Slavnost flamendrova (Christian Morgenstern)

Ono se to nezdá, ale od mého posledního pokusu přeložit si pro radost nějakou drobnost od Christiana Morgensterna uplynul už zase dobrý půlrok. Tehdy jsem vyzkoušel Estetickou lasičku a k mému velkému překvapení se z ní stal vůbec nejčtenější článek od přechodu mého blogu do prostředí blogspotu, což zpětně výrazně zvýšilo i počet přečtení mých dalších morgensternovských překladatelských pokusů v básničkách Trychtýře, Tři zajíci a Mezi časy.

 

Tentokrát jsem si našel básničku Das Fest des Wüstlings a jako obyčejně na začátek uvádím originální německý text:

 

Das Fest des Wüstlings
 

Was stört so schrill die stille Nacht?
Was sprüht der Lichter Lüstrepracht?
Das ist das Fest des Wüstlings!

 
Was huscht und hascht und weint und lacht?
Was cymbelt gell ? was flüstert sacht ?
Das ist das Fest des Wüstlings!

 
Die Pracht der Nacht ist jach entfacht!
Die Tugend stirbt, das Laster lacht!
Das ist das Fest des Wüstlings!

 

Protože už jsem se při předchozích pokusech usvědčil z toho, že nejhorší přístup k překládání je začít nějakou chytlavou jednotlivostí, ale je dobré se napřed na dílko podívat jako na celek z nadhledu, tentokrát se podle toho zkusím zařídit: Na takový první pohled "z dronu" je patrné, že bude velmi záležet už na překladu názvu básně, protože pak vstupuje do každého třetího z celkových devíti veršů. Christian Morgenstern tentokrát velmi striktně dodržuje rytmus a rým, takže ani v jednom nepůjde moc improvizovat. První, druhý, čtvrtý, pátý, sedmý a osmý verš se prostě musí mezi sebou rýmovat (nacht, ..pracht, lacht, sacht, ..facht, lacht) . Zároveň by každý třetí verš měl být vlastně odpovědí na předchozí dva. No a rytmicky je to pevný jamb, takže bude sháňka po úvodních nepřízvučných slabikách :-). 

 

Z úvodní celkové obhlídky mi ještě vyplynulo, že autor má určitý řád i v začátcích jednotlivých veršů (v prvních dvou slokách "was, was, das", ve třetí sloce "die, die, das"), což asi půjde v češtině napodobit jen těžko; přemýšlel jsem, jestli by se to nemělo aspoň nějak odrazit v použitých rodech podstatných jmen, ale pak jsem na tenhle "vedlejší řád" rezignoval, protože bylo dost těžké dodržet i řád hlavní :-). Zároveň Morgenstern několikrát pracuje s protiklady: randál x ticho, pláč x smích, neřest x ctnost, což se taky bude muset v překladu výrazně odrazit.

 

Na začátku jsem přemýšlel, jestli "das Fest" v názvu přeložit jako svátek nebo slavnost, svátek mi připadl moc obecný, tak jsem zkusil slavnost. Wüstling je zase něco jako prostopášník, zhýralec, zpustlík nebo flamendr. Na první pohled by člověk inklinoval k výrazu, který má taky dvě slabiky jako originální "wüstling" (foneticky podobný zpustlík se zdá být na první pohled optimální, ale myslím, že lehce odvádí původní smysl jiným směrem, protože zpustlík se mi zdá mít v češtině o něco "fyzičtější" primární význam, který může být v přímém protikladu se slavnostmi plnými světel, třpytu a neřesti :-)), ale nakonec se to neukázalo jako výhodnější než výraz se třemi slabikami kvůli českému skloňování (bohužel, čtyři slabiky libozvučného "prostopášníka" už byly opravdu příliš :-)). Tak jsem si nakonec vybral flamendra jako zosobnění "společenského reje" a už jsem u něj zůstal.

Zásadní sousloví, které udalo celé básničce ráz, bylo "stille Nacht" v prvním verši. Inspirováni klasickou koledou si to běžně překládáme jako "tichá noc", ale když jsem to zkusil, brzy mi došly vhodné nelaciné rýmy a těch je tady na noc zapotřebí moc :-). Tak jsem si místo jemného duchovního výrazu "tichá noc" raději vybral k flamendrům se lépe hodící sousloví "noční klid" :-). Teď už jen dodržet v předchozím textu zmíněné protiklady a zkusit nějak foneticky zvýraznit hříčku "Was huscht und hascht" na začátku čtvrtého verše. 

  

 

Slavnost flamendrova

 (vlastní překlad)

 

Co ostře ruší noční klid?

Co světly umí potřpytit?

Jen slavnost flamendrova!

 

Co v pláči máčí smíchu břit?

Co k hřmotu přidá ticha špit?

Jen slavnost flamendrova!

 

Noc krásou umí podpálit,

oslavit neřest, ctnost pak zbít,

jen slavnost flamendrova!

 

To rytmické vykolejení v předposledním verši mi ještě nesedí a budu příležitostně přemýšlet o vylepšení, ale zatím mě žádné geniální rychlé řešení nenapadlo a nechtěl jsem kvůli tomu vyhodit zbytek. Ono se časem zableskne a pak se budu určitě bít do hlavy, že mě tak jednoduché řešení nenapadlo hned :-).

 

Jako obyčejně přidám pro srovnání i "profi" překlady, tentokrát od Rudolfa Havla a morgensternovského klasika Josefa Hiršala: 

 

Slavnost zpustlíka
(překlad: Rudolf Havel)

 

Co ruší tak ostře noční klid?
Proč z lustrů srší světel třpyt?
To slavnost zpustlíka je.

 
Proč slyším skoky, pláč, smích znít?
A zvony bít a šepot ševelit?
To slavnost zpustlíka je.

 
A vidím noc se náhle rozzářit.
Ctnost musí mřít a neřest žít!
To slavnost zpustlíka je.

 

Pozn.PVa: Mně tu dost vadila opakující se prodloužení v originále pevného počtu osmi slabik v prvních dvou verších každé strofy. Na druhou stranu text dobře odráží originální četnost hlásek výrazných pro šeptání (podle původního záměru autora by se měl text dát dobře a výrazně šeptat :-)).

 

Ples nenasyty
(překlad: Josef Hiršal)

 

 Proč křik vtrh ostře v noční klid?
Proč zlostně srší lustrů svit?
Je to ples nenasyty!

 
Proč frnk a chňap a fňuk a chicht?
Proč cymbál bimbal? Pročpak špit?
Je to ples nenasyty!

 
Moc noci lze zřít vítězit!
Neřest se chechtá, ctnost jde mřít!
Je to ples nenasyty!

 

Pozn.PVa: "Proč cymbál bimbal?" mi připadlo báječně nápadité a přitom originální a výstižné. Na druhou stranu je ve čtvrtém verši vidět snaha vecpat všechen text do podobně jednoslabičných slov jako v němčině, což ale zároveň z původních sloves (kdo vlastně "frnk a chňap a fňuk a chicht"?) dělá spíš cosi jako podivně vyhlížející citoslovce. Myslím si, že právě na slovesech je celá originální konstrukce postavena, takže když je jako slovesa jakkoli oslabíme, neobejde se to "bez narušení statiky básně" :-).

 

No vida, máme zase další korálek do nonsensového náhrdelníku. A opět - jako zatím vždy ve zdejší morgensternovské rubrice - budu spoléhat na básníkovu velkodušnost a toleranci :-).