Sice jsem pořád ještě nezačal topnou sezónu, protože teď teprve poklesly teploty v mém obýváku trvale pod 20 stupňů, ale protože teploty babího léta jsou venku už nejspíš definitivně pryč, už už to vypadá, že příští týden budu muset některý z večerů podpálit to, co jsem si připravil do krbu prozíravě už v létě. Rána jsou - zvlášť u nás poblíž řeky - utopená v mlze a snad se mi v některém z těch rán podaří dorazit s foťákem i do zamlžené Prahy, což byste i zde na blogu nejspíš nějak pocítili :-). Tak jen věřím, že se vám v listopadové mlze neztratí i tradiční Nedělní miniglosy, náš svérázný blogový týdeník, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu" a je zdejším návštěvníkům nedělním společníkem už víc než 13 a půl roku.
Patnáct let života, víc než 2500 autorských článků a asi dvakrát tolik vlastních fotografií - to vše obsahuje můj žánrově velmi pestrý osobní blog. Jsem moc rád, že jste si sem přišli počíst, a věřím, že tu najdete něco, co vám udělá radost. Krásné dny přeje Petr/Čerf.
Stránky
▼
neděle 13. listopadu 2022
Nedělní miniglosy č.662
V
uplynulém týdnu jsem zde na blogu zveřejnil dva nové články: V tom prvním jsem ukázal, jak vypadá fotografova Jedna velká radost, když si někdo nejen koupí fotky do svého bytu, ale dokonce pošle ukázku, jak to po instalaci fotek v takovém bytě vypadá. V reportáži Černobílé obrázky z podzimní barevné Prahy jsem vám pro změnu zkusil zprostředkovat ne úplně tradiční černobílou poetiku těch pražských míst, která jsem si prošel o nedávném státním svátku v mylném domnění, že budu fotit barvy podzimu. Fotografická Výstava v krásném pařížském "doupěti"
jménem Espace Beaurepaire, kde jsem měl i svou Medovou řeku, již byla ukončena, tak z minulého týdne aspoň ještě jednou připomenu článek O dvou rozhovorech, glosující téma telefonování v prostředcích hromadné dopravy. A z hlubokého blogového archivu tentokrát povytáhnu 13 let starý článek O nesmrtelné mrtvole, který získal svůj námět při mé tehdejší návštěvě žižkovského památníku a v neveselé vzpomínce na tzv. "prvního dělnického prezidenta".
Když to dobře dopadne, rád bych pro vás příští týden připravil zase jednu "pražskou drobnůstku". Zatím se mi o ní nepodařilo sehnat všechny informace, které bych v článku rád měl, tak uvidíme, jestli se mi to ještě povede. Zatím přeji všem
zdejším pravidelným, občasným i náhodným návštěvníkům další podzimní týden se státním svátkem. Ať se vám daří vše, na co sáhnete, i to, na
co byste si
sáhnout přáli :-).