Tento víkend beru jako letos první regulérně jarní. Včera jsem se poprvé od Vánoc vypravil nahoru na Pražský hrad a když právě zasvítilo sluníčko, bylo to opravdu na krátký rukáv. Pravda, když se vpodvečer pro změnu zatáhlo a přehnala se intenzivní ledová přeprška, dobrá voděodolná větrovka se hodila. Prostě apríl jaksepatří, byť podle kalendáře má ještě chvilku čas. Ať ale právě leje nebo pálí sluníčko, je tu neděle a s ní jako obyčejně i Nedělní miniglosy, náš svérázný blogový týdeník, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu" a nedávno oslavil už své 15. narozeniny. Vítám vás tedy u dnešního 723. čísla.
V
týdnu od posledního vydání Nedělních miniglos jsem opět zveřejnil dva nové blogové články. Prvním z nich byl druhý díl fotoreportáže z výletu na sever Čech, tentokrát se zaměřením na Litvínov: Deset fotek z výletu do Litvínova (a Mostu). A po deseti měsících konečně přibyla jedna nová básnička do rubriky V řeči mírně vázané, tentokrát napsaná doslova Vpředvečer :-). Z předešlého období ještě jednou připomenu malou úvahu O stěhovavých ptácích,
která si klade otázku, jak tito ptáci vědí, že u nás bylo v únoru
neobyčejné teplo, a proto už mohou vyrazit na zpáteční cestu z teplých krajin, ne úplně tradiční vzpomínku Mé devětadvacáté únory,
v níž jsem přemýšlel o tom, co jsem asi mohl prožívat během každého ze svých
prozatím čtrnácti "přestupných únorových dnů", a speciální fotoreportáž z prohlídky Kongresového
centra Praha (dříve Palác kultury) Exkurze pakulturní anebo Kongresové centrum Praha.
Z archívu tentokrát povytáhnu úvahu O privátním blanickém rytíři - o tom, že starým českým pověstem v místní rozvinuté kapitalistické společnosti pšenka moc nekvete, a 15 let starou povídečku O podivném přání pana Vendelína. v níž se mimo jiné dozvíte o tom, co je to proslulá Vodseďálkova nemoc.
Příští týden mě čeká kromě normálního pracovního týdne i jeden večer s divadelní avantgardou, nová vycházka po Petrské čtvrti s projektem Pražské domy a - uvidíme - možná i procházka kolem zajímavých barrandovských vil. Zde na blogu bych rád ukázal pár fotek z Pražského hradu i podhradí a taky bych zdejším milým návštěvníkům rád poreferoval o neobyčejné knize o mé oblíbené surrealistické malířce Toyen. Budu řešit i to, jak co nejvhodnějším způsobem zpřístupnit zájemcům o návštěvu svou letní samostatnou výstavu POVZNÁŠENÍ v chotěšovském klášteře,
která začne vernisáží v pátek 19. července od 17h v Kapitulní síni konventu kláštera v Chotěšově a bude trvat až skoro do konce září (už se dokonce objevila i malá upoutávka přímo na stránkách kláštera).
Přeji
všem milým čtenářům Nedělních miniglos co nejpříjemnější první oficiálně jarní týden a ať se vám i v něm daří
vše,
na
co sáhnete, i to,
na co byste si sáhnout přáli.