VymazatS ničím vlastním nepřijdu, nicméně zotavisko se mi líbí velmi. :) Anglismů (a dalších přejatých slov) máme v češtině hodně a bylo to tak vždy, ani několik okrajových obrozenců s šíleným nápadem počeštit všechna slova neuspělo. :) A zajímavé je, že jazyk z důvodu určité jazykové ekonomie nemá rád úplnou synonymii, takže kdyby se začalo užívat nějaké nové české slovo pro víkend, slovo "víkend" časem nejspíš úplně vytlačí. Jedno z mála opravdových synonym (krom synonym typu mezinárodní termín/jeho překlad) je astronaut a kosmonaut. A užívání těchto slov se v průběhu věků měnilo, první se více užívalo pro ty západní a druhé pro ty východní - tudíž zase snaha jazyka to alespoň nějak odlišit, když už máme dvě stejná slova pro totéž. :) (Pardon za nevyžádaný výklad, jazyk mne až příliš fascinuje. :D)
OdpovědětVymazatNěkterým obrozencům je třeba vyseknout poklonu. Kdyby třeba kdysi neprošly všechny ty křemíky, kyslíky a draslíky, dnes bychom se těm nápadům nejspíš smáli jako třeba otrušíku nebo ďasíku :-). Je to podobné jako v obchodě: Není takový problém příhodné slovo vymyslet jako ho prodat uživatelům :-).
VymazatTato z angličtiny (a někdy i z jiných jazyků) převzatá slova se těžko nahrazují, protože jejich předností je, že jsou krátká. V konkurenci s klavírem "prstobřinkoklap" nemohl uspět. A víkend/weekend je také úspornější než volné dny na konci týdne. Krasobruslení je však podobného ražení jako český klavír, přitom se ujalo.
OdpovědětVymazatZa socialismu bylo snahou anglická slova a názvy potlačovat, hudební skupiny se musely přejmenovávat, ale kopaná, košíková se přesto neujaly, kupodivu házenou však handball nevytlačil.
Víkend si stojí velmi slušně a s rostoucím užíváním se zdánlivě víc a víc počešťuje a postupně odhazuje původní nálepku cizáka :-).
VymazatOvšem na rozdíl od víkendu je happy end český nebo lépe řečeno czenglish termín, správně anglický by bylo happy ending, a podobně i bigbbeat, což se v angličtině používá, ale v mnohém užším významu..
OdpovědětVymazatNepřišla bych na nic lepšího, končínek i venden jsou super. Přeji krásné prožívání zbytku zotaviska a děkuji za milé čtení. :)
OdpovědětVymazatDěkuji, jen se bojím, že tohle zotavisko je na opravdové zotavení příliš horké :-).
Vymazat