Myslím, že během dvou týdnů už jsme měli dostatek příležitostí zvyknout si, že už je rok s novou číslicí v názvu. Mně je číslo 2024 celkem sympatické a zvyká se mi na ně dobře, možná i proto, že jsem si s drobným zpožděním pořídil nový diář na zapisování zajímavých akcí či úkolů, což, myslím, bude při mé zapomnětlivosti v tomto plánovaně rušném roce zapotřebí. Sice si sedám k napsání nového vydání Nedělních miniglos, našeho svérázného blogového týdeníku, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu", výjimečně už v sobotu, protože v neděli mám důležitější program, vy, moji milí čtenáři, byste ovšem měli dostat sedmisté čtrnácté vydání nedělníku, který už nás doprovází déle než 14 let a který
tradičně lehce,
ale opravdu jen lehce pokřiveným zrcadlem odráží to, co se nám v našem
světě děje, v běžném nedělním termínu, tak doufám, že vše zafungovalo a stalo se to.
Patnáct let života, víc než 2500 autorských článků a asi dvakrát tolik vlastních fotografií - to vše obsahuje můj žánrově velmi pestrý osobní blog. Jsem moc rád, že jste si sem přišli počíst, a věřím, že tu najdete něco, co vám udělá radost. Krásné dny přeje Petr/Čerf.
Stránky
▼
neděle 14. ledna 2024
Nedělní miniglosy č.714
V
období od posledního vydání Nedělních miniglos jsem tentokrát stihl jen speciální bilanční článek Co mi v roce 2023 přinesly mezinárodní fotografické soutěže? což byl takový rychlý průlet desítkou fotosoutěží v různých částech světa, kterých jsem se v loňském roce zúčastnil. Z předešlého období mohu ještě jednou připomenout třeba nový příspěvek do rubriky Fotolaboratoř, který jsem nazval Na Gočárově schodišti, protože jsem v něm ukázal, jak jsem připravoval nový - v hlavě dávno vymyšlený, ale dosud nerealizovaný snímek ze schodiště slavného pražského kubistického domu U Černé Matky Boží. Také jsem již v novém roce zveřejnil přehled toho, Co jsem přečetl v roce 2023, a po půl roce jsem se opět vrátil k překladům Christiana Morgensterna, přičemž to tentokrát odnesla jeho básnička Koleno.
Poprvé v novém roce dnes nahlédneme i do bohatého blogového archivu, ze kterého povytáhnu na světlo článek O češtině do životopisu, ve kterém jsem se před dlouhými 12 lety zamyslel nad tím, jaké jsou vlastně moje znalosti češtiny a jak se to dá srozumitelně napsat do životopisu :-).
V příštím
týdnu mě čeká několik večerů s různými přáteli, tak to taky asi nebude moc klidné období pro cizelování blogových textů. Je ale pravda, že stále neodbytnějším způsobem se dožaduje mé pozornosti téma, kolik vševědů máme na našich sociálních sítích. Tedy, oni jsou to sice experti na vše od virologie před fotbal až po zásahy proti šíleným střelcům, ale fascinující je pro mne skutečnost, že oni VŽDY VĚDÍ, zatímco já podstatnou část svého života protápu. Až se dostanu k psaní, nejspíš začnu právě tímhle tématem.
Přeji
všem milým čtenářům Nedělních miniglos dobrý další lednový týden a ať se vám i v něm daří vše,
na
co sáhnete, i to,
na co byste si sáhnout přáli. A pozor, budou-li i nadále trvat lednové mrazy, neolizujte zábradlí, opakuji... :-)