Je zajímavé, co vše může být arabeskou: Máme-li náladu prozaickou, můžeme napsat cosi podobající se povídce, máme-li právě náladu hudební, můžeme zkomponovat nebo aspoň zahrát drobnou svižnou skladbičku. Máme-li nutkání tančit, můžeme spočinout v ladné baletní póze. Chceme-li někoho zahrnout květinami, můžeme je rozprostřít do příslušného orientálního vzoru. Ale co když máme právě náladu spíše poetickou? Obávám se, že v takový okamžik nám nezbyde nic jiného, než utéct do říše "řeči mírně vázané", kde se - jak věřím - arabeska taky může skoro plnohodnotně uplatnit :-).
Arabeska
Do dlaní chytám proud
.....................svých mlčenlivých stesků
a přetvářím ho v něžnou arabesku.
Protože však v tanci nejsem příliš zběhlý,
zapíšu ji do slov, vět a tónů
a mí andělé ji zatančí
.....................na špičce tvé jehly.
Někdy trochu matně, jindy v plném lesku,
hraji tuhle staronovou arabesku,
její slova, tóny, dotyky a věty,
na zvonkohru z láskyplných zvonů.
I když představit si to jde jenom těžce,
téhle skromné usměvavé arabesce
v pokoře se klaní
arabské minarety
jak básník
..........před svou paní :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.