Jak mají prázdniny odjakživa ve zvyku, letí to, letí... Ještě jsme se ani nestihli pořádně vzpamatovat ze slavnostní příležitosti speciálního jubilejního 600. vydání našich Nedělních miniglos, svérázného blogového týdeníku, který "říká vždy ještě o něco víc než pravdu", a je tu už druhé číslo ze sedmé stovky. Je to, řekl bych, i dnes velká událost, protože poprvé od 1. března loňského roku nepíšu NMg doma v obýváku ve svém "vnitřním exilu", jak tomu bylo po celé covidové období, ale vracím se se svým blogovým nedělníkem zpět do své tradiční kavárny Na Poříčí, kterou jsem opustil přesně v den, kdy se u nás objevily první případy nového onemocnění (jen pro zajímavost, šlo tehdy o Nedělní miniglosy č.530 a je zajímavé ze zpětně podívat, jak už se tehdy rozjíždějící se korovirová krize v textu zrcadlila) a pak už se tam vzhledem k okolnostem prakticky nešlo vrátit. Dnes se tedy vracím a pevně věřím, že dalšímu normálnímu pokračování nebude nic zásadního bránit a věci se postupně - i přes další pravděpodobné perieptie - nakonec vrátí do podobné situace, jako tomu bylo "před válkou". Vítám vás všechny opět na stránkách asi nejdéle vydávaného existujícího blogového nedělníku u nás.
Tento týden vyšly zde na blogu dva nové články: V tom prvním jsem se vyznal ze specifického vztahu k pitomým a zavádějícím novinovým a internetovým titulkům - Záhadná sebevražda legendárního titulkáře. Druhým pak byla reportáž z velmi originální celodenní poznávací cesty vypůjčeným městským autobusem z Prahy až k Valdštejnově Lodžii u Jičína, během níž jsme poznali spoustu zajímavých míst, která v době baroka na Jičínsku dohromady tvořila úžasnou komponovanou krajinu: Za barokní krajinou k lesu Řáholci. Z minulého týdne ještě jednou připomenu celkem obsáhlého fotoprůvodce krásnou (a bohužel už vyprodanou) výstavou TOYEN: Snící rebelka, nainstalovanou v pražské Valdštejnské jízdárně. A kdo potřebuje něco lehkého a snad místy i vtipného ke čtení, může sáhnout po mé knížce blogových fejetónků, glos a reflexí neobyčejného života kolem
nás s názvem Hledá se pudvice v modrém obalu!
(v článku je odkaz na stránku, kde je knížka zdarma ke stažení v pdf
formátu). Mimochodem, původní článek O pudvici v modrém obalu, který je v poupravené podobě samozřejmě důležitou součástí knížky, jejíž název inspiroval, vyšel na tomto blogu právě před 10 lety, což, myslím, taky stojí za malé připomenutí.
Přeji
vám i nadále hlavně pevné zdraví a dobrou letní náladu. Těm, co mají prázdniny či dovolenou, přeji, ať si to pěkně užijí, no a těm, co už se z dovolené vrátili do práce, přeji bezproblémovou aklimatizaci. No a samozřejmě, těším se, že se na těchto stránkách
zase brzy potkáme a vy si tu najdete něco, co vás potěší :-).
Jak mají prázdniny odjakživa ve zvyku, letí to, letí... Ještě jsme se ani nestihli pořádně vzpamatovat ze slavnostní příležitosti speciálního jubilejního 600. vydání našich Nedělních miniglos, svérázného blogového týdeníku, který "říká vždy ještě o něco víc než pravdu", a je tu už druhé číslo ze sedmé stovky. Je to, řekl bych, i dnes velká událost, protože poprvé od 1. března loňského roku nepíšu NMg doma v obýváku ve svém "vnitřním exilu", jak tomu bylo po celé covidové období, ale vracím se se svým blogovým nedělníkem zpět do své tradiční kavárny Na Poříčí, kterou jsem opustil přesně v den, kdy se u nás objevily první případy nového onemocnění (jen pro zajímavost, šlo tehdy o Nedělní miniglosy č.530 a je zajímavé ze zpětně podívat, jak už se tehdy rozjíždějící se korovirová krize v textu zrcadlila) a pak už se tam vzhledem k okolnostem prakticky nešlo vrátit. Dnes se tedy vracím a pevně věřím, že dalšímu normálnímu pokračování nebude nic zásadního bránit a věci se postupně - i přes další pravděpodobné perieptie - nakonec vrátí do podobné situace, jako tomu bylo "před válkou". Vítám vás všechny opět na stránkách asi nejdéle vydávaného existujícího blogového nedělníku u nás.