Zčistajasna je tma už lehce po páté, nevíte, jak se to mohlo stát? Vždyť to není tak dávno, co jsem chodil ven lovit poslední odlesky teplých dnů ještě kolem půl desáté večer! Ale nedá se nic dělat - pokud se chceme těšit na další jaro a léto, je ve zdejším kraji takový zvyk postavit si do cesty i podzim a zimu, abychom měli srovnání a prostor k nadechnutí. Ale nezávisle na teplotě, na barvě listí stromů a na délce dne, na to, že v neděli vycházejí Nedělní miniglosy, náš svérázný blogový týdeník, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu", se dá spolehnout už déle než 14 let. Tak tedy vítejte už u 706. vydání našeho tradičního nedělníku, který lehce, ale opravdu jen lehce pokřiveným zrcadlem odráží to, co se nám v našem světě děje.
Patnáct let života, víc než 2500 autorských článků a asi dvakrát tolik vlastních fotografií - to vše obsahuje můj žánrově velmi pestrý osobní blog. Jsem moc rád, že jste si sem přišli počíst, a věřím, že tu najdete něco, co vám udělá radost. Krásné dny přeje Petr/Čerf.
Stránky
▼
neděle 5. listopadu 2023
Nedělní miniglosy č.706
V
době od vydání zatím posledních Nedělních miniglos jsem stihl publikovat dva články: Prvním byla malá reportáž U Fauna na dvorku o tom, jak jsem se zcela neplánovaně dostal na krásný malostranský dvorek, kde se kdysi natáčely scény filmu Věry Chytilové Faunovo velmi pozdní odpoledne (udělali jsme si v článku i malou konfrontaci přímo se snímky z filmu). Ve druhém článku s mnohé slibujícím názvem O erotickém kombajnu se vzpomínkou vrátím do času, kdy jsem měl možnost si poprvé v praxi procvičit špetku znalostí ze středoškolské francouzštiny, a nemusel jsem kvůli tomu dokonce ani vytáhnout paty z Prahy, protože Francie tehdy přijela ve velice lákavé podobě za mnou. Z předešlého období mohu ještě jednou připomenout svou naštěstí nedlouhou životní etapu přepisovače knih článkem Z mého pražského skriptoria a za opětovné připomenutí snad stojí i celkem rozsáhlá říjnová reportáž, lemovaná krásnými náhodami, Moje podzimní cesta za malířkou Zdenkou Braunerovou,
zvlášť když milé náhody související s touto pozoruhodnou dámou publikováním článku rozhodně neskončily a mají velmi zajímavé pokračování, které už pro vás pomalu chystám :-). Z archivu dnes povytáhnu 4 roky starou vzpomínku, kterak mě někteří lidé
z mého okolí považovali za osobu pracující v nepříliš povedeném utajení - O silvestrovském estébákovi.
Přeji
všem milým čtenářům Nedělních miniglos vlídné podzimní dny a už teď se moc těším na další setkání na těchto stránkách. Rád bych v příštím týdnu konečně po dlouhé době založil již několikrát nezávazně přislíbenou rubriku, ve které bych chtěl postupně představit některé zajímavé fotografy a fotografky, s jejichž inspirativními snímky se na své fotografické cestě potkávám a jsou pro mě něčím mimořádné (rubrice zatím pracovně říkám Moji mistři fotografie, tak uvidíme, jestli to tak i zůstane). Ať se vám v příštím týdnu daří vše, na co sáhnete, i to,
na co byste si sáhnout přáli.