Vzhledem k tomu, že teplota v mém obývacím pokoji se poprvé od března dostala samovolně pod 17 stupňů, trochu jsem si včera večer poprvé v sezóně přitopil radiátorem, z čehož se pozná, že už asi opravdu definitivně skončilo léto :-). Dnes to ovšem bude něco jiného, protože nás zahřejí (nebo dopálí?) Nedělní miniglosy, náš svérázný blogový týdeník, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu", a který už naše neděle doprovází déle než 14 let. Vítejte tedy už u 707. vydání našeho tradičního nedělníku, který lehce,
ale opravdu jen lehce pokřiveným zrcadlem odráží to, co se nám v našem
světě děje.
V
době od minulé neděle jsem stihl publikovat dva nové články: Prvním článkem o německé fotografce Iloně Heinrich jsem "pokřtil" úplně novou rubriku Moji mistři fotografie, v níž chci občas představit zajímavé fotografy a fotografky, které jsem pro sebe objevil v prostředí sociálních sítí nebo jsem se s nimi poznal v mezinárodních fotografických soutěžích. Druhým článkem Od začínajícího milovníka starých tisků jsem navázal na rozsáhlou říjnovou reportáž, lemovanou krásnými náhodami, Moje podzimní cesta za malířkou Zdenkou Braunerovou, protože se mi dostala do rukou stará knížka, vyzdobená v roce 1910 právě touto malířkou, knížka, která sama má nejspíš velmi zajímavou historii. Z předešlého období ještě připomenu malou srovnávací reportáž U Fauna na dvorku o tom, jak jsem se zcela neplánovaně dostal na krásný malostranský dvorek, kde se kdysi natáčely scény filmu Věry Chytilové Faunovo velmi pozdní odpoledne, a text s mnohé slibujícím názvem O erotickém kombajnu, ve kterém jsem popsal, jak jsem v praxi poprvé plnohodnotně uplatnil své znalosti středoškolské francouzštiny.
Z archivu dnes povytáhnu 11 let starou básničku Pro hebké sny, pojednávající o mých tehdejších (a ostatně i dnešních) snech, a z mělčích archivních vod pak přesně pět let starý článek k tehdejšímu stému (dnes tedy sto pátému) výročí narození mého oblíbeného divadelníka a herce Miroslava Horníčka.
Přeji
všem milým čtenářům Nedělních miniglos vlídné listopadové dny a už teď se
moc těším na další setkání na těchto stránkách. Na příští týden zatím nemám pro svůj blog žádný pevný plán, ale je pravděpodobné, že se nějak dotknu 34. výročí listopadových událostí roku 1989, které pro sebe dodnes beru jako události zásadní a jednoznačně pozitivní, byť znám řadu lidí, kteří na nich (a na své tehdejší roli v nich) zpětně nenechávají suchou nit. Ať se vám v příštím týdnu daří vše, na co sáhnete, i to,
na co byste si sáhnout přáli.