Sám jsem zvědav, jak to v dalších týdnech bude s Nedělními miniglosami, naším svérázným blogovým týdeníkem, který v pohodových i těžkých
dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu" a který vychází už patnáctým rokem. Výhled mám totiž zatím jen na příští neděli, kterou skoro celou strávím na trajektu z Benátek do Igoumenitsy, takže příští týden zcela jistě NMg nevyjdou. Jak to bude dál, záleží na tom, jestli budu mít na Lefkadě bezproblémový nebo omezený přístup k internetu a jaký si sestavím program fotovýletů ostrovem, které by tentokrát v místech, která už celkem dobře znám, měly zaplnit většinu ze tří jarních řeckých týdnů. Zatím mám v úmyslu dvěma Nedělními miniglosami rozdrolit monolit lefkadských příspěvků, ale jak to bude ve skutečnosti, záleží na řadě věcí, tak si nedělám žádné pevné plány. Dnes je každopádně (v květnu naposledy) ještě celkem normální situace, takže si můžeme nadělit několik
"naprosto
vážných"
zpráv z
politiky a společnosti, které jsou možná maličko jiné než v oficiálních
médiích. Ale nebojte, opravdu jen maličko :-).
Patnáct let života, víc než 2500 autorských článků a asi dvakrát tolik vlastních fotografií - to vše obsahuje můj žánrově velmi pestrý osobní blog. Jsem moc rád, že jste si sem přišli počíst, a věřím, že tu najdete něco, co vám udělá radost. Krásné dny přeje Petr/Čerf.
Stránky
▼
neděle 7. května 2023
Nedělní miniglosy č.684
Byť to tak dlouho nevypadalo, od
minulé neděle jsem zveřejnil opět dva nové články: Prvním
byl další příspěvek do oblíbené rubriky Pražské drobnůstky, který ukázal, že i na ryze renesanční pražské památce může pozorné oko najít nenápadný vzkaz z excitované doby stalinistických 50. let 20. století - O renesanční pětiletce. Druhý článek se tentokrát objevil až v sobotu a je jím na konkrétních příkladech postavené stručné pojednání O úskalích slušného vychování. Z předchozího období ještě připomenu, že je v centru Prahy možné vidět živého úhoře - O úhořích Pepíčcích z pojišťovny.
Protože
máme za sebou první máj, ještě jednou připojím odkaz na osobní svědectví o drsných podmínkách prvomájových průvodů z druhé poloviny 70. let O uškrceném pionýrovi z prvomájového průvodu,
ve kterém jsem si s dovolením vystřihl titulní roli. A nově z archivu povytáhnu třeba drobnou úvahu O tom, co jsme všechno nezavinili, což je text, který by se asi dal s minimem změn napsat i dnes, po dlouhých 14 letech.
Následující týden budu mít asi docela narvaný, protože před odjezdem do Řecka budu muset ještě stihnout hodně pracovních věcí a je to taky poslední šance udělat kus práce pro chystanou červnovou plzeňskou výstavu, která se zatím skoro nehýbá z místa a jako člověk, který má rád vše promyšleno a připraveno předem, začínám být trochu nervózní, jak to celé dopadne. Ale jeden článek by se tu objevit měl, i když zatím netuším, o čem bude pojednávat. Každopádně přeji všem zdejším návštěvníkům dobrý
a úspěšný týden a pěkné sváteční pondělí. Ať se vám daří vše, na co sáhnete, i to, na
co byste si
sáhnout přáli.