Barevné oázy
uprostřed tvých očí
zjemnila ranní rosa.
Po dlouhé cestě pouští
snadno pak
zapomínám na tabu
pro tvá ústa bosá,
koupu se
ve tvém půvabu,
s rozkoší smývám prach,
který voní,
voní levandulí.
V písečném moři chutí,
které se neodpouští,
dvě oblázkové ryby
se jedna k druhé tulí
a uchem jehly
i velbloud vznosně kráčí.
A jako vždycky,
oázy na mne
působí magneticky,
ať už se právě usmívají
či mračí :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.