Poznámka: Jako poslední dobou již obvykle, dopolední úvodník píšu doma v Dobřichovicích. Pak se přesouvám do Prahy, kde dopisuji hlavní miniglosový text v době cca mezi 14:00 a 17:00 hod., kdy zase "úřaduji", ve své "kavárenské kanceláři" přímo naproti Bílé labuti.
--------------------------------------------------------------------------------------------
Uplynulý týden načal podzimní notně rušné období, na které se mi dost zaplnil kalendář a často navazuje jedna akce na druhou, takže zatím netuším, kdy budu taky chvílemi normálně žít. Hlavním bodem programu pro mě byla jednoznačně vernisáž (a oficiální start) mé maličké fotografické výstavy Černobílá minima, která je nainstalovaná v kavárně Divadla Kámen na pražském sídlišti Invalidovna. Ve čtvrtek večer to vypuklo a malé divadelní studio mělo co dělat, aby do své náruče pojalo všechny návštěvníky, kterých jsem ve své paměti a na několika reportážních fotkách zatím napočítal 52 (jako obyčejně - když se nic moc neplánuje a všemu se nechá skoro volný průběh, vyjde vše - působením nepochopitelných přírodních sil - téměř přesně podle ideálních očekávání :-)). V pátek jsem si vzal volno, abych se po příjemném večeru nedostal zase hned do mlýnice pracovních problémů, a v sobotu jsem při své vůbec první letošní zahraniční vyjížďce navštívil podzimní Drážďany. No a po tomhle neobyčejném vykolejení běžného týdenního programu je, myslím, nejvyšší čas, aby aspoň v neděli zůstalo vše při starém a bylo možnénapsat další Nedělní miniglosy, náš svérázný blogový týdeník, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu" a který už více než 16 let skoro každou neděli ne zcela rovnou zrcadlovou plochou reflektuje, co se taky odehrálo v politice a společnosti. Vítám vás tedy už u 797. vydání, což naznačuje, že už jen dvě "normální" vydání chybějí do dalšího, již osmého velkého jubilejního čísla, které by podle prozatímního plánu mělo vyjít 9. listopadu.
V uplynulém týdnu jsem v tom kvasu stihl zveřejnit pouze jediný (a ještě kraťoučký) článek: Haiku z doby kamenné, doprovozený závěrečným pozváním na vernisáž. Plánovaný páteční článek jsem sice rozepsal, ale nedokončil, tak si ho odložím k asi desítce dalších nehotových textů do rozpracovaných položek na neurčito. Z předešlého období tak ještě jednou připomenu např. článek O volebních vítězstvích a prohrách, ve kterém jsem se vrátil k parlamentním volbám z prvního říjnového víkendu a zdaleka nejen k těm, protože jsem lehce zavzpomínal i na své úplně první "volby" z roku 1986, nebo fotočlánek O posledním snímku, kde ukazuji poslední fotku pořízenou svým "měkkým" infračerveným filtrem Hoya, který jsem používal víc než 12 let a nedávno jsem si ho vlastnoručně rozbil.
V našem archívním okénku dnes ještě jednou uvedu odkaz na deset let starý text Zvracejme s rozmyslem, který ovšem nepatří do rubriky "Co jsem všechno zažil na posledním flámu", ale do nijak zvlášť bulvární rubriky o zajímavostech i záludnostech češtiny Jazykové hrádky. A když už tu máme češtinu, nově přidám článek z října 2011, který má název téměř matematický, byť je z úplně normálního skutečného života: O rovnicích s řešením v imaginárním světě.
V příštím rušném týdnu budu mít na své výstavě v Divadle Kámen cosi jako "náhradní vernisáž" pro ty, kdo se řádné vernisáže zúčastnit chtěli, ale zabránila jim v tom nějaká vyšší moc, případně na místo dorazili, ale do nabitého divadélka už se prostě nevešli. První oficiální komentovaná prohlídka bude opět ve čtvrtek (tentokrát 23. října) a opět začne v 18:00, tak pokud jste před třemi dny chtěli přijít a z nějakého důvodu to nevyšlo, máte druhou šanci. V pátek pro změnu vyrazím na vernisáž výstavy Honzy "Kočičáka" Kočího do Heřmanova Městce a sobotní odpoledne mám rezervované na neobvykle obsáhlou fotovýstavu, která je aktuálně k vidění na dobřichovickém zámku. Počítám s tím, že v příštím týdnu by se mohly na mém blogu objevit nějaké obrázky z mé řádné vernisáže, protože se tam pár fotografů sešlo, takže i když já neměl čas ani vyndat svůj foťák z batohu, pár reportážních záběrů tu určitě ukážu.